Tyto řádky jsou vlastně jen poznámka na okraj. Nepřipadá mi ale zase až tak nepodstatná.

Ve středu podal generální ředitel pražského Dopravního podniku několik trestních oznámení v souvislosti se smlouvami, u nichž došel k závěru, že byly krajně nevýhodné. Ještě týž den zasedla dozorčí rada, která ho odvolala z čela představenstva podniku. Dozorčí rada také podala návrh na odvolání ředitele z funkce a hned následující den jí představenstvo, už očištěné od ředitele, vyhovělo. Důvodem k odvolání bylo mj. i to, že změny, které prováděl, byly pomalé, nekoncepční a nesystémové. To se dá říci vždycky a o každém.

V dozorčí radě hlasovali proti řediteli členové obou koaličních stran, na jeho stranu se postavili jen dva představitelé zaměstnanců. Ředitel se ovšem těší podpoře primátora (který je zároveň předsedou pražské ODS).

Potud je situace přehledná a výmluvná a neplyne z ní nic nového: primátor se snaží v Praze o jakousi perestrojku a nemá to lehké.

Dnes ovšem najelo do centrály Dopravního podniku cca třicet příslušníků protikorupční policie. Jejich akce údajně souvisí s trestními oznámeními (již odvolaného) ředitele a dozoruje ji přímo Vrchní státní zastupitelství v Praze, protože se jedná o podezření ze závažného trestného činu s vysokou způsobenou škodou.

Lidí, které by napadlo, že jde o pouhou shodu okolností, asi nebude moc. Řekl bych, že o hodně méně než těch, kteří se budou jen s největším vypětím bránit podezření, že jde o pokračování politiky jinými prostředky. A to bez ohledu na to, že primátorovi důvěřují a o jeho oponentech mají to nejhorší mínění.

Je to nešťastná záležitost a není zcela ojedinělá. Už delší dobu u nás probíhá neúprosná válka mezi policejním prezidentem a ministrem vnitra. Policejního prezidenta si kdysi prosadily Bártovy Věci veřejné za podpory prezidenta, vydávané ovšem za úsilí o kompromis. Ministr John, který si formálně Lessyho vyžádal, ani Věci veřejné už ve vládě nesedí, jen prezidentova podpora trvá. A díky němu máme dnes nezávislého policejního prezidenta. Policejní prezident a policie všeobecně mohou být leccos, jenom ne nezávislé. Pan Lessy se ovšem cítí být silný v kramflecích, protože jednak je neodvolatelný a jednak ho podporuje prezident. Ministrovi se směje do očí, sesadit ho lze jen tenkrát, pokud spáchal nějaký trestný čin. Proto se mu musí nějaký dokázat, místo aby ho mohl (z důvodů v podstatě pochopitelných) jednoduše vyhodit ministr nebo, pokud by to mělo být superkorektní, vláda.

Česká republika se pohybuje mezi dvěma krajnostmi: na jedné straně anarchie, za niž se schová leccos, na druhé různá nestandardní řešení jakobínské povahy. A lidé ztrácejí poslední špetku důvěry v politiku.

Reflex.cz 17. srpna 2012

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.