2.7.2016 | Svátek má Patricie






USA: Blaženost kajícnictví

7.1.2016

Prušácký profesor marxista Herbert Marcuse byl elitář, revolucionář slovem, nikoliv činem. Ve svém eseji o osvobození si zoufal, že reformy společenských řádů zkorumpovaly proletáře, tudíž k čertu s jejich předurčenou historickou rolí, kterou místo nich zastane moderní Savonarola. Militantní asketik, který ví, co je třeba většině, i když to většina neví a dokonce se takové znalosti vzpírá. Nevadí, knutou bude vehnána do předepsaného ráje.

V Osvětimi každý věděl, na čem je a že půjde komínem. Současná Amerika je daleko horší, neboť občanská práva (hlasovat, stěhovat, emigrovat atd.) jsou matoucí pseudopráva. Tím, že člověk má práva, tím je nemá - tolik značně uvažovali intelektuálové Marcuseho typu, uprchlíka před nacismem, hovícího si u kalifornského břehu..

Není-li právo právem, nemůže se ho nikdo dovolávat. Tudíž zcela po právu mohu ukříčet, znemožnit toho, jehož já nerad. Zničím ho ve jménu svobody, jak já jí rozumím. Ve jménu akademické svobody znemožněna akademická existence mnoha vědcům, jako byl třeba děkan newyorské mediciny Ivan L. Bennett nebo profesor v Berkeley Arthur L. Jensen. Stejně tak byl ukřičen laureát Nobelovy ceny Shockley ze Stanfordu..

Nutno se vystříhat fanatiků a světců. Nejnebezpečnější je fanatik, který se má za světce.

- - -

Uprchlík Eugene Ionesco navštívil Ameriku a po jeho návratu do Francie se novináři zeptali na jeho největší zážitek. Velmistr absurdního divadla vyhověl obdivem

„Je to dychtivost Američanů, aby se jim hodně, co nejvíc nadávalo. Čím víc je tupíte, tím jsou vděčnější.“

Měl ovšem na mysli politicky korektní mozky, kumštýře, vědce, intelektuály, vzdělance, kteří vymysleli novátorský koncept, že za všechno utrpení světa je odpovědna Amerika. Za hladomor v Bangladéši, za záplavy v Indočíně, za úplavici kdekoliv. Pod suknem takových mudrců se skrýval rubáš kajícníka.

Jenže pozor, toto jsou sadomasochističtí kajícníci s nataženým prokurátorským prstem. Oni hřímají směrem k Washingtonu - kamkoli, kde slasti sebemrskačství ne každý sdílí. Což je ovšem většina pozemšťanů.

Koncem dvacátého století se většina oborů hospodářského počínání musela potýkat s všelijakými problémy. Zářnou výjimkou byla tzv. guilt industry, týkající se zahraniční politiky. Kdykoliv tehdejší Sovětský svaz provedl cosi nehezkého, okamžitě se našli vysvětlovatelé politováníhodného jevu, kteří zdůvodnili, že to byly USA, které vyprovokovaly SSSR způsobit onu nehezkost. Tak se stává za doprovodu sympatického porozumění nejvlivnějších mediálních zdrojů světa.

Příkladem nám poslouží velevlivné The New York Times, například 3. února 1980.Tam zveřejněn názor profesora Theodor Hermana, ředitele studií světového míru Peace and World Order Studies Program na prestižní (a velmi drahé ) Colgate College.

Tento mudrc totiž tvrdil, že sovětskou invazi do Afghánistánu s tanky, dělostřelectvem, veškerým vybavením pozemní a vzdušné armády, to všechno zavinil kdo? Ano, zavilá Amerika.

Kdysi mě na tento Colgate pozvali něco odpřednášet, ale na mudrce Hermana jsem si nepamatoval. Poslal jsem mu tedy dopis, z něhož vyjímám: „Vážený pane, hloubka Vašeho uvažování je obdivuhodná. Afghánský prezident Amin - agent CIA, jak tvrdí Moskva - pozval moskevské, aby se dostavili s pancéřovou pomocí a aby ho zabili. Tak se stalo a všechnu vinu nesou političtí jestřábi ve Washingtonu.“ Což bylo v době, kdy nájemníkem v Bílém domě byl baptistický svatoušek Carter.

Dopis jsem uzavřel vyjádřením naděje, že profesor tolik tvůrčí vlivnou část americké veřejnosti vbrzku zas obohatí svými myslitelskými skvostmi.

Pokud se tak již stalo, takový výkon jsem přehlédl.

Čas kvapí, ledados se mění, samozřejmě že k horšímu. Naštěstí již dosluhující prezident Obama svou vrcholnou kariéru zahájil projevem v Káhiře, kde sepsul svou údajnou mateřskou zemi, velebil nádherné výkony islámské civilizace, zakázal používání výrazu „islámský teror“, poněvadž něco takového neexistuje, jak přece každý ví, islám je náboženstvím míru, a tudíž zavraždění většího počtu příslušníků vojska na bázi Fort Hood v Texasu se zvoláním slávy Alláhovi nemělo nic společného s Alláhem, a tudíž oficiálně přejmenováno na „neštěstí v pracovním prostředí“.

V onom velebícím projevu v Káhiře, s poskytováním omluv za americké hanebnosti, Obama tuze zdůrazňoval arabský přínos veškeré civilizaci, jakkoliv nepříliš viditelné na seznamech Novelových laureátů.

Vypomáháme si s eufemismy. Když prezident lže (“lying“), jako například ve svém z tvrzení, že pouze handful (“hrstka“) propuštěných vězňů z Guantánáma, jichž je dosud 653, a do vedoucích teroristických funkcí v al-Kájdě či ISIS, jak již zjištěno, se vrátilo 186, čili značná to hrstka, v níž je také Bakr al-Baghdadi, nejvyší velitel ISIS. ̈

Takto prezentovaná realita ale vůbec není žádná lež, což by oficiální establishment media nepřipustila, však mají v zásobě aspoň tucet vhodných eufemismů, k výběru jsou k dispozici deceiving, dissembling, misleading, prevaricating, being publicitous, evasive, fallacious, mendacious, dishonest, specious, spurious, unthruthful. (Zdroj: The Weekly Standard, 28.12.2015).

Již se začínají objevovat eufemismy na podporu aktivit jako třeba upalování zajatců v klecích či uřezávání hlaviček dětí. Ty určitě Washington rovněž zavinil.

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče



Diskuse


I. Schlägel
13:53
7.1.2016

I. Schlägel
13:54
7.1.2016

J. Matuška
11:50
7.1.2016

I. Schlägel
13:30
7.1.2016

J. Matuška
13:42
7.1.2016

I. Schlägel
13:54
7.1.2016

J. Matuška
14:12
7.1.2016

J. Ráž
13:42
7.1.2016

J. Lancik
20:29
7.1.2016

J. Matuška
20:47
7.1.2016

B. Volarik
6:37
7.1.2016

P. Lenc
8:35
7.1.2016

A. Reček
9:41
7.1.2016

J. Matuška
10:44
7.1.2016

J. Matuška
11:42
7.1.2016

počet příspěvků: 18, poslední 7.1.2016 08:47









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.