25.4.2024 | Svátek má Marek


UKRAJINA: Západ se musí chovat chytřeji

15.12.2014

Politická atmosféra je u nás z mnoha důvodů značně zjitřená. Emoce dominují nad racionálním přístupem k věci a důsledkem jsou z demokratického hlediska nepřiměřené reakce.

Nejvýznačnějším projevem toho je nepřátelská kampaň velké části pravicové politické i mediální scény proti prezidentu republiky pro jeho zahraničněpolitická stanoviska.

Miloš Zeman nesdílí rozšířený názor, že jediným viníkem ukrajinské krize je putinovské Rusko. Upozorňuje, že Ukrajina je vnitřně labilní stát, že z mnoha důvodů by neměla být členem NATO, a jako východisko z krize navrhuje tzv. finlandizaci Ukrajiny.

Kvůli tomu byl obviňován z oslabování jednotného postupu EU a NATO s tím, že nahrává putinovskému Rusku a zrazuje národní zájmy ČR. Ti nejvíce nenávistní Zemanovi nepřátelé, slovo kritici tu není namístě, mluví dokonce o tom, že se tím dopouští velezrady.

Tyto tragikomické postoje jsou příznačné pro náš politický Kocourkov. Potvrzují jen široce rozšířené povědomí o nesamozřejmosti české zahraniční politiky. Proto také mohl být v těchto kruzích tak široce - a se souhlasem - citován McCainův kritický názor na zahraničněpolitické postoje Miloše Zemana v době návštěvy českého premiéra ve Washingtonu.

Termín finlandizace nebyl sice nejvhodnější, ale vystihuje jádro problémů v postavení Ukrajiny mezi Ruskem a Západem, jež přesně charakterizovali již dříve tak zkušení politikové jako např. Henry Kissinger nebo Helmut Schmidt.

Bývalý německý kancléř Schmidt se k tomu problému vrátil v otevřeném dopisu svému nástupci Helmutu Kohlovi (Die Zeit, 4. 12. 2014), který v knize Starost o Evropu vyjádřil obavy z roztržky mezi Evropou a Ruskem pro další mírový vývoj v Evropě.

Schmidt souhlasí s Kohlem, že pro stabilní bezpečnostní pořádek v Evropě je nezbytné zahrnutí Ruska. To je a bude i v 21. století největší soused, a proto dobrý vztah mezi Ruskem a EU a NATO je v našem zájmu, uvedl Schmidt.

Až dosud Evropa nevyužila šanci k vybudování „společného evropského domu“ (Gorbačovův termín v rámci politiky uvolňování mezi Západem a SSSR v 80. letech). Ukrajinský konflikt nám před očima předvedl, že náš mír je křehký. EU, Ukrajina a Rusko udělaly závažné chyby, napsal Schmidt.

Znovu zdůraznil, že „na základě ruských dějin nemůže Rusko považovat Ukrajinu za zemi jako každou jinou, ale Ukrajina má pro Rusko zvláštní význam.

Proto by neměla být Ukrajina stavěna před volbu muset se rozhodnout mezi Ruskem a Západem. Mnohem více musí být pro ni možné jak přiblížení Západu, tak současné spojení s Ruskem“. Dodal, že Ukrajina není členem NATO a ani Aliance nemůže Ukrajině garantovat její bezpečnost.

Schmidt souhlasí s Kohlem, že jde o to, zachránit, co je diplomatickými kanály a kooperacemi možné nebo opět bude možné. Všude je veliká nervozita, zvláště v médiích, uvedl.

„Máte jistě pravdu: Západ nemůže k chování Ruska na Ukrajině mlčet, ale také Západ se mohl chovat chytřeji. Ve výsledku musí Západ stejně jako Rusko a Ukrajina dávat pozor, abychom neprohráli všechno, čeho jsme již jednou dosáhli,“ napsal Schmidt.

Tento přístup ke složité problematice se velmi liší od toho, s nímž se běžně setkáváme na naší pravicové politické a mediální scéně, včetně ČT. Ta si vystačí s mnohem jednoduššími závěry, jež však ke skutečnému chápání příčin krize a jejímu řešení mají daleko. Proto také místo věcného hodnocení Zemanových stanovisek k ukrajinské krizi přináší pouze jejich odsudek.

Mám k Zemanovu prezidentování řadu vážných výhrad, týkají se však jiných stránek jeho působení; to zahraničněpolitické je spíš pozitivní.

Právo, 12.12.2014

Autor byl poslanec ČSSD