Je všeobecně známo, že psi umí plavat... Psi možná ano. Ale naše dogy???

Arona prožila první roky svého života jako vodácký skautík. Poprvé skočila z pramice do vody jako tříměsíční štěník. Páník po ní hrábnul, já ji vysušila vlastní mikinou... a od té doby věděla, že se z lodě nevystupuje. Do lodí se hrnula nadšeně, do vody však nee.

Od zkušenějších jsem se dozvěděla, že pes je sice plavec – ale nezkušený se po pádu či skoku do hluboké vody snadno utopí. Pokud neumí správně styl a nemá postupně vybudovanou vytrvalost, je pro něj plavání hodně náročné. A často hledá záchranu u svého pána – takže jak může, „vyleze mu na záda“. U velkého psa je to na hluboké vodě i o utopení páníka. A že je fajn, když je pes plavec.

U Arony však plavání nehrozilo. Nikdy nechtěla do hluboké vody. Vodu uznávala „po bradavky“ –  dál ani krok. Neměla tendenci se do vody vrhat, lezla do vody jen tam, kde viděla dno. Byla však dokonalý vodák – sjela snad všechny české splavné řeky.

Arona - dokonalý vodák

Když na roce a půl poprvé viděla moře, šokovala nás. Naše Arona, která se nebála ani čerta, se bála mocmoc. Před tou masou vody v neustálém pohybu zdrhala do bezpečí. 

Milovala sluníčko, namočení kožichu od nás brala jako potupu. U moře byla za svůj život několikrát – a vždy to dopadlo stejně - vyhřívat se, dělat nám dozor – to ano. Vstoupit do zcela klidného moře mohla tak po kotníky (a nerada). Jakmile se vlny daly do pohybu – rychle pryč.

Arona neplavala, tudíž nás nepřekvapilo, že ani Xerxes nebyl z vody nijak nadšen. Ale protože to byl Xerxes, bral vše s klidem. Ochladit se?? Ano – tak po bradavky. Brodit potok ?? Ano, ale hluboké tůně je třeba vynechat. Moře?? Ano – po bradavky (pro rejpaly – psi je mají taky). A když to šplouchá moc, tak je třeba důstojně poodejít. Ale nikdy žádná hysterie.

Xerxes na pobřeží Růžové žuly

Pokud jsem si šli zaplavat, v klidu počkal. Raději ve stínu – na rozdíl od Aronky se nemusel opalovat (na ní nešla ruka udržet, jak se dokázala nahřívat). Měl jeden blbý zvyk – slaná voda mu chutnala a musel se hlídat, aby jí moc nepil. U Xerdy jsem se také potkala poprvé s takovým teplem, že hrozilo spálení tlapátek. Naštěstí se dalo přejít na kraj moře a dorazit až k parkovišti vodou. Jinak se jako první pomoc doporučuje navléknout psovi mokré ponožky, které přeci jen nohy ochrání.

Beta byla sice Kosatka dravá, ale další neplavec. Už jako maličká nechtěla šlapat do vody. Potok byl nepřítel. Stála na břehu (voda max 5 cm hluboká) a plakala a plakala. To se podařilo zvládnout a byla to další doga „po bradavky“. Přišlo první moře – a historie se opakovala. Běhat po pláži ano, ale šlápnout do hýbající se vody nee. Na rozdíl od Arony nezdrhala, spíš moři nadávala.

Beta - tahle voda je nebezpečná, neb se hýbá (jezero Laggo Maggiore)

Větší šok přišel o rok později. Krásné sladké průzračné jezero Maggiore. Je veliké, navíc na něm jezdí hodně parníků. Lodě a vítr způsobují trvalé malé vlnky. A je tu problém jak hrom. Oslintaná žíznivá psice se nemůže napít, neboť se ta voda hýbá. A to je nebezpečné. Zkusila jsem ji tam násilím zatáhnout – klepe se a nepije. Nezbývá než nosit misku a u průzračného jezera ji napájet metr od břehu...

