20.4.2024 | Svátek má Marcela


Tma iluzí

11.6.2018

V dnes uvedeném vydání týdeníku Spiegel připouští Angela Merkelová, že kvóty byly chyba. Její prohlášení je u nás přijímáno s uspokojením, protože kvóty neprosazovala žádná relevantní politická síla. 

Stoupenci kosmopolitního konceptu mají přístup do mainstreamových médií, nicméně nenašli přístřeší v žádné významné politické struktuře a ve volbách by tedy měli nulovou naději na prosazení svých konceptů – ostatně, to je princip politického aktivismu: tlačit svůj názor a protivníka očernit jako populistu, lépe pak rovnou jako fašistu, rasistu, nabídka je zde široká.

Je jistě dobře, že Merkelová dospěla ke kritickému pohledu na svoji vlastní politiku. Potíž je v tom, že kritika postihuje jen výsledek, nikoli kořeny. Bez Lisabonské smlouvy by ten problém nemohl vůbec nastat a nikoho by nenapadlo, že by řeckou či italskou neschopnost hájit hranice měl řešit někdo jiný než Řecko a Itálie. Lisabonská smlouva zavedla princip kvalifikované většiny. Ten není sám o sobě špatný, většinově se dochází ke konsensu… ve většině lidských uskupení v civilizovaném světě, od spolku zahrádkářů až po parlamenty a vlády. Problém je v použití. Unie se odklonila od původních idejí, na kterých vznikla, a hospodářský úspěch, technický rozvoj a volné podnikání jakožto priorita ustupuje stranou. Kde zůstaly projekty celoevropských dálničních tahů, kde zůstal projekt unifikace železničních tratí! To zrovna jsou příklady, kdy by rozhodování na základ kvalifikované většiny mělo smysl.

Je dobře, že se Merkelová podívala kriticky na chybu, která se stala. Příčina je dále zasunutá pod koberec, a dá se tedy čekat, že jeden nesmysl bude vystřídán druhým. Kdyby mělo jít o účinnou ochranu hranice, a ta nemůže být jiná než silová, že by se nenašla podpora i v České republice. I vztah občanů k unii by se zlepšil. Máme za sebou padesát let ohlupování a tlaku nucené víry na nesmysly.

Takže asi málokdo soudný není schopen věřit, že Evropská unie nemá páky na africké země, aby zpátky přijímaly odmítnuté imigranty. Pořád tu ještě zůstává tabu nápad, že by se na ně dalo tlačit ekonomicky, všechny přece přijímají pomoc. Až jednou od Merkelové uslyšíme – nedostanete od nás ani cent, když nebudete přijímat zpátky svoje lidi, pak vysvitne naděje, že se vrací věk rozumu a tma iluzí končí. Zatím je to prohlášení Merkelové jen slabá záře nad obzorem plném tmy.

Aston Ondřej Neff