26.5.2016 | Svátek má Filip






USA: Epitaf respektu vůči někdejším solidním mediím

16.9.2014

Začnu zeširoka, totiž zmínkou o nijak překvapující zkušenosti s úpadkem objektivity, integrity, kuráže sdělovacích zdrojů. Soustředím se na ty americké, v těch se nejspíš dovedu orientovat. Však ten americký experiment z rozmanitých rasových a etnických zdrojů vytvořit amalgám jedné, i když nijak uniformní kultury je něco hodně ojedinělého na tomto světě. Skeptici mohou posloužit příklady v mnohých směrech - Jugoslávie, Kypr, Irák, Rwanda, Sýrie, Kongo a ještě dlouze dále, kde se něco takového ale vůbec nepovedlo.

Býval jsem důsledně pilným čtenářem kdysi naprosto důvěryhodných novin The New York Times, jejichž zejména nedělní vydání (cca 700 stran) mě pravidelně oloupilo o všechen víkendový čas. Dočetl jsem se, ze někde v prériích snad Severní Dakoty z poštovního letadla vypadlo jedno takové vydání a na pastvině smrtelně zasáhlo nic netušící dobytče.

Již od šedesátých let minulého století, čili již několik desetiletí, nelze přehlédnout onen úpadek sdělovací solidnosti, kdy ze zprávy, z informace o události, se konzument rovněž stává příjemcem návodu, jak servírovanou krmi pozřít, jak politicky korektně okořenit. Z generace radikálů šedesátých let se stali profesoři, děkani, mecenáši rozhodující co dodat ve správném ideologickém balení, neomylně prozrazující příchuť nynějších pokrokových časů - affirmative action, diversity - jak úspěšně znicotnit ústavní záruky rovnosti občanů.

Ovšem nejen New York Times mnohdy ve svém počínání začínají připomínat Rudé právo z neblahé dekády let padesátých. Takovým zjištěním jsem vydělal v tom smyslu, že již nejsem o víkendech zkracován nutkáním zabývat se takovou četbou.

- - -

Mnohonásobně víc černochů ztratí svůj život počínáním svých soukmenovců než jakoukoliv jinačí zásluhou. Mladí černoši spáchají desetkrát víc zabití ve vlastních řadách než běloši a Hispanics dohromady. Podle oficiálních údajů (Bureau of Justice Statistics 2008 National Crime Victimization Survey) v 83 procentech případů černoch je útočníkem a běloch jeho obětí. Naprostou většinu rasově motivovaného násilí a všech vražd (52 %) v zemi spáchají černoši - ona 13% menšina v národě,

V roce 2007: 433 934 zločinů černochů proti bělochům, osmkrát víc, než značně početnější běloši tak učinili vůči černochům. Podle oněch údajů z roku 2007 byla čtyřicetkrát větší pravděpodobnost, že černoch zaútočí na bělocha, než by tomu bylo naopak.

To jsou ovšem nepříjemné skutečnosti, na které černošští, nikým nezvolení vůdcové, avšak s velkou mediální podporou, vesměs reagují svým nereagováním. Když už nic jiného nezbývá, k dispozici je vždy obvinění z rasismu, hříchu nevymýtitelného, i tedy ve státech s minimálním procentem takového etnika, i tam, kde běloši, v dosud neutuchající naději na lepší budoucnost, si volí hodně tmavé primátory, politiky a nyní už dvakrát takového prezidenta.

Bělošský mediální, politicky příkladně pokrokový establishment se snaží vypomáhat s notným přkrášlováním reality. Poslužme si příkladem z Los Angeles v roce 1992. Tehdy místními ulicemi se hnalo vozidlo rychlostí 100 mil, čili přes 160 kilometrů v hodině, s posádkou tří notně opilých černochů, za volantem odsouzený lupič Rodney King, momentálně podmínečně propuštěný. Na rozdíl od svých dvou alkoholem rovněž handicapovaných spolupasažérů King se pronásledující policii nemínil po dobrém vzdát, došlo k bitce, pěstnímu utkání, jež svědek nafilmoval, tehdy s výsledkem mnohanásobného násilí, rabování a výsledným počtem asi padesáti nikoliv převážně černošských mrtvol. King za notné mediální podpory se stal ve veřejném povědomí příkladným mučedníkem, aniž však odpůrcem alkoholu a či vzorem způsobného života. Dvacet roků poté, nijak mírumilovně zesnul. S Eulogy neboli chvalořečením zazářil vždy všudepřítomný velebníček, šarlatán Sharpton.