K moři s námi jezdila pravidelně. První dny stávkovala, v půlce týdne zjistila, že je to sranda běhat v mělké vodě a blbnout ve vlnách. Pokud přišla nějaká větší, která jí šplouchla až na hlavu – urazila se a poodešla. Ale o rok později se zase tvářila, že je ta hejbací voda děsně nebezpečná a musela se rozkoukat.

Beta - po třech dnech u moře již svlaží kotníky

A přišel Night. A s ním změna. Nadšený štěník se vrhal do každé větší louže, cákal, štěkal nadšením, potápěl hlavu, bublal, lovil klacky ze dna. Lítal vodou vždy, když byla možnost. Že by ale plaval, to ne. Řádil tam, kde stačil. Stihnul dětem „vypustit“ poměrně velký bazén – jeho řádění nevydržely svary, drápy černé lochnesky udělaly své.

Night - první milovník vody od malinkata

Na půl roce jsme zjistili, že plavat umí. Byl to dost adrenalin. Brouček netušil, že ta krásně sytě brčálové zeleň není pevná půda pod nohama a skočil... Zabublalo to, a zeleň se zavřela. Šok – ale vynořil se černý nos a tlapátka jela jak kolesový parník – ale blbeček plaval od břehu. No – zvládli jsme to. Všichni tři jsme pak úžasně smrděli bahnem a auto páník sušil a čistil dost dlouho.

I proto jsme se těšili k moři, že proběhne plavecký výcvik. Pokud jsme u moře byli sami dva s naší velkou trojkou (půlroční dogátko, dvouletá slečna a čtyřletý mladík), nemohli jsme se věnovat u moře psisku. Lítal v něm, řádil, cákal – ale plavat jsme se s ním nevydali. Věděli jsme, že dorazí posila (rodiče dítek) a pak bude čas.

Night - první moře - ostrov Vir

Nebyl – dorazila posila a dorazila bura. Vichřice nám zhatila plavací plány. V rozbouřeném Jadranu se nedalo ani blbnout, natož plavat. Na podzim pak Night nadšeně „plaval“ v závějích nafoukaného listí, v zimě plaval ve sněhu.

Letos přišla vedra. A přišel čas na plavecký výcvik. Zvolili jsme velkou čistou nádrž u Žitavy. Máme to kousek. Saské děti ještě neměly prázdniny. Byl tam normální pracovní den, u nás však byl svátek. Bylo tam opravdu liduprázdno, voda teplá a čistá. Navíc tam je prostředí pro psy přátelské.

Night - tam, kde jiní plavou, on brodí

Vybavila jsem se tričkem, kdyby po mně chlapec chtěl hrabat tlapama a šla jsem plavat. A k naší velké radosti se psisko vydalo za mnou. Zaváhal ve chvíli, kdy přestával stačit. Chvilku dělal žirafu... ale pak začal zabírat všemi čtyřmi a lehce klidně bez cákání plaval. Nenutila jsem ho plavat dlouho – vrátili jsme se brzy tam, kde stačil. A jeho to velmi rozradostnilo – takže sláva tričku...

Po chvilce turistiky (jezero se dá celé obejít po naučné stezce – asi 5 kilometrů) jsme dali ještě jedno koupání. A Night plaval opět hezky – na počtvrté máme vydru :o) Takže víme, že plave. A dobře. Přesto, když se objevíme u „velké“ vody, nemá potřebu sám od sebe si jít zaplavat. Větší sranda je prý lítat a cákat a bublat tam, kde stačí.

Night - lítačka ve vodě je skvělá zábava

Jsem na něj zvědavá o dovolené – pokud vše klapne, měl by vidět moře teplé i moře studené, nějaké to ledovcové jezero vysoko v horách i velké přehrady na řekách. Uvidíme, co nakonec uvidíme.

Foto: Xerxovi. Bohatá fotogalerie!