23.7.2017 | Svátek má Libor


USA: Hodně zobtížněná doktorská studia

13.7.2017

Vím, o čem mluvím, něco takového jsem před drahně dlouhou dobou absolvoval. Nezřídka ještě dostávám dotazy případných zájemců se o něco takového pokusit.

Odpovídám nikoliv příliš optímisticky. Ano, kdysi se mi to povedlo, ale varuji, že na něco uskutečnitelného v současných podmínkách bych se určitě neodvážil. Započnu zmínkou o fundamentální překážce, jíž ovšem je financování. Začínal jsem v dávném roce šedesátém, kdy v Bílém domě se svým prezidentováním končil generál Dwight Eisenhower a já začal na Kolumbijské univerzitě v New York City, na ostrově Manhattanu. Doktorský program v průměru s napsáním a úspěšnou obhajovou dizertace trval sedm roků a mně se to povedlo zvládnout za necelé roky čtyři. Co se mi ale nepovedlo, bylo získání stipendia, podpory finanční. Na to jsem neměl nárok ani jako foreign student, jímž jsem jako přistěhovalec nebyl, a stejně jako ještě jsem nemohl být americkým občanem. Školní poplatky tehdy přišly na pár tisíc dolarů, musel jsem tedy všelijak přežívat, zejména číšničením v české restauraci u pana Vašaty. Můj první roční kantorský plat nedosáhl osmi tisíc dolarů, což by v nynější době byl pouhý zlomeček školních poplatků, určitě nezvládnutelných z číšnického spropitného.

Většina takových kandidátů, pokud studia kdy dokončí, se pak musí potýkat s pořádným dlužním břemenem. Další značnou překážkou je získání vhodného zaměstnání. Každý rok univerzity vyprodukují tucty nových zadlužených majitelů doktorátů, kteří se ocitnou ve stavu tristní nezaměstnanosti. Co s takovými filozofy, sociology, absolventy politických věd či spíš pavěd? Místo věd společenských, humanitních, nikoliv tedy neuplatnitelný luxus, například atraktivní specializace na dějiny umění. Užitečná budoucnost kyne ve směru přirodnich věd, tam lze vyniknout, a proto i zbohatnout.

Rovněž nelze přehlédnout jiné podstatné překážky, o nichž jsem za svých studií ještě neměl tušení. Tím byla záležitost rasová, tehdy se teprve rodil preferenční systém s eufemickým pojmenováním Affirmative Action. Hodnotit zájemce podle odstínu jejich pokožky, kdy se došlo ke stavu, v němž sice často opakovaná, ale ve skutečnosti prázdná zůstávala slova zbožňovaného kazatele Martina Luthera Kinga, že kýženým cílem by mělo být hodnocení nikoliv podle zbarvení pokožky, ale podle charakteru každého z nás. Kdokoliv absolvoval zkušenosti v dobách stalinismu s prosazováním primitivních dělnických kádrů a stejně tak škrcení autentických talentů buržoazního původu, by se spíš dovedl v takovém prostředí orientovat.

- - -

Někdo z českých zájemců o zámořská studia by se též měl seznámit s překážkou a v některých případech s předností fungování amerického federálního systému. V mnohých ohledech se těchto padesát států dovede značně lišit. Většina jich postihuje místní obyvatelstvo značnou daní, kdežto někde - jako například na Floridě či v Texasu - takové vyděračství vůbec neexistuje. Jsou státy ekonomicky prosperující, zatímco státy, třeba i sousedské, důkladně chřadnou. V neblahém stavu se v současné době nachází například stát Illinois - Land of Lincoln, ano, tam započal svou kariéru nejznamenitější prezident všech časů. Nyní tam mají 14,5 miliard dolarů neplacených účtů, 130 jiných miliard neuhraditelných závazků, stát vůbec nemá k dispozici nějaký rozpočet. „My neumínme zacházet s penězi,“ přiznává guvernér Bruce Rauner, s povzdechem: „Počínáme si jako banánová republika.“

V podobné, ne-li prekérnější situaci je ostrov Puerto Rico, americké vlastnictví. Je bez zájmu o vlastní nezávislost, ale o status stát se 51. státem, jak vyjádřeno 97 procenty hlasů v plebiscitu uskutečněném v červnu 2017. Ostrov má miliardové dluhy, ale o jeho budoucnosti jako 51. státu mohou rozhodovat jen dosavadní státy. Další americké souostroví Virgin Islands s 100.000 obyvateli dluží věřitelům 6,5 miliardy dolarů.

