Neviditelný Pes

ROZCESTNÍK: Vysoké Taury s Kudrnou 2016

9.5.2018

Čtvrtek 25. 08. 2016

Po noční jízdě jsme se naprosto rozmlácení vyvalili z autobusu v Bad Hofgastein a vyšli si 2,5 km se 410 metry převýšení k lanovce Schlossalmbahn, která nás z 1300 m n. m. vyvezla na 2000 m n. m. a ušetřila tak dlouhé stoupání. Vzhledem k vedru nám bohatě stačilo chodit „po rovině”, ale zhruba 300 metrů jsme si stejně vyšlápli ještě na hřebínek, kde nás průvodce Roko překvapil čerstvou kávou a čajem.

Vysoké Taury 2016

Mladí a neklidní si vyběhli na vrchol Türchlwand 2577 m n. m., ale my jsme teda mezi ně rozhodně nepatřili a radši jsme si prodloužili pauzu s výhledem, abychom nabrali síly na dlouhý sestup skoro o 1200 výškových. Vedro bylo nemilosrdný a ve svahu do nás valilo slunko bez kouska stínu. Aspoň že borůvky byly akorát ke konzumaci a tak se někteří jedinci se mnou v čele ládovali všude tam, kde to vypadalo slibně. V půlce sestupu přišla vhod chata se studeným pivem a pitnou vodou a pak už jen kousek dolů do části Bad Hofgastein – Anger, kde na nás čekal autobus. Čas do odjezdu – příchodu vrcholové skupiny – jsme trávili poslechem kytarového dua tatínka se synem.

Sprcha v útulném hostelu a gulášek přišly vhod, večerní instrukce k dalšímu dni, procházka po okolí stmívajícího se Bad Gastein a odpadnout do pohodlné postele konečně se trochu vyspat.

Pátek 26. 08. 2016

Konečně pořádně odpočatí a po vydatné snídani jsme vyrazili k lanovce a hned z rána si vyjeli z Bad Gastein 1050 m n. m. do výšky 2200 m n. m. lanovkou Stubnerkogelbahn. Nahoře už zase pražilo a to bylo pořád dopoledne. Z vyhlídky na Stubnerkogel 2264 m n. m. jsme krásně viděli většinu naší čtvrteční trasy a vyhlídkové repete jsme si dali i z visutého mostu, 140 metrů dlouhého. Je to nejvýše položený visutý most v Evropě.
Dlouho jsme nelenili a ještě plni sil vyrazili přes Tischkogel 2409 m n. m. na Zitterauer Tisch 2463 m n. m. Stoupání tentokrát nebylo náročné, takže to spolehlivě vynahradil kamenitý terén. Nahoře další vrcholové kafe a pak už sešup dolů, při kterém jsem si pěkně popovídala s jednou slečnou, a pak jsme se představily. Kolečka do sebe zapadla a obě smě si rázem uvědomily, že se už známe z akce na Dyji z roku 2012.
 

Vysoké Taury 2016


 

Šutry s šutrama neměly konce a najednou šup, přehoupli jsme se přes hřebínek, šutry zmizely a místo toho už jen krásný výhled na obří přehradu pod námi a zdlouhavý sestup s vidinou pivka u přehrady v chatě. Nejen pivem živ je člověk, zmrzlina se šlehačkou rozhodně přišla vhod a pak už jen posledních pár minut k autobusu ve Sport Gasteinu, během kterých jsem měla možnost si ještě popovídat s panem kytaristou a průvodkyní Magdou.
Před večeří jsme ještě stihli prohlídku města, přes obří parkoviště jsme sešli 9 pater, prošli část města, ochutnali vodu z teplého minerálního pramene a mohli obdivovat mohutný vodopád, který se valil středem města. Do krpálu jako prase pak nahoru přes obchod (desetikačka je velká jako jedno euro a jde do nákupního košíku) a utahaní a hladoví jsme se vrhli na pečenou rybu a filé. Příjemný večer s kytarou, kdy se tatínek se synem střídali v tom, kdo byl hlavní tahoun, a dokonce i moji oblíbenou na přání mi zahráli, uběhl rychle.

Sobota 27. 08. 2016
Vyrazili jsme ze Sportgasteinu, odkud nás včera odvážel autobus hned ráno. Slunce nemilosrdně pralo už v 9 ráno, přestože na loukách byla ještě jinovatka. 1590 m n. m. a stoupání do 2239 m n. m. bylo masakrální. Vedro mnohem horší než předchozí dny, ale naštěstí s nabranou výškou se pak už moc nezhoršovalo. Výstup nám trval snad skoro 3 hodiny, zato pauza u jezera s cachtáním a kravičkama byla parádní. Dnes jsme opět vynechali vrcholovou část, ale i tak ten sestup stál opětovně za to. Náš penzion se nacházel v části Bad Gastein v 1100 m n. m., takže poslední 4 km po asfaltu jsem si nebyla jistá, zda je to asfaltové peklo, nebo konečně úleva od sestupu. Večeři jsme měli dřív, takže jsme se pohodlně stihli umýt a nachystat do termálu, a než jsme stačili dojíst, vrcholová skupina už hladově mířila jíst.

Vysoké Taury 2016

Relaxační odměna v podobě večerní pohodičky v termálu Felsentherme stála rozhodně za to a ulevila zmoženým svalům a unaveným končetinám. Pak už jen unaveně odpadnout do autobusu. Na cestě zpátky se prostě vždycky spí mnohem líp a v tomhle autobuse se spalo moc dobře.

Foto: Mawenzi. Klikněte do kteréhokoli obrázku v textu a podívejte se do fotogalerie!

Ještě více fotek najdete na osobních stránkách autorky: https://mawenzi.cz/narodni-park-vysoke-taury-24-27-08-2016/

Mawenzi Neviditelný pes


zpět na článek