Řád „Německých rytířů“ (jak podezřelý spolek, už to jméno! Němci a ještě k tomu katolíci!) má chronické požadavky s restitucí svého majetku. Zabavili jim ho Němci po roce 1938 a jako německý majetek ho pak zabavilo Československo v r. 1945. Nejvyšší správní soud rozhodl na počátku roku 1948, že se majetek má řádu vrátit, pak se ovšem u nás cosi přihodilo, a tak není jasné, zda to rozhodnutí nabylo právní moci. Řád se pak přejmenoval a není jasné, zda ti přejmenovaní Němečtí rytíři z dneška jsou totožni s těmi německými rytíři, kterým Němci po roce 1938 majetek ukradli. A ostatně: když je někdo Němec a ještě k tomu katolík, žádný majetek si nezaslouží.

Lukáš Jelínek píše v Právu: „Střet, jenž se odrazí i v podzimních senátních a komunálních volbách, tak můžeme dál očekávat hlavně mezi ANO a ČSSD. Krvavý však nebude: rétorika obě uskupení odlišuje, ale politická praxe spojuje.“ Jo, krvavé to nerbude, společná politická praxe je rozklad ČR, s tím rozdílem, že Babiš vychází vstříc Rusku a Sobotka Babišovi.

Jan Rovenský pořídil z profesionálního hlediska pozoruhodný rozhovor s Andrejem Babišem. Cituji některé myšlenky ředitele naší firmy, např. ad nedostatečná praxe a vzdělání eurokomisařky Věry Jourové: „Taky jsem se stal ministrem a nevěděl jsem o financích vůbec nic.“ Nebo (velmi zdařilé): „Pane redaktore, já také nerozumím ničemu a celý život jsem si stačil s formulí, že jedna a jedna jsou dvě.“ Nebo: „V pondělí v sedm ráno jsem na pražském Andělu rozdával koblihy. Ať si o tom různí komentátoři píší, co chtějí, tak pro mne je ta kobliha prostředkem, jak můžu s lidmi navázat kontakt, když jdou naštvaní poránu do práce. A já vidím, jak reagují. Mám z toho dobrý pocit. Zatím se neděje, že by na mě někdo řval či plival. Pokud se to stane, tak to pochopím, přestanu lidi obtěžovat a asi z politiky odejdu.“ Vida, tak přece jen máme nějakou naději.

V Babišově Mladé frontě Dnes představili několik lídrů nových či recyklovaných pidistran (navzájem se to od sebe těžko poznává). Zaujala mne zejména paní Světlana Kubíková z „Restartu 2014“. Je odbornice: „Trápí nás momentální stagnace Prahy, řešení problémů ad hoc bez vize a vědomostního řízení... Napravit to lze zavedením moderních principů strategického řízení včetně komunikace a participace veřejnosti – nový strategický plán, důsledné dodržování harmonogramů nosných projektů a pravidelné skládání účtů.“ Kromě toho je ovšem i zásadová: „Ráda bych však byla, kdyby v koalici s námi nebyli viníci současných poměrů. Pokrytectví jejich snahy opět se uplatnit mě dost děsí.“ Podotýkám, že viníci současných poměrů jsou v podstatě úplně všichni kromě její strany, která dosud neexistovala, a proto je viníkem poměrů budoucích. Doufám ovšem, že si ve volbách zachová nevinnost, tj. propadne.

Volynští Češi přesvědčili prezidenta Zemana o tom, že současná situace na Ukrajině neumožňuje tamním Čechům žít plnohodnotný život. Další důvod pro pana prezidenta, proč podporovat Rusy – tedy tak trochu taky Rusy, aspoň zatím.

Včera se mi splnil životní sen. Moderátorovi Jakubu Železnému se ve večerních Událostech v ČT podařilo dokonale vytočit předsedu ČLK Kubka, který kdysi z pozadí dirigoval akci Děkujeme, odcházíme a nepřímo, ale velmi tak přispěl k celkovému úpadku vládnutí v ČR i k dnešnímu bídnému stavu české společnosti. Ukázalo se totiž, že těžký psychopat, který nějakou dobu v klatovské nemocnici soustavně mučil své dětské pacienty, nastoupil kdysi na místo lékaře, co odešel v rámci humanitární a charitativní akce české lékařské obce Děkujeme, odcházíme. Situace se změnila, pro podobné vylomeniny už teď není politický prostor: nikdo teď nechce svrhnout vládu, doba svrhávání vlád skončila, teď nadešla doba upevňování vlád na věčné časy a nikdy jinak. Pan Kubek to cítí ve vzduchu, a už proto přišel do televize sice vzteklý, ale zároveň vyplašený jako slepice. Jeho zdůvodňování, že za všechno mohou Julínek s Hegerem, znělo jako z Marsu. Přece jen aspoň něco trošičku úlevného v této hnusné době!

