24.6.2019 | Svátek má Jan


USA: Drzost se ozvat

18.9.2018

Kdyby mě posedlo dychtění stát se v Kongresu ve Washingtonu metařem, musel bych spolu se žádostí dodat všemožnou dokumentaci o svém předchozím životě. Od takových požadavků se ale upustilo v případě zájemce stát se prezidentem, nejmocnějším tvorem na této planetě. Proč asi tak podivné pominutí? Však i opovážlivost vznést takovou otázku čpí zlomyslnou motivací, rasismem, proviněním nejzávažnějším.

Měl jsem příležitost si prohlížet věrohodně vypadající legitimaci, vydanou Kolumbijskou univerzitou, mou někdejší alma mater, průkaz s číslem 600962011054355, pod ním větší písmena AA 81, s fotografii Baracka Husseina Obamy, s jménem Barry Soetoro a identifikací FOREIGN STUDENT. Cizinec, adoptován svým nevlastním otcem v Indonésii, narozen v keňském přístavu Mombasa, jak tvrdil až do roku 2004, když s pozměněnými ambicemi se dodatečně narodil v Honolulu na Havajských ostrovech.

Nikdo si rovněž netroufne projevit podiv, jak syn matky bělošky se může stát stoprocentním černochem. Taktéž tedy student-cizinec se může stát prezidentem-domorodcem a nikdo, z obavy nařčení rasismem, o předmětné diskrepanci ani nepípne.

„A co je nám do toho, máme svých starostí dost,“ leckdo odmávne Ulče, pořád takto otravujícího.

Nikdo ve významných mediích si netroufl o Obamově minulosti zapochybovat.

Úspěch taktiky zesměšněním, nikoliv popřením nepříjemných, nepopiratelných faktů: ty od svého prvopočátku nepřipustit, s pohrdáním je znicotnit jako nehoráznou absurditu, jíž se přece racionálně uvažující člověk nebude, nemůže zabývat. Tak jenom řádí pošukové, potrhlá individua. V televizním interview s Brianem Williamsem (NBC-TV) Obama vysvětloval: „Já přece nemůžu strávit všechen svůj čas, abych pobíhal s rodným listem, přilepeným na čele,“ a všemu přikyvující Williams si netroufl poznamenat, že by jen jednou postačilo důkaz, dosud tolik tajený, ukázat. Všechny významné informační zdroje se vyhýbají jakékoliv zmínce o prezidentově problematickém původu. Žurnalisté, pravidelně se pachtící za všemožnou pitomostí, si v tomto případě netroufli zájem jevit zjišťováním způsobilosti tohoto kandidáta.

Takže teď víme víc o okolnostech narození Ježíše před dvěma tisíciletími než o Obamovi před půl stoletím.

Jinak tomu za současných okolností. Veškerá mašinerie Obamových nadšených stoupenců zvolila účinnou taktiku, jak čelit přece jen se občas vyskytujícím pochybám o původu, počínání, autenticitě jejich idola. Místo odpovědi na obtížné otázky přešli do protiútoku, zesměšňovat tazatele, šťouraly, přejmenované na tzv. birthers, provokatéry, zlomyslné, zkázonosné potrhlíky, pošuky, věřící v ufony, zelené mužíky. V nejlepším případě politováníhodní primitivové.

Otázek ale přibývalo: jeho stipendium, rezervované pouze pro zahraniční studenty. Jeho cesty do Pákistánu v roce 1981, kdy držitelé U.S. cestovních pasů tam nemohli vkročit. Jeho spolužáci na Kolumbijské univerzitě, z nichž nikdo se na něj nepamatoval. Nákladná studia na Harvardu, kým asi financovaná? Nesrovnalosti s jeho Social Security Number a Selective Service Registration.

Media, do té doby značně mlčenlivá, se pak musela o záležitosti přece jen trošku zmínit a Obama též zareagoval: 27. dubna 2011 Bílý dům konečně zveřejnil Certificate of Life Birth - ale pouze v elektronické podobě. Obama tehdy oznámil: „Každý zdroj (news outlet), který se zabýval tímto vyšetřováním, potvrdil, že jsem se 4. srpna 1961 narodil na Havaji v nemocnici Kapiolani.“

Jenže až do ledna 2009 Obamova oficiální webová stránka tvrdila, že k narození došlo v Honolulu Queens Hospital.

