16.4.2024 | Svátek má Irena


USA: Konec fenoménu Trump?

19.10.2016

Ukazuje se, že deset let staré sexistické výroky Donalda Trumpa ovlivňují průběh prezidentské volební kampaně více než jakékoli vážné argumenty o programech kandidátů.

Trumpův pokus kontrovat odkazem na sexuální dobrodružství Billa Clintona nezafungoval. Posledním předvolebním trumfem Donalda Trumpa se stalo obvinění ze spiknutí sdělovacích prostředků, politického establishmentu a finančních institucí, jehož cílem má být potlačení vzpoury prostých Američanů, jak svůj vzestup vysvětluje republikánský kandidát.

Na adresu amerického tisku Trump prohlásil: „Korporativní média v naší zemi se více nezabývají žurnalistikou – zastupují čisté politické zájmy a v ničem se neliší od jiných lobbistů.“ Zatím se nezdá, že by tato taktika přinášela dividendy.

Rozestup mezi voličskou podporou každého z kandidátů zůstává momentálně na úrovni 7 procent ve prospěch Hillary Clintonové. Někteří experti mluví o zániku fenoménu Trump. Jedni, jako kupříkladu profesor kalifornské univerzity Vladimír Paperny, mají za to, že Trump v zásadě nikdy neměl šanci stát se prezidentem Spojených států.

V počtu volitelů – a právě jejich poměr určuje vítěze – Clintonová po celou dobu vedla o několik délek. Podle profesora Paperného je Trump naprosto nezajímavá osobnost, zajímavá je teprve diskuze o jeho fenoménu. Nebýt zděděných milionů, byl by nanejvýš obchodníkem s ojetinami, míní kalifornský profesor.

Debakl americké demokracie

Známý novinář a odborník na Rusko David Sutter je opačného mínění. Domnívá se, že v Americe zděděné peníze k celoživotnímu úspěchu nestačí. Ve svém podnikání Donald Trump mnohokrát zbankrotoval, ale dokázal se znovu dostat na výsluní.

Pokud je mezi kandidáty osobnost naprosto nezajímavá, tak to je Hillary Clintonová, jejíž politická kariéra vždy byla zcela závislá na postavení manžela. Je podle Suttera ztělesnění byrokrata. Jako každý právník umí pracovat s dokumenty, nemá však ani v náznaku žádný světonázor.

Mluvíme-li o Trumpovi, bylo by zaslepeností nevidět, že tento nedostatečně vzdělaný a málo informovaný člověk vyslovuje celou řadu nosných myšlenek a pocitů, které sdílejí mnozí Američané.

Proto situaci, která se vytvořila ve Spojených státech, pokládá americký publicista za mimořádně nešťastnou: „Nemáme jednoho špatného a jednoho dobrého kandidáta, oba dva kandidáti jsou stejně špatní.“

David Sutter uznává, že se americké sdělovací prostředky chovají mimořádně tendenčně a předpojatě, což mu značně připomíná Rusko v roce 1996, kdy jen díky stranickosti médií mohl Jelcin obhájit podruhé své prezidentství. Naprostá většina amerických sdělovacích prostředků cíleně uvádí jen negativní zprávy o Trumpovi.

A nejde o to, zda jsou pravdivé, či ne. Jde o to, že na druhé straně tytéž sdělovací prostředky zcela vědomě potlačují každou nedostatečně chvalitebnou informaci o Clintonové. Přitom dobře vědí, že činy, ze kterých je obviněna, poškozují zájmy země mnohem více než cokoli, co řekl nebo udělal Donald Trump.

Nevyváženost v komentování kampaně pokládá David Sutter za velký debakl americké demokracie.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus