28.3.2024 | Svátek má Soňa


UDÁLOSTI: Xenofobie s lidskou tváří

3.9.2015

V Právu řekl politolog Just, že Andrej Babiš může antiimigrantskému názoru vtisknout lidskou tvář (tj. získat i ty, pro něž je např. pan Konvička přece jen hodně silný tabák, o Tomiu Okamurovi ad. ani nemluvě). Jistě, je to „xenofobie s lidskou tváří“ a pan Babiš tento názor zastává za prvé proto, že je blízký jeho naturelu, a za druhé proto, že svým politickým instinktem vycítil, jak jsou to téma a to stanovisko atraktivní. Jiří Pehe pana Babiše varuje, že si takhle (antiimigrační rétorikou) může odradit středové voliče, na nichž jeho hnutí stojí. To je nadbytečná starostlivost, našim středním vrstvám dělá antiimigrační rétorika dobře jako praseti drbání.

„Piráti by šli do pražské koalice,“ přečetl jsem si rovněž v Právu. Protože je to strana mladá a moderní, zjistili to v její pražské organizaci v on-line hlasování: ze zhruba 80 členů pražského sdružení (to je pozoruhodné, oni evidují své členstvo zhruba, tedy kdyby to byly zhruba dva miliony, tak bych to ještě nějak pochopil, ale neurčitost, když jde o tak malá čísla, je zarážející, to si snad ještě dokážou přesně spočítat?) se hlasování zúčastnilo 42, a 30 z nich bylo pro vyjednávání o koalici. To mne naplnilo jistou hrdostí, pražská organizace Pirátů je velikostí srovnatelná s Klubem na obranu demokracie, který jsme v podstatě na koleně založili s pár přáteli před dvěma lety. Třeba to taky ještě někam dotáhneme. Pro Piráty jsou politicky nepřijatelné strany ODS, ČSSD a KSČM (Babiš jim nevadí). To, co zbude – trojkoalice, oni, TOP 09 a ANO - je zvláštní, pražská varianta Nových pořádků. Kdyby na to TOP 09 šla, byl by to jakýsi zhmotněný chaos. Taky by ta koalice pak už piráty nepotřebovala. To by byla její jediná výhoda a přednost.

Miloš Zeman vystoupil v neděli na rádiu Frekvence 1 a v pondělí uspořádal na Hradě velkou tiskovou konferenci. Chytil se příležitosti a velmi promyšleně surfuje na uprchlické vlně. Navrhuje zapojit armádu, většina uprchlíků jsou ekonomičtí migranti, obává se vzniku ghett a spících buněk islámských teroristů. Novum je kritika EU za to, že nedělá v rovině skutků to, co on ústy. Když si člověk k tomu ještě pustí dramatické záběry v ČT (jsou ovšem z Budapešti, ne z Prahy) a čte zpravodajství v Babišových listech, dostane strach a má radost, že si při tom všem neštěstí může spolehnout na svého prezidenta (a taky na svého ministra financí, viz výše). Je to průhledná, ale funkční politická manipulace a je pozoruhodné, jak se zrovna v této věci Zeman s Babišem shodnou.

Babišovým Lidovým novinám poskytl rozhovor lidovecký historik Jaroslav Šebek. Svěřil se čtenářům, že podepsal výzvu vědeckých pracovníků „nakonec“ (tj. po jakémsi váhání a vnitřním boji, pokud tomu dobře rozumím). „I když nemusím se všemi slovy ve výzvě doslovně souhlasit, jde o důležitou věc k racionalizaci“, „nesouhlasil jsem se všemi slovy v prohlášení, s formulacemi a také s dikcí“. K tomu je třeba dodat: když se všemi slovy ve výzvě, s formulacemi a s dikcí nesouhlasím, mám dvě možnosti: buď ji nepodepsat, a pak můžu důvody, které mne k tomu vedly, kdykoli vysvětlit. Nebo ji podepsat, čímž potvrdím, že za ní stojím, a pak bych si měl podobné řeči odpustit. Podepsat ji a zároveň se od ní tak trochu distancovat, to se prosím nedělá, protože to není slušné. Já jsem výzvu nepodepsal (ani jsem nemohl, nejsem vědec), a proto můžu říci, že mně lehce patetické oslovení „národa“ (a zejména některých jeho skupin, politiků a žurnalistů) „vědci“ s odkazem na jejich kompetenci nepřipadá šťastné už proto, že jim to kdekdo omlátí o hlavu jako elitářství. V takových problémech není „vědec“ o nic víc (ale taky o nic méně) kompetentní než ti ostatní. Martin Rychlík, který s panem Šebkem rozhovor dělal, ovšem prohlásil: „proč by měl fyzikální chemik poučovat sečtělého truhláře nebo knihaře s názorem?“ A proč by neměl? V demokratické společnosti může každý poučovat každého, a proto i fyzikální chemik knihaře nebo truhláře (a taky naopak, samozřejmě).

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.