Reportérům z významných novin Boston Globe a New York Times po bedlivém zkoumání se nepodařilo ověřit pravdivost té či oné verze.

Neméně neúspěšné byly autorky biografií Obamových rodičů. Janny Scott po víc než dvouletém úsilí byla toliko schopna napsat, že matka Ann Dunham a Barack Obama Sr. reportedly (“údajně“) uzavřeli v únoru 1961 manželství na ostrově Maui. Žádný záznam, fotografie svatebčanů, svědků, následného oslavování. O údobí od února do srpna, kdy došlo k narození posléze proslulého potomka, v podrobném životopisném díle ani slovo.

V několika minutách se ale zájemcům podařilo v britských koloniálních archivech (Kenya Dominion Record 4667, Australian Library) nalézt doklad „Certified Copy of Registration of Birth“ a příslušný úředník (Mombasa Registrar of Birth) pod přísahou potvrdil autentičnost rodného listu Coast Provincial General Hospital Mombasa o narození 4.8.1961 v 19,21 hodin.

Čtyři dny poté matka s dítětem odlétla do Honolulu a v místních novinách se objevilo oznámení o porodu, bez uvedení jména nemocnice, lékaře a dalších potřebných údajů.

- - -

O prozatím největší otřes celou záležitostí se postaral ve státě Arizoně šerif Joe Arpaio, s jurisdikcí v Maricopa County (kraj či okres se 4 miliony obyvatel). Vyhověl petici 250 občanů a podnikl kroky ke zjištění skutečného stavu legitimity nynějšího prezidenta, a to cestou tzv. volunteer posse - pětičlenný tým dobrovolníků, právníků a bývalých policistů, pověřených úkolem značným až obrovitým, zda „probable cause exists that fraud and forgery was committed“ - zda existuje oprávněný důvod se domnívat, že došlo k padělání, podvodu.

Skupina těchto dobrovolníků odborníků se pustila do vyšetřování, které trvalo šest měsíců, s důkladnou analýzou onoho rodného listu, k dispozici však jen v elektronické podobě. Velké množství svědků domácích i zahraničních slyšeno, místopřísežná svědectví nashromážděna. Začátkem března 2012 ve Phoenixu došlo k uspořádání tiskové konference, na níž se mělo oznámit zjištění vyšetřovatelů. Pozvána media všeho druhu, masově sdělovat hlasem, obrazem, tiskem.

Obama se ale postaral o protiopatření natolik účinné, že pokud někdo z medií měl dost odvahy se dostavit, tak výsledek raději nesděloval.

Naštěstí existuje 80 minut dlouhý videozáznam k důkladnému poučení.

Na podiu jako první promluvil šerif Joe Arpaio s ujištěním, že pověřil vyšetřující komisi s úkolem, aby zjistila objektivní pravdu, a to s předpokladem, že se podaří ověřit pravdivost oficiální verze o Obamově legitimitě.

Jako druhý vystoupil a nejvíc času u mikrofonu strávil mluvčí vyšetřovatelů Mike Zullo, jakožto cold case posse commander. Podrobně, trpělivě se zabýval technickými podrobnosti výsledného šetření. Video jsem shlédl dvakrát, ale jako laik diletant se neodvažuji pustit do podrobností zvládnutelných technicky líp vybavenými zájemci. V prezentaci se hemžily zmínky o OCR software, o optimization process, o různých vrstvách - layers -, jichž v případě poskytnutého elektronického dokumentu bylo 9, kdežto v kontrolní zkoušce 45, čili pětkrát tolik. Značně nesrovnalostí, podivností s manipulací razítek, se závěrem přesvědčení vyšetřovatelů, že Washington jim dodal podvodný průhledný padělek.

