26.8.2016 | Svátek má Luděk






USA: Čas realitou pořádně cloumající

13.11.2014

Poprvé jsem v Americe přistál víc než před půl stoletím, když v Bílém domě vysedával a tamější parkety svou golfovou obuví poškozoval nijak si v prezidentství libující vítězný exgenerál Dwight Eisenhower. Tehdy jsem ještě kouřil - jakož i většina tvorů kolem mě - a za celý karton cigaret jsem platil dva dolary padesát. Tehdy to byly cigarety jako Kent, Parliament, Tareyton (doprovázeno sloganem-vábničkou s tvrzením „Tareyton smokers would rather fight than switch“), Winston (s rýmujícím se tvrzením „Winston tastes good like a cigarette should“). Přemnohé krabičky s nikotinovým obsahem zdobil velbloudí portrét a celostránková inzerce v mnohobarevných časopisech tvrdila More Doctors Smoke CAMELS than any other cigarette!, u toho sličná tvář pokuřujícího lékaře, pod tím podrobný text a další sličné portréty majitelů a majitelek obého pohlaví.

To bylo tehdy. Tehdy jsem koupil první své auto (Dodge 1956) od spolubydlícího íránského studenta, který se vracel do vlasti, v níž vládl šáh Páhlaví a tehdy ještě nikdo neměl ponětí, kdo že by to měl být ajatoláh Chomejní. Za nabytý vehikl jsem zaplatil všeho všudy 10 (deset) dolarů. Dnes by to musela být suma tisícinásobná. Při nákupu cigaret teď aspoň stonásobná.

K zákazu inzerce tabákových produktů v televizi došlo v roce 1970. Zákazů začalo přibývat, se zmenšováním počtu kuřáků začalo přibývat omezování prostoru, v němž si labužnicky zadýmat, této vášni s rapidně vadnoucí legitimitou se věnovat. Takoví tvorové jsou již vypuzováni nejen z kanceláří, veřejných prostorů, veřejných dopravních prostředků, poštovních a dalších úřadů, ba i z restaurací, barů, parků oddechu a kultury. Zbývajícím řešením bude podzemní činnost, zopakování si osudu prvotních křesťanů v katakombách.

- - -

Dochází ovšem k přemnohým jinačím metamorfozám, zatracováním a též rehabilitacím. Teď před několika dny v Budapešti ve věku 72 roků zemřel Fred Branfman, velký bojovník ve prospěch míru ve Vietnamu, okolních zemích, učitel v Africe, organizátor protiválečných demonstrací. Nezřídka zatčen, a tak se ocitnuvší ve společnosti mediálně zdůrazňovaných osobností jako Benjamin Spock či Noam Chomsky. Spolu s Garethem Porterem ve Washingtonu založil lobby ve prospěch kambodžského lidumila jménem Pol Pot, který se úspěšně zasloužil o genocidu vlastního národa (1975-79). Tento Porter za své snahy byl odměněn cenou Martha Gellhorn Prize for Journalism. Branfman již tedy nežije, na rozdíl od zdárně fungujícího Indochina Resource Center, jeho a Porterova zakladatelského činu.

Pozoruhodně se před pár dny vyznamenal bývalý senátor a nynější ministr zahraniční věcí John Kerry, vnuk severomoravského či spíš slezského našince, emigranta zamířivšího do USA. Ve State Departmentu na recepci 16. října 2014 při oslavách islámského svátku Eid al-Adha ve slavnostním projevu k reprezentantům mohamedánské víry tuze zdůrazňoval Obamovy pravdy o Mohamedově učení jako náboženství míru, s řečníkovým ujišťováním, že extrémisté ISIS, ISIL a podobnými zkratkami vlastně nemají nic společného s mohamedánským náboženstvím. Nic společného s uřezáváním hlav nevěřícím psům, tak jak korán káže či aspoň nijak nebrání.

Hodnostář Kerry hodně takové viny přisuzuje počasí - klimatickým metamorfozám, náhlému suchu, avšak též náhlým záplavám. Tak se vyjadřoval úřadující ministr zahraničních záležitostí.

- - -

Jakékoliv nevlídné vyřčené slovo o islámu nutno rozhořčeně zatratit jako projev, důkaz islamofobie. Tak úspěšně prosazuje Organizace spojených národů, zejména její větve jako například UNESCO. Siamským dvojčetem takového neprominutelného prohřešku je ovšem rasismus, hřích nyní v údajně post-racial údobí Ameriky s prezidentem, jakého teď máme, stále akutněji zdůrazňovaný. Velmi aktuální příklad těchto dní: ebola - nákaza, epidemie značná, zejména ve třech státech západní Afriky. Čtrnáct afrických států již suspendovalo leteckou dopravu tamějším směrem.. Washington se ještě takto nerozhodl. Hlasy, které by daly přednost takovému řešení, politicky korektní kritici rozhořčeně zatracují jako projev rasismu. Dosud jsem se nedočetl o tomtéž zatracení na adresu oněch čtrnácti černošských afrických, týž zločinný rasismus projevivších států.

V roce 1983, době značného řádění epidemie AIDS, federální úřad FDA s ohledem na obavu zvýšené pravděpodobnosti virové nákazy, vydal zákaz homosexuálním mužům být dárci krve. Racionální opatrné opatření, jenže jednoznačně politicky nekorektní iniciativa, dokonalý důkaz diskriminující homofobie. Od takového existenčně nebezpečného, až zkázonosného závěru se dodatečně distancovaly jak American Medical Association, tak American Red Cross.

U významného kalifornského učiliště UNCL (University of California at Los Angeles) tamější Williams Institute on Sexual Orientation and Gender Identity Law vytvořil studii se závěrem, že odstraněním této zábrany (t.j. použití virem HIV zasažené krve dárců) by došlo nikoliv k ohrožení, ale záchraně víc než milionu lidských životů. Takové nepochopitelné tvrzení citovala britská agentura Reuters (The Weekly Standard, 20.10.2014).

Ohebnost cifer: Masové sdělovací prostředky rovněž dovedou s realitou pořádně zacloumat. Na základě studie Pentagonu o sexuálních preferencích homosexuálové a lesby celkově dosahují 1,6 procenta americké populace. Po několik desetiletí aktivisté v těchto řadách již ale zdůrazňují, že poměr je to 1 : 10, čili deset procent tohoto národa, a popření takového tvrzení je důkazem homofobie, prohřešku neméně nehorázného, neprominutelného, než jakým je islamofobie. Málokdo si troufne riskovat takovou opovážlivost. Podle toho dopadl výsledek průzkumu Gallupova ústavu v roce 2011 o homosexuálních a lesbických preferencích: 25 procent, čili jedna čtvrtina americké populace - něco kolem 80 milionů - si tak oficiálně počíná. Toť k potvrzení předpokladu, že v množství je síla.

- - -

K manipulaci s realitou všude kolem nás dovedou sdělovací prostředky notně přispívat. Poslužme si příkladem z letošního srpna ze státu Missouri, kde v předměstí Fergusonu metropole St.Louis víc než dvoumetrový Michael Brown, o váze víc než jednoho a půl metráku, v pozdních večerních hodinách a nákupu zboží, s nímž odešel bez zaplacení, se nemínil vzdát policistovi bílé rasy. Došlo k nerovnému zápasu, obr se snažil zmocnit policistovy zbraně, výsledkem byla střelba, obrova smrt a automatické obvinění majitele pistole ze zločinu úmyslné vraždy.

Ekonom, černošský publicista Thomas Sowell, pracovník Hooverova Institutu v Kalifornii, ve svém textu s názvem „The Media and the Mob“ (mob = „dav, srocení, též lůza, rabující chátra“), Townhall.com., 20.8.2014, komentuje kvalitu takového sdělování: palcové novinové titulky HE SHOT AN UNARMED MAN. Nikde náznak, jak obviněný mohl vědět, že jeho budoucí oběť je bezbranná. Třeba nebude mít střelnou zbraň, ale pouze schopnost nožem zasadit pořádnou, neméně smrtelnou ránu. Jak dlouho tedy na bodnutí čekat?

Za nynějšího politického klimatu na takové otázky nejvhodnější odpovědí bude poukaz na barvu pokožky dotyčných.

Že by bez čekání na soud se automaticky rozjela procedura s kdysi neblahou tradicí lynch law - lynčovat, byť pouze s opačnou pigmentací účastníků?

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče



Ředitelství silnic a dálnic ČR (příspěvková organizace)
Technický pracovník-tunelový technik

Ředitelství silnic a dálnic ČR (příspěvková organizace)
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Diskuse


J. Jurax
17:08
13.11.2014

L. Severa
13:45
13.11.2014

L. Křivan
23:05
13.11.2014

L. Křivan
11:37
13.11.2014

B. Rybák
13:25
13.11.2014

L. Křivan
13:38
13.11.2014

B. Rybák
14:43
13.11.2014

L. Křivan
15:17
13.11.2014

A. Alda
9:28
13.11.2014

J. Lepka
10:05
13.11.2014

J. Mrázek
10:53
13.11.2014

B. Rybák
13:38
13.11.2014

B. Rybák
13:55
13.11.2014

J. Mrázek
6:39
13.11.2014

J. Sinnreich
5:00
13.11.2014

B. Rybák
14:40
13.11.2014

počet příspěvků: 16, poslední 13.11.2014 11:05









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.