25.4.2024 | Svátek má Marek


USA: Boj o místo narození

25.4.2014

Podíváme-li se se ženou do svého pasu, najdeme u místa narození pouze město, v němž jsme přišli na svět. Nikoli stát. Nahlédl jsem se do řady pasů amerických občanů – a ti to mají různě.

Někdo má uvedené město a stát, těch je většina, někdo má pouze stát.

Může ale nastat případ, že se vaše dítě narodí v určitém městě, vy chcete, aby mělo v pase vytištěné jméno města i stát – a jste odmítnuti? Samozřejmě může. Kolem jednoho takového případu se vede v USA velká právní bitva.

Manžele Zivotofští jsou Američané, kteří nějaký čas působili v Izraeli. Přesněji od roku 1999. On, Ari Zivotofsky, tam byl váženým mužem – profesorem neurologie na Bar Ilanově univerzitě v Ramat Ganu u Tel Avivu. V roce 2002 se jim v jeruzalémské nemocnici Šaarej Cedek (v té části města, která patřila Izraeli i před šestidenní válkou 1967) narodil syn. Dostal jméno Menachem Benjamin.

Když mu rodiče zařizovali pas, požadovali něco, co se na první pohled jeví jako naprosto přirozené. Kdyby to byli Čechoameričané, Menachem Benjamin se narodil v Praze a oni chtěli, aby měl v pase u Place of birth napsáno "PRAGUE, CZECH REPUBLIC", bezpochyby by s tím neměli sebemenší problém. Protože jsou ale Židé a syn se narodil v Jeruzalémě, požadovali, aby měl v pase v kolonce Místo narození uvedeno JERUSALEM, ISRAEL.

A tady narazili.

Označení ISRAEL ve vztahu k Jeruzalému v americkém pase být nesmí. Důvod? Veskrze politický. Jakkoli to zní absurdně, je to tak: americká vláda neuznává Jeruzalém jako součást Izraele. Podle její zahraniční politiky má město jakýsi neutrální status, přičemž o jeho konečné podobě rozhodou až mírové dohody s palestinskými Araby. V současné době tak podle Američanů není součástí žádného státu (rozumí se de iure podle jejich výkladu).

Že je Jeruzalém hlavním městěm Izraele, že v něm sídlí prezident, vláda, parlament a další ústřední instituce izraelského státu, to americké úřady v kauze Zivotofsky a v řadě podobných případů do úvahy neberou.

Věc nemá ovšem pouze tuto, jakousi osobní rovinu, ale také vysoce politickou: zasahuje do nejvyšších pater moci exekutivní, zákonodárné i soudní.

Jako červená nit se celým příběhem line spor o kompetence. Malý Menachem Benjamin sotva mohl tušit, co všechno svým narozením způsobí, dodejme v nadsázce. Krátce před jeho narozením prošel v Kongresu zákon, podle něhož americký občan, narozený v Jeruzalémě, může požadovat, aby v pase byla vedle izraelské metropole uvedena také země, tedy Izrael. Normu podepsal prezident George W. Bush mladší, nicméně jak on, tak State Department se k ní chovali zvláštním způsobem. Interpretovali ji jako pouhé doporučení – a dali tak najevo, že se jí podřídit nehodlají. Stejně si počíná i Obamova administrativa.

Odmítavý postoj k jejich požadavku, aby Menachem Benjamin měl v pase uvedeno "JERUSALEM, ISRAEL" přiměl manžele Zivotofské pustit se do právní bitvy. V tomto boji už ovšem nešlo o jednoho v Jeruzalémě narozeného chlapce, ale o mnohem víc. Téma bylo "souběžně" pojato jako zásadní kompetenční spor.

Rodiče se nejprve obrátili na okresní soudu v Washingtonu, DC; ten jejich žalobu odmítl. Stejný názor měl i odvolací soud pro District of Columbia. Ten navíc konstatoval, že výše zmíněný zákon Kongresu z roku 2002 je protiústavní, protože nepřípustně zasahuje do kompetence State Departmentu (ministerstva zahraničí), potažmo vlády, která určuje zahraniční politiku.

Řečeno srozumitelně: vydá-li ministerstvo zahraničí americkému občanovi pas, v němž bude napsáno, že se dotyčný narodil v Jeruzalémě a vedle toho bude napsáno ISRAEL, pak se tím jakoby oficiálně předjímá, že Jeruzalém je součástí Izraele – a to je v rozporu s US zahraniční politikou, která tvrdí, že Izrael de iure nikomu nepatří, přičemž o tom, komu bude nebo nebude patřit, rozhodnou až diplomatická jednání( mezi Izraelem a palestinskými Araby).

Takto viděno, jeví se to pro Menachem Benjamina a jeho rodiče vcelku beznadějně. Naštěstí ne tak docela.

Rodiče Menachema Benjamina, respektive jejich právník Nathan Lewin se odvolal v Nejvyššímu soudu a ten v pondělí (21/4) sdělil, že se celou záležitostí, zejména pak rozhodnutím soudu, který vydal nepříznivý rozsudek ve věci zákona z roku 2002 (že v pase může být napsáno u místa narození Jerusalem, Israel), bude znovu zabývat. Nikoli ovšem v dohledné době, ale letos na podzim. Podle New York Times je verdikt očekáván do poloviny roku 2015. Dodejme, že kauzu měl Nejvyšší soud na stole už jednou. To ovšem řešil procedurální otázku, zda téma vůbec justici náleží, neboť někteří soudci zastávali názor, že nejde o záležitost právní, ale politickou. Nejvyšší soud tehdy rozhodl, že věc soudně řešit lze. A znovu ji má ve své agendě.

Rodiče Menachema Benjamina doufají nejen v příznivý výsledek, ale také v to, že přijde dřív než jejich syn podstoupí obřad bar micva – přijetí mezi dospělé z hlediska židovského náboženství, čehož dosáhne po třináctých narozeninách. Letos je Menachemu Benjaminovi jedenáct.

Někteří komentátoři tak optimističtí nejsou. Tak třeba Yonah Jeremy Bob se v dnešním vydání serveru Jpost.com ptá: Je možné, že slovo IZRAEL bude možné napsat do pasu Američanům narozeným v Jeruzalémě, když se věcí bude znovu zabývat Nejvyšší soud? A odpovídá:Propably not. Pavděpodobně nikoli. Autor se domnívá, že Nejvyšší soud se postaví spíše za odvolací instanci, která zákon z roku 2002 označila za protiústavní, mj. proto, řečeno ve stručnosti, že hlavní slovo v zahraniční politice má vskutku Bílý dům a State Department, nikoli primárně Kongres.

To jsou ale předčasné spekulace. Kauza je otevřená, má charakter běhu na dlouhé trati – a napřesrok snad budeme vědět víc.

Ať tak či onak: koho lidí okolo nás by bez znalosti tohoto příběhu napadlo, že ten, kdo se narodil v jeruzalémské porodnici, se současně nenarodil v Izraeli? I takové mohou být paradoxy soudobého světa. Problémem po mém soudu není ani tak to, že se americké úřady v této kauze striktně drží své zahraničněpolitické doktríny, ale existence takové dokrtíny jako takové. Nemají-li přátelé z nejbližších jasno ve věci izraelského hlavního města, je to stejně tak nepochopitelné jako politováníhodné.

zivotofsky

Malý Menachem s otcem. Dočkají se? (Foto: NYT)

Stejskal.estranky.cz