Stát Connecticut na východní atlantické straně je státem bohatým, ale již pravidelně ztrácí klesajícím počtem svých občanů. Značné jsou social welfatre výdaje.

Problémy se socialismem jsou v tom, že případně dojde k utracení všech peněz jiných lidí,“ vyjádřila se dřívější britská premiérka Margaret Thatcher.

Socialismus funguje pouze na dvou místech: To jsou nebesa, kde ho nepotřebují, a pak peklo, kde už ho mají.“ Hodnocení Ronaldem Reaganem.

- - -

Ve zdejší zemi přibývá všelijakých doktorátů. Na rozdíl od jejich užitečného uplatnění. „Můžeme se všichni nějak domluvit?“ je jakýsi přibližný překlad názvu textu autora Billa Murchisona (Townhall, 27.6.2017). Zabývá se ponurou realitou, že si národ přestává rozumět, že už třeba instituce manželství přestává být svazkem jednoho muže s jednou ženou. Už i vysoké soudní stolice se zabývají takovými komplikacemi. Do takových výšin již například doputoval soudní spor poté, co občan Jack Phillips, majitel obchodu Masterpiece Cakeshop Lakewood Colorado, odmítl vytvořit svatební dort pro homosexuální manželský pár. Upřeno mu je občanské právo se podrobovat požadavkům takových labužníků.

Ke konfliktu spíš se závažnějším dopadem došlo ve státě Alabama, severoamerickém státu nejjižnějším. V tamější publikaci s názvem Political Reporter vyšla stať z pera autora s jménem Josh Moon, s názvem „An Apology for White People“ neboli „Omluva za bělochy“. Jménem bělochů, kteří si takovou iniciativu nevyžadovali, ani se s ní nutně neztotožňovali. Dlužno z americké prstě odstranit všechny pomníky týkající se pohřbených příslušníků Konfederace z doby občanské války 1851 - 1865? Jejich záměrem přece bylo se od americké unie osamostatnit, již nemít s ní nic společného. Z hlediska počínání zakladatelů americké nezávislosti se dopustili zrady na britském králi.

Zakladatelé americké nezávislosti se též ztotožňovali s bělošskou superioritou, že ano. Jimi byli George Washington, generál, bojovník, zakladatel Ameriky, Thomas Jefferson, autor Deklarace nezávislosti, James Madison, otec americké ústavy, též Patrick Henry, slavný svým vlasteneckým zvoláním: „Dejte mi svobodu, nebo mi dejte smrt!“ Všichni jmenovaní byli bělošští supervlastenci, jižní vlastníci rozsáhlých usedlostí a velkého množství černošských otroků. Amerika byla kontinent, takto pojmenovaný evropským objevitelem jménem Amerigo Vespucci. Výrazy, pojmenování „Africa“ nebo „African-American“ byly evropského původu, tvůrcem byli Římané. Označení „rasismus“ nemělo nic společného s morálním zatracováním. Z hlediska mravního, náboženského slovo „rasismus“ bylo irelevantní, bezvýznamné.

- - -

Za svých amerických studií jsem nikdy neměl pocit strachu, nějakých nejistot. Změna takového prostředí se prosadila až po mém odchodu - ona pozdní léta šedesátá s přepadáváním děkanátů, přívalem všemožného protestování. A takových tendencí - nikoliv v řadách údajně ohrožených, ale ohrožujících - stále přibývá. Příklad z doby nejčerstvější: na katolické University of Notre Dame pozvaný řečník a nynější vicepresident Mike Pence, dřívější velmi populární guvernér státu Indiana, svou přítomností vyvolal pocity údajného ohrožení v kruzích velmi levicových, onomu zdroji právě takového ohrožování.

V nepříliš vzdáleném učilišti Wichita State Universitry studentská samospráva začala protestovat proti legalizaci organizace Young Americans for Liberty zdůrazňující závažnost prvního ústavního dodatku k zajišťování občanskýh práv. To vše s odůvodněním, že takovou legalizací se umožilo konzervativně motivovaným řečníkům promluvit ke studentům, což na tamějším sousedním campusu v Kansasu by mohlo ohrozit dosud převládající mírovou atmosféru.

Na Duquesne University pokrokoví studenti protestují proti firmě Chick-fil-A, poněvadž její zakladatelé obhajují princip manželství jako dobrovolný svazek jednoho muže s jednou ženou.

