Aby se dostali do prvního patra, kde pravděpodobně drželi Takedu, museli vyběhnout po eskalátoru. Vega si uvědomil, že ti tři, které Ophalová poslala napřed, byli nejmohutnější muži v jednotce. Tušil, že jako největší cíle by na sebe strhli nepřátelskou palbu.

Najednou se mu začalo těžko dýchat. Běh na šest set metrů na něm nezanechal následky, ale pohled na všechna těla, vědomí, že odstřelovači jsou také po smrti…

Seber se, zelenáči, okřikl se v duchu.

Podíval se nahoru…

…a uviděl vojáka Nodu, jak zvedá zbraň a zaměřuje se na tříčlenný předvoj. Vega pozvedl GD2, připravený vystřelit.

Než mohl stisknout spoušť, vojáka provrtala sprška kulek. Podíval se na druhou stranu a uviděl Gallagherovou, která vojáka sejmula.

„Pěkný zásah, Gallagherová,“ řekl Goodier.

„Sakra,“ zamumlal Vega. To měl být můj zásah, ne té pitomé holky.

Když byli ve třetí čtvrtině eskalátoru, Momoa začal střílet, pálil do všech stran.

„Co to, sakra, děláš, Štěně?“ zeptal se Kim nebo McAvoy. Vega jim neviděl na hrudní pláty.

Momoa pokrčil mohutnými rameny. „Jen jsem chtěl mít jistotu. Nikdo z nás nahoře není.“

„Vypadá to, že jsi jednoho dostal,“ řekl zase McAvoy nebo Kim.

Jakmile se Vega dostal na vrchol eskalátoru, spolu s Gallagherovou, Brodeurem a Bowlesem, spatřil jednoho z nodských vojáků, ležícího přes EM-pušku mířící na velké okno – nebo spíš na velkou díru v okně. Tak odtud pocházelo to rozbitě sklo. A střelba z EM-zbraní.

„Dobrá práce, Štěně,“ pochválila ho Ophalová. „Pokračujeme podle plánu, lidi.“

Když to poručík vyslovila, jedno z menších okének uvnitř Vegovy helmy se probralo k životu a ukázalo stejné schéma, které předtím viděl na hologramu a znovu později po brífinku.

Pak zmizelo.

Vega se ho pokusil znovu vyvolat, pak do helmy ze strany pořádně praštil. Nic se nestalo.

„Do hajzlu,“ zamumlal.

Goodier je vedl jednou ze širších chodeb ve druhém patře. Ostatní jednotky postupovaly jiným směrem. Vega měl před sebou Brodeura a nechal se vést. Zatím se dvaadvacátá držela standardních operačních procedur, ale uprostřed operace nebyl čas zjistit, že Goodier, Ophalová, Henry, Hastings nebo McNeil mají své vlastní zatracené SOP, a nikdo se neobtěžoval obětovat tři a půl vteřiny jejich vysvětlováním, když ještě byli na základně. Navíc HUD pořád zlobil a nebyl čas zavolat Cvoka z Řecka, ať ho spraví svým potrezebiem.

Jak postupovali chodbou, Vega si připadal jako pohřbený v šedi. Zdi byly světle šedé, koberec tmavě šedý, strop a dveře konferenčních místností něco mezi tím. Předpokládal, že to tady nemuselo hrát všemi barvami, ale zajímalo ho, proč se nepokusili alespoň o něco.

Jednotka Epsilon postupně zkontrolovala každou zasedací místnost v chodbě, jen aby nacházeli prázdné židle a pódia. Když se Golden přibližoval ke dveřím a další dva ho kryli, přepnula se Vegova helma na noční vidění.

Už se do ní chystal znovu praštit, když si všiml něčeho zvláštního – tepelné signatury ve stropě, která nepocházela od žádného světla. Byl to jen malý kroužek.

Jako ústí energetické zbraně. Vega na signaturu okamžitě vypálil.

Command & Conquer: Tiberiové války
/Command & Conquer: Tiberium Wars/
DeCandido, Keith R. A.
Nakladatel: Fantom Print
Překladatel: Jakub Mařík
Obálka: Electronic Arts
Redakce: Libor Marchlík, Jiří Popiolek
Rok vydání: 2010
Počet stran: 288
Rozměr: 110 x 165
Provedení: paperback
Cena: 229 Kč