Téhož roku 2012 velmi vlivné sdělovací zdroje přispěly k důkladné negaci Obamových volebních záruk, že jeho zvolením vstupujeme do éry rasové harmonie. Pravdou byl opak, o nějž se zasloužila bělošská ultrapokroková média, když na Floridě přizpůsobila skutečnost podle svých politicky potřebných představ: dobrovolník George Zimmerman, poloviční Hispanic vzdor svému německy znějícímu jménu, se dostal do konfliktu s mladíkem Trayvonem Martinem, se smrtelnými následky. Pokroková media se rozjela kýženým směrem: Zdroje jako New York Times z Zimmermana, privilegované kategorie Hispanics, tyjící z privilegií výhod Affirmative Action, vytvořilo rasově, a tudíž i politicky deklasovaného bělocha ("white Hispanic"). Na televizních obrazovkách se objevila fotografie čtrnáctiletého vyhublého chlapečka, ač v té době to byl mnohem zdatnější mladík, téměř i hromotluk, značně robustnější postavy. Ze záznamů televize ABC zmizela Zimmermanova zranění na jeho hlavě, zatímco televizní záznam NBC zeditoval významný Zimmermanův telefonát na policii.

Toť vše a ještě víc ve prospěch potřebné, politicky korektní pravdy.

- - -

Máme začátek srpna 2014. Začněme s pokusem dešifrovat událost, k níž došlo ve Fergusonu, předměstí metropole St.Louis amerického státu Missouri. Osmnáctiletý Michael Brown, mladík značné velikosti (šest stop a čtyři couly, čili víc než dva metry) a nadváhy (téměř 300 liber, tedy skoro 140 kilogramů), posílen mocným vlivem marihuány, po soumraku v obchodu ukradl krabici doutníků a přitom nešetrně zatočil s tamějším zaměstnancem poloviční velikosti, který se snažil lupu zabránit. Toto zaznamenáno bezpečnostní kamerou, což vyvolalo protest reverenda Sharptona, že tak došlo bez svolení dotyčného zloděje, lupiče, útočníka, a tudíž k nezákonnému ohrožení jeho pověsti, reputace.

Realitu následujících okolností různí svědkové popisují různě, a bude tedy na soudu, aby zjistil - pokusil se zjistit -, co se ve skutečnosti stalo, že hromotluk Brown pěstní utkání v policejním voze s několika kulemi v těle nepřežil. Nezpochybnělé jsou tyto skutečnosti: následovalo několik dní trvající černošské rabování, vylupování okolních obchodů za pasivní asistence policie. Naprostá většina pachatelů nebyli místní rezidenti, ale zájemci, dostavivší se i ze značných dálav.

Podle očekávání se rovněž promptně dostavili vždy přítomní tzv. profesionální černoši - reverendi pseudovelebníčci jako Jesse Jackson a Al Sharpton, kteří nikdy nezmeškají jakoukoliv příležitost k protestům s maximálním mravním rozhořčením a okamžitým zatracením bělošské, nyní kvapně se vytrácející většiny amerického obyvatelstva. Protestní pochody domáhající se okamžitých trestů, včetně toho hrdelního. Vina bělošského policisty není zpochybňována, v hlavách těch nejpokrokovějších je předem automaticky odsouzen. Reverend Jackson definoval Brownovu smrt jako state execution - "státem provedenou popravu".

