ČLÁNKY S HŘÍVOU: 107
Každej obor lidskýho snažení má takový to naprosto magický, legendární, prostě ikonický číslo, ať už vyjadřuje cokoliv. Hokej má 68. Sex 69. A studium na ČZU má 107. Autobus jedoucí z Dejvický na Suchdol se vryje nesmazatelně do mysli každé studentky, studenta, vyučujícího nebo jen náhodného návštěvníka Céčka (legendární nálevna v budově fakulty tropického zemědělství).
Malý matematický okýnko. 107 je 29. prvočíslo a třetí nejmenší trojciferné. Římsky se píše CVII. Dvojkově 1101011 (anagram, abraka dabra). Je to číslo matematicky nešťastný a nepříznivý, což jsou vědecký kategorie (matematici na štěstí nevěřej). Jde taky o atomový číslo bohria. Ale pro 20 tisíc studentů hnojárny jde o číslo hrůzy.
Jak už bylo řečeno, 107 startuje z Dejvic. Konkrétně ze zastávky na Kulaťáku, ze který se vyjíždí příhodně přes křižovatku. Pokud jste někdy jeli ráno přes Kulaťák, pak víte, že ranní doprava tam je všechno, jen ne plynulá a pravidelná, což je teoreticky účelem hromadný dopravy. Následkem je, že když už konečně může autobus vyjet ze stanice skrz ranní zácpu, je úplně natřískanej. Což je pro mě, kterýžto nastupuju až na Čínský, dost ošemetný. Když mám hodně velký štígro, vmáčknu se už do třetího autobusu, kterej tam zastaví. V jednom seriálu jsem slyšel výrok, že objetí je vlastně soulož přes oblečení. Pokud bychom to vzali jako premisu, pak cesta stosedmičkou jsou caligulovský orgie. ČZU dokonce drží oficiálně uznanej rekord v počtu lidí v kloubovým autobusu.
Dál jede kloubák dolů ke Kauflandu, Podbabou kolem řeky a pak nahoru na Suchdol. Jeli jste někdy na Suchdol? Krpál, co? Většinou se maník za volantem z kruháče v Sedlci rozjede do kopce na plný koule a pak už mu nezbejvá, než podřazovat. V půlce kopce je zastávka, kde musí zastavit. Následně při rozjezdu brutálně přetíženej bus rozvášní všechny (3) koně, který mu ještě zbyli, rozjede se a... začne hořet. Z kabiny se ozve „Kurva, doprdele, všichni ven!!!“, řidič čapne hasičák a brucewillisovsky se rozeběhne hasit motor.
Servisní zásah na hořícím motoru
Ale abych nekřivdil, většinou vás busík do školy doveze bezpečně, a pokud jedete dostatečně s předstihem, tak i včas. Údajně je pár zastávek i za Zemědělkou, ale to jsou místa opředený pověstma a záhadama. Nikdo pořádně neví, co tam vlastně je.
Víte, jak jste se vymlouvali z pozdních příchodů do školy těma kreativníma pohádkama, který vám profesor nikdy neuvěřil? Stosedmičku vám na Zemědělce uvěří každej, včetně hostujícího profesora z Bostonu. Tahle linka má na svědomí dopravní komplikace jak na Suchdole, tak v Dejvicích, i když tam je její role skutečně minoritní. Daleko horší je vliv Dejvic na stosedmičku. Jednou jsem na Čínský čekal na bus 40 minut v době, kdy měl kloubák jezdit každejch 5 minut. Někoho strašně inteligentního totiž napadlo opravovat vytlučenej kanál ve středu ráno. Zmíněnej kanál se nacházel v pruhu pro autobusy. Víte, jak dlouhej je kloubovej bus? A víte, co se stane, když takovej bus naženete do jednoho pruhu s ranní špičkou? Každejch pět minut? Bylo by fakt tak těžký nahnat tam ty dříče jindy?
Cestu si zemědělci krátěj různě. Někdo si čte, někdo si pustí do uší muziku na plný dardy, ale co si budem, ve zkouškovým se všichni ještě narychlo šrotěj mikro/makro/vemena ve slepý (a marný) víře, že jim v tý kebuli něco z toho uvízne. Jo a víte, jak se vám občas v MHD stane, že si půl metru od vás dva vejlupci bezostyšně navzájem inventurujou dutiny? Tak ve stosedmičce se to NEDĚJE!!! Howgh.
Je-li ranní cesta do školy peklem, eventuální noční cesta z Céčka je zážitek vskutku punkovej. A tím myslím tak punkovej, že by Johnny Rotten a Sid Vicious slintali závistí. Že to někdo zalomí na podlaze pod sedadlem, to je celkem standard. Nalitej prvák, co to v první zatáčce vyklopí do cvakadla jízdenek, tomu byste taky věřili. Ale zmaštěnej doktorand, kterej se pohybuje uličkou v kradeným nákupním vozíku, při čemž vyřvává „Někteří lidi nevěří, že jamajskej bob zvítězí“, a následně skončí jako mrtvej Sanka vole, to je teprve top storka.
Stosedma je prostě legenda. Ikonickej dopravní prostředek, konkurující svým kulturním významem dostavníkům divokýho západu, kolesovým parníkům nebo Concordu. A i když je to vážně debilní, nespolehlivej a otravnej způsob dopravy, tak pro hrdý studenty a studentky čé-zet-ú to navždycky bude ten jejich autobus, kde úkáčkař dostane po čuni (nebo po CUNI) a revizor se tam nikdy neodváží.
Hřívnatec
Fotografie: autor. Pro zájemce přidává i jízdní řád hlavního hrdiny dnešního článku:
Jízdní řád busu 107, Praha