S tímto receptem jsem čekala, až se trochu - hodně - ochladí.
Totiž před lety jsem si dala v kavárně horkou čokoládu, a byla jsem velice zklamaná - chutnalo to jako kakaový pudink, jen řídký. Znechutilo mě to, soudila jsem, že v čokoládě, byť v hrnku, nemají škroby co dělat. V restauracích i v obchodech však byli jiného názoru.
Neopouštěla mě však představa plné čokoládové sametové chuti, kterou si v klidu popíjím a smiřuje mě i s chlístajícím mokrým sněhem a břečkou.
Receptů jsem časem našla hafol, byly však většinou dost složité, plné hrnců a hrnků. Až jsem narazila na tuto videoinspiraci, o kterou se s vámi podělím.
Budeme potřebovat:
Tak jedem:
Do hrnce s tlustším dnem (který v případě plynového sporáku podložíme rozptylovačem plamene) vlijeme mléko a rovnou do něj vložíme skořici a vanilku. A ohříváme.
Jakmile mléko začíná vařit - tj. hodně pění -, nenecháme ho utéct, ale stáhneme plamen. Promícháme a necháme 10 minut mírňoučce probublávat. Smyslem je, aby mléko natáhlo ty báječné chutě a vůně.
Potom ochutnáme, jestli je to dost ochucené a voňavé, a pokud ano, skořici vytáhneme.
Teď přidáme asi jednu a půl lžíci kakaa - myslela jsem, že lepší je ho proklepat přes sítko a současně mléko míchat metlou, aby bylo co nejméně hrudek. Jenže po chvilce se mi sítko zespodu zalepilo párou a bylo po legraci, takže jsem kakao vyklopila do hrnce rovnou. Mícháme, mícháme, až usoudíme, že s těmi hrudkami už stejně nic nenaděláme. V tomto okamžiku autor radí kakaové mléko přecedit, aby byl výsledek co nejhladší. Udělala jsem to i já, nakonec - budu to fotit.
Přecezené nebo nepřecezené, pokračujeme dál na mírném ohni. Přidáme trochu cukru, opravdu špetku, spíš méně než více, a zároveň špetku soli - ta totiž zvýrazní sladkost. Promícháme a teď konečně přidáme i na kousky nalámanou tabulku čokolády. Opět mícháme, nejlépe metlou, a čokoláda se velmi rychle rozpustí.
A teď je v podstatě hotovo. Můžete si pohrát s hustotou - čím déle budete vařit, tím hustší čokoláda bude. Jakmile budete s hustotou spokojení, ochutnejte. Teprve potom, případně, doslazujte.
Hotovo. Připravte si pěkný hrneček a debužírujte. A místo třešinkou si můžete hladinku dozdobit kopečkem šlehačky.
Mimochodem, v tu chvíli jsem přišla na to, proč v kavárnách podávají ty nedomrlé pudinky. Toho totiž můžou servírovat pořádný kafáč a člověk má pocit, že si zaplatil aspoň kvantitu. Zato tahle podomácku připravená čokoláda je tak plná chuti, že čtvrtlitrák se jí vypít nedá. Však i ten Francouz si do ní namáčí briošku, nepije ji přímo.
Je to neuvěřitelně dobré, maličko pikantní. Napadlo mě, že kromě skořice bych příště mohla do mléka přidat i kus toho zázvoru, nebo chilli, nebo... co byste přidali vy?
Dobrou chuť, ať už budete vařit cokoliv.
Foto: Lika