V hrobě Václava Havla asi není žádné čidlo, které by zaznamenávalo rotaci, ale kdyby bylo, ručička by možná šla hodně nahoru. Ledaže byl Václav Havel hodně jiný, než o něm panuje široce sdílená představa, a že by měl radost z toho, že jeho jméno je komodita obchodovatelná jako nějaká trade mark. Jestlipak Vize 97 dostala svých třicet litrů i za přejmenování ruzyňského letiště na Letiště Václava Havla? V izraelské Haifě se asi museli hodně divit, když na ně někdo vyrukoval s kalkulačkou v ruce, když po Havlovi chtěli pojmenovat náměstí.

Otázek by se našlo víc, třeba: jestlipak pozůstalí po Sigmundu Freudovi dostali zaplaceno za použití jména na sousedním náměstí v Haifě? Nechme dotazů, jsou nemístné, ono je to všechno velmi ušlechtilé. Získané peníze dle sdělení ředitele Nadace Vize 97 Vangelise Zingopise jdou na zdravotnictví, kulturu, vzdělávání a zachování kanceláře Václava Havla. Ovšem že se Václav Havel stal natolik nedotknutelnou ikonou, že je následný dotaz na účetnictví kanceláře Václava Havla politicky nekorektní. Ale kdybychom třeba nechtěli být politicky korektní, pak by byl na místě dotaz, kdopak asi kontroluje kancelář Václava Havla, platy jeho zaměstnanců a účelnost a směry vynakládaných peněz celého systému?

Na to by samozřejmě mohla být jednoduchá odpověď: nikomu do toho nic není, Vize 97 je soukromý podnik a nikdo kromě finančního úřadu nemá nárok do jejího hospodaření strkat nos. Ale i toto by mělo být jednoznačně řečeno.

Pak by mělo být jasné, že Václav Havel je firma, s jeho odkazem se podniká, a držme palce, ať to podnikání jde ve smyslu veřejného prospěchu, neboť tak asi by si to Václav Havel za svého života přál, pokud jeho obraz není hodně falešný. Zatím buďme rádi, že v Haifě mají náměstí Václava Havla zadara. Kdyby za to měli vysolit třicet litrů, mohla z toho být docela i ostuda, jistěže z nepochopení ušlechtilého pozadí celé věci.