ZANINY CESTY: Do Krakova
Jeli jsme vlakem do Bohumína a dál autobusem, na hranici je to tak deset minut. Sotva jsme ji přejeli, zašlo slunce a začalo pršet. Od té doby se v pravidelných intervalech – tak po půl hodině – střídalo slunce a liják, taky kroupy padaly.
Tady jsme bydleli
V Krakově jsme bydleli v přestavěném bývalém pivovaru. Moderní apartmán, moc hezký na pohled. Na druhý pohled byly některé věci na pováženou, třeba umyvadlo nezvyklého tvaru, do něhož voda tekla z netradičního kohoutku elegantním obloukem, aniž by při tom měla snahu opláchnout namydlené ruce; o to víc však stříkala na zrcadlo. Nebo v kuchyňské části místo dlaždiček sklo a za ním mramorová drť – jakpak to asi vypadá, když do skla klepne hrnec.
Chrám Panny Marie
Když jsme konečně k večeru vyrazili ohledat terén, trochu se vyčasilo a my začali doufat, že se počasí trochu lepší. Našli a obešli jsme Rynek Glowny – velikánské historické náměstí s nádhernou gotickou bazilikou Panny Marie. Miluju kostely, co mají tmavomodrý strop s hvězdičkami.
Rynek Glowny, Sukiennica
Na náměstí je ještě tržnice Sukiennice - patří k symbolům Krakova. Vznikla už ve 13. století, ve 14. století ji přestavěli goticky. Pak tu stojí radniční věž, pozůstatek rovněž gotické radnice. O deset metrů vyšší než rozhledna na Petříně.
Románská kostelík sv. Vojtěcha
A ještě maličký románský kostelík sv. Vojtěcha, který mezi těmi obrovskými stavbami vypadá trochu jako krámek se zmrzlinou. A spousta historických domů...
V pátek samozřejmě pršelo celý den. Ne nějak dramaticky, ale byla i dost zima na to, abych vytáhla rukavice a zalitovala, že jsem si nevzala teplejší čepici. Vyrazili jsme na Wawel.
Wawel
Podle pověsti tam v jeskyni rytíř Krak zabil draka, po rytíři pak pojmenovali město. Jeskyně existuje, ale byla zavřená... Takže zbývala katedrála sv. Stanislava a sv. Václava, což je cihlová gotická trojlodní bazilika se třemi věžemi. Po dlouhá staletí byla tradičním korunovačním kostelem i pohřebištěm polských králů.
Hrad Wawel
Královský hrad Wawel je patrně nejstarší sídlo v Krakově, od 11. století hrad a o něco později sídlo polských králů. V 19. století, když tuhle část Polska ovládli Habsburkové, sloužil jako pevnost, za II. světové války jako sídlo nacistického guvernéra. Dnes je to muzeum (a mají tam vystavenou Da Vinciho Dámu s hranostajem).
Kostely jsou volně přístupné
Cestou jsme stihli obejít a projít tolik kostelů, že mi z nich v hlavě zbyl jen všeobecný dojem. Hodně staré, v perfektním stavu, všechny volně přístupné.
uličky
Jak jsme tak chodili krakovskými ulicemi, obdivovali jsme, jak je to město čisté. Žádné odpadky na zemi, zdi nepočmárané. V historickém centru spousta hospůdek, restaurací a kaváren v různých cenových kategoriích, ceny jen o maličko vyšší než u nás. Lidé obecně nesmírně vstřícní a ochotní. Jo a perfektní veřejné záchody, skoro všechny zdarma.
Kazimierz
V sobotu se konečně víceméně vyčasilo. Na poslední den jsme si naplánovali židovskou čtvrť Kazimierz. Ta není tak úhledná, ale působí ohromně autenticky. Dlouho jsme tam chodili úzkými uličkami, až jsme zakotvili v hospodě jako vystřižené z nějakého předválečného filmu. Moc spokojení jsme se vraceli kolem Wawelu a přes Rynek Glowny, kde jsme si mohli blahopřát, že jsme si je prošli ve všední den a v mizerném počasí - Krakov je bez diskuze turistická atrakce. Přeložím: pro davy lidu nebylo kam šlápnout.
Rynek Glowny
V neděli jsme se vzbudili do slunečného rána, zabalili a jeli domů.
Foto: autorka. Další obrázky si můžete prohlédnout tady na Rajčeti.