Marné jsou snahy přesvědčit veřejnost, že Lex Babiš není namířen proti jednomu konkrétnímu úspěšnému politikovi a že je to zákon přijatý v zájmu obecného blaha. Prezidentovo druhé veto bylo tedy přehlasováno, Babiš se musí zbavit Agrofertu a pokud chce působit v politice na dosavadní úrovni i po příštích volbách, nesmí ani vlastnit média.

Bude zajímavé sledovat, jak zareagují na přijetí tohoto zákona průzkumy veřejného mínění. Pokud bychom měli odvozovat zkušenosti ze skandálu kolem Čapího hnízda, dalo by se tipnout, že nijak negativně. Voličům se Babiš líbí, protože úspěšně hraje hru na opozici uvnitř vlády, líbí se jim jeho prostořeká mluva a imponuje jim, že “jim to dává“. Že mu patří Agrofert a média, věděli, když ho volili, a těžko soudit, že se přikloní k jiné alternativě, když bude donucen se těchto dvou zátěží zbavit.

Donald Trump nečekal na žádný Lex Trump a od svých podnikatelských aktivit se včas distancuje. Pokud jde o vlastnictví médií, mnohokrát jsem na tomto místě psal, že tahle akvizice byla nejhrubší Babišova chyba. Stranická média nemají u nás šanci. Lidové noviny po převratu měly obrovský prestiž a rychle o něj přišly, protože Václav Havel a jeho osmašedesátníci v závěsu z nich udělaly hlásnou troubu pravdoláskařského iluzionismu. Následoval propad s důsledky dodnes patrnými.

Horší byl osud Svobodného slova, mladí lidé dnes už nevědí, že existoval deník s tradicí od roku 1907. Deník stál v přední linii listopadového převratu, jenže bohužel se nedokázal zbavit puncu stranického listu, partaj buzerovala redakci, ta se rozutekla a bylo po novinách. Tohle se naštěstí ani v Dnes, ani v Lidovkách nestalo. Až se Babiš médií zbaví, všem se uleví a nejvíc Babišovi.

Jaký to bude mít praktický efekt?

Pokud sněmovna neschválí nový zákon, podle něhož se politického života nesmí účastnit občan, jehož jméno začíná na B a končí na Š, Babišovo ANO v politice zůstane, půjde do voleb a podle dosavadních preferencí volby vyhraje. To, co se nyní děje, není tedy oslabování Babiše, respektive ANO v očích voličů; je to oslabování jeho koaličního potenciálu. Je krajně nepravděpodobné, že ANO pobere nadpoloviční většinu. I kdyby vstal z mrtvých Masaryk a založil stranu spolu s Janem Žižkou a vzali do party Járu Cimrmana, ani tahle formace by v tomto státě nezískala nadpoloviční většinu. Bude tedy záležet, kdo půjde s Babišem do koalice, až ho po jeho pravděpodobném vítězství Zeman, opět pravděpodobně, pověří sestavením vlády.

Lex Babiš, to je buldozer, který vyryl mezi socdem a ANO hodně hluboký příkop. Těžko v lednu 2017 soudit, zda je koaliční partnerství možné po tom, co Sobotka Babišovi provedl. Myslitelné jsou pestré varianty politických slepenstev, nicméně žádná neodkrývá perspektivu stabilní vlády schopné vést stát v dobách, které budou takjřka určitě turbulentní. Ta příští vláda bude potřebovat vzájemnou partnerskou důvěru a společenský konsensus. Evropská unie skřípe v základech, sílí agresivní tlak z ruské strany, imigrační invaze může zamířit i k nám. Není to růžová barva na obzoru.

Takže s tím Lexem Babiš je to jako s Babišovou koupí médií a pasuje na to ta hláška ze Sedmi statečných (těch pravých), jak se ptali toho člověka, co skočil nahý do kaktusů, proč to udělal. „Zprvu to vypadalo jako dobrý nápad,“ odpověděl.

Kdo je idiot

Miloš Zeman se holedbal v rádiu, jak mu dávají šifry a on tedy ví o teroristovi z Maghrebu, jistě víte, CO TO JE MAGHREB, pane redaktore. Je kolem toho hodně velké pozdvižení. Myslím, že zde je zcela jasné, kdo je idiot: idiot je ten, kdo Miloši Zemanovi dá do ruky tajnou informaci o teroristovi sledovaném na území České republiky.