(Tuto „plusku“ píšu s předstihem a budu jen ráda, když můj úvodní povzdech v době vydání nebude aktuální.)
Je teprve duben a půda na zahrádce v místech, kde ještě nedokázala vyrůst tráva, je celá rozpraskaná. U nás je totiž přes časné roční období neobyčejné sucho, tu trochu povrchové zimní vláhy silné větry už dávno odnesly někam jinam. Je to alarmující stav. Tady v Polabí je to samé velké a ještě větší pole a remízky či malé lesíky tu jsou víc než vzácné. Malý vodní cyklus je zde narušený, ostatně jako v celé republice.
Na nedostatek deštíků v posledních letech žehráme všichni, dokonce i ti, kteří nemají své zahrádky, lesy či pole. Léta jsou horká a suchá, všude je plno prachu, těžko se dýchá a v noci se horkem nedá spát. Čím dál víc lidí si proto na své zahrady pořizuje bazény, zásobované pitnou vodou, a do svých domů a bytů klimatizaci. Samozřejmě, je to řešení, zvláště když má někdo zdravotní potíže a horko špatně snáší, ale onen začarovaný kruh se tím jen rozšiřuje a posiluje, pokud tedy klimatizaci nepoháníme energií z obnovitelných zdrojů.
Nedávno jsem se na facebooku dostala k odkazu na fotoreportáž Lubora Křížka, který na svém pozemku založil několik jezírek, tůní a mokřadů. Odkaz najdete na konci plusky. Ve fotoreportáži je zdokumentovaná citlivá proměna krajiny, provedená na základě znalostí místních podmínek, a jak pan Křížek uvádí, i bez velkých nákladů. Pod jednotlivými fotografiemi, u kterých autor popisuje bohatost a rozmanitost nově vzniklé flory a fauny na upraveném území, najdeme převážně obdivná vyjádření a sdílení podobných zkušeností, ale také jsem narazila na dotaz „a co komáři?“
Naprosto věcný a legitimní dotaz, ale já nad ním už několik dnů přemýšlím. Pravděpodobně se v tůních komáři budou líhnout ve větším než malém množství, a taky žáby tam budou v noci skřehotat. Obojí může být dost nepříjemné, ale je to něco, co do živoucí krajiny patří. Sterilní krajina je mrtvá krajina. Je tichá a bez barev; v loňském létě, když jsem šla po louce, chyběl mi ten bzukot a výbuchy barevných motýlů pod nohama, chyběl mi zpěv ptáků. Louky jsou dnes, oproti dřívějšku, tak tiché!
Velice ráda bych měla na své zahradě kus louky a taky jezírko, nebo alespoň nějakou tůňku. A stín starého stromu. Jenže moje zahrádka je na to malá, stejně jako spousta dalších zahrádek, na kterých je prostor jen na kousek trávníku na dětské hry, na malý květinový záhon, pár keřů a možná malý stromek. A i když si jako obvykle myslím, že když hodně lidí udělá málo, je toho najednou hodně, tady mám pocit, že to zdaleka nestačí.
Přivolat, vrátit zpátky podvečerní a ranní deštíky je ale bezpodmínečně nutné, jestli nechceme žít v rozpálených městech a vyschlé horké krajině. Bude asi nutné se ve svých městských částech a obcích začít zajímat o to, co naši zastupitelé dělají pro zadržování vody v krajině a pro ochlazování místa v letních vedrech. Jestli se při úpravě veřejných prostranství myslí víc na to, aby tam byl stín, voda, chládek, než aby tam (obrazně řečeno) nebyli komáři. Jestli třeba není v dnešní době nutné přehodnotit starší, byť již schválené projekty, a zamyslet se nad tím, v jaké krajině a v jakém prostředí chceme žít.
A v neposlední řadě by se radikálně měla změnit dotační politika, aby se nevyplácelo zemědělcům orat až na samý kraj remízků, aby se nevyplácelo slučovat pole, aby se nevyplácelo pěstovat plodiny, které potřebují nadměrné množství chemie. A pokud už někdo chce hospodařit tímto způsobem a na určité rozloze, měl by mít povinnost část obhospodařované půdy vrátit do přírodního stavu, vytvořit prohlubně a nechat přírodu, aby si poradila, protože ona to umí.
Jistě, ty velké komplexy nehospodaří jen na své, nýbrž z velké části na pronajaté půdě. Jak by tedy mohly danou podmínku splnit? Jedině tím, že by na tak ohromné ploše a v tak velkém rozměru hospodařit nemohly. A už vůbec ne s dotacemi.
Protože dávat někomu dotace na to, aby umrtvoval a ničil naši krajinu, to je nejen nemravné, ale hlavně úplně nesmyslné.
Odkaz na fotoreportáž: https://www.facebook.com/lubor.krizek/media_set?set=a.1387960137906114&type=3
Pozornosti doporučuju také rozumně hospodařícího sedláka pod Milešovkou:
https://www.facebook.com/DanPitek/
Osobní stránky autorky: http://www.vave.biz