Našly se ale výjimky v černošských řadách, jež oficiální, politicky korektní establishment převážně ignoroval. Například Larry Elder, odvážný publicista, si v textu s názvem "Ferguson: Not Even An O.J. Jury Would Convict Officer Wilson" (Townhall.com, 21.8.2014) si troufl zveřejnit fakta. V těle zasaženého se našlo šest kulí vystřelených do hrudi útočníka, který se na policistu řítil, a nikoliv tedy do zad oběti, která od policisty prchala (tvrzení to jeho kamarádů). Rodina zasaženého si najala odborníka, patologa dr.Michaela Badena, který provedl pitvu a potvrdil pravdivost policistovy verze. V policejním voze došlo k zápolení, k pokusu osmnáctiletého andílka zmocnit se zbraně.

Odvážný černošský autor Elder si rovněž troufl uvést zásadně nezdůrazňovaná fakta: v roce 2012 došlo k zavraždění 6 454 černochů, nichž téměř všichni ve vlastních řadách. V Chicagu deset vražd každý týden. V naprosté většině příkladů nižádný mediální zájem. Nyní však událost ve Fergusonu, s nadějí přiroubovat motivaci rasistickou, z ní udělat celonárodní celosvětovou událost porovnatelnou s invazí v Normandii v roce 1944.

V téže době v Miami rabín na cestě do synagogy byl zavražděn dvěma černošskými junáky, bez docíleného trestního postihu.

Černošský houmlesák usmrcen ubodáním šesti ilegálními vetřelci.

V Los Angeles, čínský univerzitní student, již třetí tamější případ, zavražděn mladistvými výrostky, z nichž někteří jsou v Americe se pohybující ilegálové.

Zpět do Fergusonu ve státě Missouri, kde tamější střet černého zloděje a násilníka s bílým policistou vyprovokovalo mediální událost v dimenzích někdejší spojenecké invaze. Osm dní před sporným svým zastřelením onen mladík Brown obdržel high school diploma na Normandy High School. O slavnostní proceduru se zasloužil dr. Howard Fuller, Distinguished Professor of Education na univerzitě Marquette, kde v roce 1995 založil Institute for the Transformation of Learning. Tento zasloužilý černošský intelektuál, oceněný řadou čestných doktorátů, se rovněž zasloužil o vytvoření Black Alliiance for Educational Options (BAEO), poskytující rodinám příležitost kvalitnějšího vzdělání pro jejich potomstvo.

Při té příležitosti dochází i k hodnocení kvality oněch "Normandy high schools". Pouze škola dosáhnuvší 70 bodů tak získá svou acreditation - uznání své dosažené minimální kvality.

Škola, která vystavila závěrečné úspěšné vysvědčení žáka Browna, nedosáhla ani ubohoučkých 10 bodů - čili pod úrovní minimální gramotnosti. Výsledek to zcela bezcenný, který ale nevzrušil sebemenší pozornost oněch morálně tolik explozivních velebníčků a dalších ochránců před údajnou hydrou rasistického útlaku.

- - -

Stejně jako v případě mediálně zatajovaného Zimmermanova zranění (Florida, 2012), fotografický záběr zranění (a broken eye socket) policisty Darrena Wilsona ve Fergusonu nebyl v USA jaksi k dosažení a dostal se ke mně zásluhou amerického přítele, kdysi ve velmi významné vládní funkci. S morbidním smyslem pro humor mi to dodal, s vysvětlením, že vzácnost byl obdržel via naše Česká republika, že neposlušní Češi jsou ovšem velikánští rasisté, jímž ovšem už býval i Antonín Dvořák, což dokázal komponováním své deváté symfonie, té Novosvětské (rasismus, jaký pak Nový svět), či kvarteta dokonce označeného jako americké.

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče



Diskuse


I. Teren
17:57
16.9.2014

J. Kanioková
17:20
16.9.2014

M. Stuchlik
23:56
16.9.2014

M. Gavlák
15:27
16.9.2014

R. Brzák
17:20
16.9.2014

M. Urban
12:45
16.9.2014

J. Plzák
12:24
16.9.2014

J. Sinnreich
10:27
16.9.2014

J. Gutvirth
9:19
16.9.2014

J. Podivný
8:10
16.9.2014

B. Rybák
12:33
16.9.2014

počet příspěvků: 19, poslední 17.9.2014 09:44









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.