Byl jednou jeden statek a na něm hospodařil starý sedlák. Měl tam pejsky, kočičky, slepičky, husy, prasátka a pro práci na poli několik koníků. Jenže sedlák stárnul a pak už byl slabý a nemocný. Předal tedy statek mladému sedlákovi.
Ten jako první věc, kterou udělal, koupil traktor a zbavil se koníků, protože už je nepotřeboval. Tak to pokračovalo – sedlák si pořizoval stroje pro práci na poli a dával pryč zvířátka. Nakonec měl plnou stodolu nejrůznějších strojů, ale ze zvířátek mu zbylo jen několik slepiček, aby měl čerstvá vajíčka.
Stalo se, co se stát muselo – když nikdo nehlídal, do stodoly se nastěhovaly myši. Za začátku se zajímaly jen o obilí, ale jak jich přibývalo, pustily se i do strojů. Sedlák z nich byl nešťastný, protože ty potvůrky se všem pastičkám vyhýbaly. Poté, co prožraly sedačku v jeho milovaném traktoru, dostoupilo jeho zoufalství vrcholu.
A v tu chvíli se na dvůr zatoulal hubený černý kocourek. Rozhlédl se a šup, už chytil jednu myšku, posvačil ji a koukal po další. Sedlák mu byl vděčný, připravil mu pelíšek a nalil do misky mlíčko.
Sedlák pochopil, co mu na statku chybělo, a i když na poli dále používal stroje, na statek se vrátila zvířátka. Kočiček měl dokonce několik a ty společně vyhubily všechny myši. Černý kocourek v noci hřál sedlákovi nohy a ve dne s ním jezdil v traktoru.
Dobrou noc, a když budeš pěkně spinkat, tak za tebou přijde kočička.