V některém akademickém prostředí k rozvíření obtížné atmosféry postačí počínání pouhého jedince, zpravidla pedagoga. (Přebírám z textu s názvem „Who’s Unsafe on Campus?“ Townhall, 12.4.2017, výtečné autorky Michelle Malkin filipínského původu.) Seznamuje svět s personou profesora Larse Maischaka na kalifornské Fresno State univerzitě a jeho iniciativou domáhající se oběšení Donalda Trumpa, nynějšího čtyřicátého pátého prezidenta, s upřesněním, že „čím dřív a výš, tím líp“. Dotyčný pedagog má i jiné nároky.Například tuze protestuje proti nynějšímu washingtonskému záměru nevlídně reagovat na přítomnost ilegálních vetřelců. Volá po protiofenzivě - požadavkem, že za každého deportovaného ilegála je třeba pověsit dva republikány.

Profesor Maischak již zahájil kampaň na získání fondů k financování památníku k poctě toho, kdo Trumpa zabije. Též to prý bude nejlepší léčba, jak se zbavit rasismu.

Takové iniciativy jsou ovšem beztrestné. Tento pedagog zdůrazňuje, že je nevinným terčem - innocent target of a digital lynch-mob.

Značné množství popuzeného studentstva na kalifornské univerzitě Berkeley svůj protest proti přítomnosti nevhodného řečníka začala řešit ohněm.

Autorka Heather MacDonald, vědkyně u Manhattan Institute, není jediná s řadou podobných zkušeností. Zatracována jako fašistka, z oprávněných obav o její bezpečnost neoznačené vozidlo Clarement Police Department se postaralo o její přežití.

Kdo tedy je v nebezpečí na univerzitní půdě? Spoušť páchající vandalové, rány rozdávající, se prezentují jako tuze progresivní neviňátka.

Nyní zpět k počátku tohoto neveselého povídání: V dnešních podmínkách je věru obtížné bažit po takové akademické kariéře, s problematickými nadějemi získat někde smysluplné zaměstnání v oboru, který k zvládnutí vyžadoval tolik námahy.

KONEC



Diskuse


J. Schwarz
12:34
13.7.2017

P. Aron
15:45
13.7.2017

M. Šejna
11:53
13.7.2017

R. Langer
11:59
13.7.2017

A. Nový 840
12:55
13.7.2017

M. Šejna
12:57
13.7.2017

R. Langer
13:00
13.7.2017

T. Kohout
14:55
13.7.2017

M. Vondráček
11:11
13.7.2017

P. Zinga
10:26
13.7.2017

M. Klas
10:16
13.7.2017

P. Klíma
13:15
13.7.2017

V. Novák
14:34
13.7.2017

T. Kohout
15:00
13.7.2017

O. Prokop
9:46
13.7.2017

V. Student
8:42
13.7.2017

J. Jurax
0:53
13.7.2017

R. Chodovsky
6:35
13.7.2017

R. Langer
10:03
13.7.2017

R. Brzák
10:30
13.7.2017

V. Novák
14:37
13.7.2017

R. Chodovsky
15:26
13.7.2017

T. Kohout
15:12
13.7.2017

M. Šejna
11:27
13.7.2017

J. Lepka
11:47
13.7.2017

M. Šejna
11:58
13.7.2017

R. Langer
12:10
13.7.2017

M. Šejna
12:54
13.7.2017

R. Langer
13:03
13.7.2017

T. Kohout
15:18
13.7.2017

J. Schwarz
12:43
13.7.2017

R. Gramblička
13:01
13.7.2017

M. Šejna
13:02
13.7.2017

R. Langer
12:05
13.7.2017

T. Kohout
15:22
13.7.2017

R. Chodovsky
13:16
13.7.2017

M. Šejna
14:04
13.7.2017

R. Chodovsky
14:20
13.7.2017

V. Novák
14:40
13.7.2017

R. Chodovsky
15:17
13.7.2017

R. Gramblička
13:17
13.7.2017

M. Šejna
11:42
13.7.2017

J. Pospíšil 402
21:00
13.7.2017

R. Chodovsky
15:48
13.7.2017

J. Jurax
0:51
13.7.2017

P. Sulc
1:34
13.7.2017

R. Brzák
10:35
13.7.2017

počet příspěvků: 59, poslední 13.7.2017 09:00









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.