Vyšetřovatelé též měli k dispozici celkem 685 mikrofilmů INS (Immigration and Naturalization Service) se seznamy všech pasažérů v letecké dopravě do Honolulu v období 1960-1961. Jenže mikrofilmy pro kritické údobí 1.-7. srpna 1961 jaksi zmizely. Rovněž k nenalezení byly záznamy z údobí roku 1981, kdy Obama letěl do Pákistánu, což v té době s americkým pasem nebylo uskutečnitelné.

Po tomto detailním rozboru promluvil publicista Jerome R. Corsi, Ph.D. z Harvardu, autor knihy Where’s Birth Certificate, s podtitulem The Case that Barack Obama is not eligible to be President.

Krátce promluvil Carl Seel, zákonodárce ve státu Arizoně, s omluvami, že musí spěšně odejít, aby nezmeškal důležité hlasování.

Zbytek času se vyčerpal nepříliš vlídně prezentovanými dotazy či spíš útoky na šerifa Arpaia a jeho opovážlivost zpochybňovat integritu hlavy státu.

Šerif precizně trpělivě opakoval: účelem vyšetřování bylo zjistit pravdivost předloženého dokumentu. Předložen byl padělek. Žádný jiný důkaz v Obamův prospěch nebyl poskytnut.

Záhodno tedy zahájit pátrání po dosud neznámém pachateli. Ano, neznámý pachatel, kdo by to asi mohl být.

- - -

Americké sdělovací prostředky daly přednost ošemetnou záležitost raději nesdělovat. Vím jen o dvou výjimkách - jednak televize CBS, nikoliv však v celonárodním vysílání, cosi trošku utrousila, jednak agentura Associated Press, zpráva s datem 14. března 2012, převzata novinami The Washington Post, tuze vlivným pilířem liberálního establishmentu (druhým takovým pilířem v zemi jsou The New York Times).

Již v první větě se čtenář dočítá o persistent and debunked (“vytrvalém a důkladně vyvráceném“) osočování prezidenta. Jako důkaz je citován arizonský senátor David Lujan, že on - jakož i obrovská větsina Američanů – věří, že to je uzavřená, vyřešená, diskreditovaná záležitost (the issue is settled).

KONEC



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Diskuse


R. Johnová
21:46
18.9.2018

P. Szirotný
21:32
18.9.2018

D. Nowodny
20:46
18.9.2018

P. Han
21:52
18.9.2018

B. Hančl
19:35
18.9.2018

J. Vintr
15:52
18.9.2018

I. Mertl
15:00
18.9.2018

J. Zima 869
19:46
18.9.2018

J. Fridrich
12:25
18.9.2018

V. Kain
13:20
18.9.2018

D. Nowodny
20:47
18.9.2018

S. Netzer
10:21
18.9.2018

P. Papež
11:40
18.9.2018

F. Houžňák
13:20
18.9.2018

J. Vintr
13:39
18.9.2018

S. Netzer
13:53
18.9.2018

P. Han
15:31
18.9.2018

V. Pokorný
10:17
18.9.2018

V. Kun
15:50
18.9.2018

V. Lunák
10:12
18.9.2018

A. Javůrek
13:57
18.9.2018

V. Lunák
18:05
18.9.2018

L. Písařík
22:51
18.9.2018

A. Alda
9:27
18.9.2018

P. Harabaska
9:19
18.9.2018

R. Meišner
8:29
18.9.2018

I. Mertl
8:49
18.9.2018

M. Prokop
8:53
18.9.2018

Š. Minařík
11:33
18.9.2018

P. Papež
11:42
18.9.2018

J. Zima 869
12:42
18.9.2018

D. Nowodny
20:51
18.9.2018

J. Vintr
9:49
18.9.2018

P. Papež
11:43
18.9.2018

M. Krátký
14:29
18.9.2018

T. Kohout
8:29
18.9.2018

S. Netzer
8:27
18.9.2018

V. Lunák
10:23
18.9.2018

F. Houžňák
13:22
18.9.2018

P. Han
15:33
18.9.2018

J. Holíček
8:05
18.9.2018

počet příspěvků: 48, poslední 18.9.2018 10:51









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.