Bohuslav Sobotka má teď jednu velikou starost: nesmí vzniknout železná opona! Prohlásil to na sobotním zasedání ÚVV ČSSD k zahájení volební kampaně: "Politika ČSSD je, abychom zabránili vzniku železné opony na východě Ukrajiny. Proruské sankce nejsou řešením situace, protože sice zhorší hospodářskou situaci Ruska, ale nebude to mít vliv na změnu jeho politiky vůči Ukrajině. Řešením je důsledná politická debata.“ K tomu doplňuji: důsledná politická debata je opravdu nejlepším prostředkem k tomu, aby na východě Ukrajiny nevznikla železná opona, protože pak vznikne daleko západněji. Pan Sobotka by se měl teď usilovně snažit o to, aby zároveň vznikla přece jen aspoň o fous východněji, než kde byla ještě před dvaceti pěti lety. Zatím pro to neudělal skoro nic. Čím dál tím víc mi připomíná Alexandra Dubčeka v roce 1968. Zatím ještě před srpnem.

Slovenský premiér Fico odmítl zřízení základny NATO na území SR. „Kdyby nás do toho někdo nutil, vyvolal bych referendum... je špatné, pokud někdo chce takové malé země jako Slovensko vtahovat do velkých geopolitických soubojů.“ Malé země lze vtahovat pouze do malých geopolitických soubojů. Bohužel je to zatím na světě zařízeno tak, že jsou velké a malé země navzájem promíchány, takže ty velké se snaží ty malé sežrat. Sežrání malé země velkou není ovšem ještě velký geopolitický konflikt, a malá země si tedy může dovolit do něj vstoupit, ostatně jí ani nic jiného nezbývá. Velký konflikt by byl, kdyby té malé zemi přišla nějaká jiná, silná na pomoc. A aby to v případě Slovenska nehrozilo, přesněji řečeno nešlo, o to usiluje pan Fico.

Dodavatelé plynu budou od příštího roku pravděpodobně muset držet zásoby plynu na celou zimu (nyní stačí, aby měli zásoby na měsíc). Plyn by měl být uložen v dosahu distribučních sítí v České republice. Řekla to v nedělních Otázkách Václava Moravce ředitelka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Jsou tu ovšem dva problémy. Za prvé, zásoby plynu bychom, jak se to teď jeví, neměli mít na celou zimu, ale tak říkajíc na furt, a nikoli od příštího roku, ale od teď hned. Tj. správná doba byla tak trochu promeškána a je třeba se zařídit na to, že po přechodnou dobu bude o plyn pořádná nouze. Stojí nám svoboda za to, abychom rok dva trpělí značné nepříjemnosti? Zatím to na to moc nevypadá.

Zástupce ombudsmana Stanislav Křeček poskytuje na Facebooku voličům instrukce, koho nemají volit v komunálních volbách v Praze (totiž Trojkoalici pro Prahu). Koho by volit měli, zatím nechává na nich. Je hezké, jak usilovně hájí pan doktor Křeček lidská práva občanů proti politickým stranám, zatím jen některým. Úřad ombudsmana tak získává novou dimenzi. Pan Křeček vzkázal veřejnosti, že si to může dovolit, protože je pouhý zástupce. A dodal: „Tak už si zvykněte, že se nepovažuji jen za chodící funkci, ale také za toho, kdo má svůj vlastní názor.“ A já na tuto výzvu pana Křečka odpovídám stejně jednoznačně: Ani mne nehne. Nezvyknu si.

Podle Luboše Palaty (Babišova MfD) neztrácí unijní komisař Štefan Fülle naději, že „Ukrajina, která je už měsíce ve faktické, byť nevyhlášené válce s Ruskem, přijme v dohledné době skutečné reformy“. Měli by činně pracovat na tom, aby Ukrajinci měli naději, že jim v jejich faktické válce s Ruskem někdo pořádně pomůže. Pak přijde čas na reformy. Když někdo bojuje o život, musí reformy počkat.

Ministry Mládek poskytl Babišovým Lidovým novinám rozsáhlý rozhovor ohledně zásob pohonných hmot. Mít takového člověka v téhle době a v téhle funkci je něco podobného, jako když jsme na jaře 1968 měli ministrem obrany Martina Dzúra.

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.