29.3.2024 | Svátek má Taťána


UKRAJINA: Hvězdné války

4.8.2015

Velká ukrajinská státní firma Pivdenmaš z Dněpropetrovsku, známější pod ruským označením Južmaš, což obojí vzniklo zkratkou z výrazu Jižní strojírenský závod, je na pokraji krachu.

Dodavatelé energií údajně chtějí kvůli dluhům vyvolat proces bankrotu. Ukrajině tak ale hrozí, že vyklidí pozice v raketovém a kosmickém průmyslu, kde jí patřilo jedno z předních míst na světě.

Tedy, přesněji řečeno, zlatá a hodně problematická éra Pivdenmaše či Južmaše spadá do sovětských dob, kdy produkoval sovětské balistické rakety, nesoucí jaderné hlavice, či jejich významné komponenty. Mimo jiné též raketu R-36, v kódu NATO příznačně nazvanou SS-18 „Satan“.

V letech 1986–1992 závod řídil jistý Leonid Kučma, jenž z ředitelského fotelu přesedl do křesla premiérského a v roce 1994 byl zvolen ukrajinským prezidentem, přičemž nechvalně proslul autoritářskými metodami vlády.

Pád komunismu a rozpad sovětské říše znamenal velké omezení zbrojní produkce a Ukrajina se rovněž musela vzdát jaderné výzbroje zděděné po Sovětském svazu.

V Pivdenmaši tak vyráběli třeba trolejbusy či traktory, nicméně podnik stejně držela nad vodou participace na ruském kosmickém programu. Například z obávaného „Satana“ se po jistých úpravách stala raketa Dněpr, vynášející na oběžnou dráhu komerční satelity.

Rusko-ukrajinská spolupráce zahrnovala též rakety Zenit. Smrtelnou ránu jí však zasadil rusko-ukrajinský konflikt, konkrétně ruské oznámení z počátku letošního roku, že přestává s Ukrajinou na produkci a využití raket spolupracovat.

Důsledky by se daly přirovnat k zásahu Pivdenmaše jadernou střelou. Prezident Porošenko se sice snažil firmě pomoci a letos v březnu oznámil dojednání kontraktu na dodávku trolejbusů pro Dněpropetrovsk, ty ale někdejší mamutí podnik, specializovaný především na rakety, z nouze patrně nevytáhnou.

Ukrajinský raketový průmysl hodlal v minulých letech jednostrannou závislost na Rusku překonat, ale společný projekt s Brazílií zamrzl a budoucnost jiného, spočívajícího ve vypouštění kosmických raket ze speciální mořské plošiny, na němž se podílela i americká firma Boeing, nyní leží trochu ve hvězdách. Navíc, od roku 2010 tento podnik z velké části vlastní ruská firma Eněrgija.

Podobným problémům čelí v poslední době řada ukrajinských průmyslových podniků. Většinou sídlí ve východní, průmyslové části země, a právě provázanost jejich produkce s Ruskem, kdy se často podílely na společných projektech s ruskými firmami a Rusko zároveň představovalo hlavního odběratele, vytvářela mezi Ruskem a východní Ukrajinou pevné pouto.

Pouto velmi pragmatické, nikoliv ideologické, což se u nás i obecně na Západě dosti přehlíželo.

Nynější konflikt zmíněné pouto přetrhává, ale těžko se z toho radovat. Není ho totiž čím nahradit.

Přitom rozsáhlejší spolupráce západních firem s ukrajinskými podniky, jistě v řadě ohledů problematická, by Ukrajině pomohla a Putinovým plánům uškodila mnohem více než společná vojenská cvičení zemí NATO poblíž ruských hranic.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus