MLSOTNÍK: Polívka ruk-cuk a s crcáním

Jelikož v poslední době Zvířetníci nějak nevaří či čo (každopádně se na můj zvídavý dotaz tasí s historkami o mobilech zapadnutých do hrnce (ne-li hůř) a o foťácích rozžvýkaných kozou, což má zřejmě odůvodnit prodlevy v psaní Mlsotníků), zeptala jsem se Zany, na jaký Mlsotník by měla chuť, a dozvěděla jsem se, že na zimní polévkový. Zimní? To snad trochu předbíháme. Ale polévky, co mě napadly a byly používané v létě, určitě zahřejí i dnes.

Ta první je superrychlá, protože jsem ji v různých obměnách vařila na lodi. Tam je rychlost žádoucí z více důvodů: jednak mají všichni hlad, aniž to vědí, a sotva ucítí vůni jídla, hned se ho dožadují. Druhak vařit za plavby je docela dobrodrůžo, zejména když se plachtí a loď se různě naklání a skáče...

Pohled z paluby...

A pohled do podpalubí, kde se snažím bez úhony dostat ke sporáku

Třeťak bych mohla přijít o něco zajímavého v okolí...

Plachtíme kolem majáku Hrid Mulo

Vtip u téhle polévky tkví v několika málo detailech a v přípravě. Nachystám si pár brambor (pro každého jednu), cibuli (stačí jedna větší pro čtyři), mrkev (pro každého půlku velké) a pak třeba hrst fazolkových lusků a zbylé rajčátko. Pokud máte masitý zub, přichystejte si kousek libové anglické slaniny. Všechno si předem nakrájejte (nestrouhat!). Pokud se kolem neprozřetelně ochomýtne člen posádky, odchyťte ho a donuťte, ať vám s krájením pomůže. Pokud to není zrovna kapitán, tak většinou uspějete, protože mají pocit, že jsou u zdroje a budou moci uždibovat. S cibulí nebo fazolkami to však nehrozí, ale na to přijdou pozdě. Pak si ještě přichystejte sůl, mletý kmín, a červenou loupanou čočku.

Základní suroviny - na pevnině přinejhorším poslouží mražené fazolky, ale určitě ne v nálevu!

A teď ty detaily – jde o pořadí a rychlost. Do hrnce na vařiči dejte kousek másla (ani ne lžíci) – na lodi jsem používala přepuštěné neboli ghí, protože se nekazí a nepřipaluje. Anebo obyčejné máslo s trošičkou oleje – právě aby se nepřepalovalo. Jakmile se rozpustí, uvrhnu na to slaninu (pokud ji tam chcete mít) a vzápětí cibuli a mrkev. Vše smahnu za stálého míchání.

Z paluby se v tu chvíli začne ozývat hlasité čenichání a toužebné dotazy: „Co to tak voní?“ Já na to: „Mrkev!!“ Shora: „To určitě! A dáš do toho i salám?“ Jelikož poslední otázku slýchám pokaždé, odpovím: „*!?**!!“ Nic proti dobrému salámu, ale ten se na téhle lodi nevyskytuje a navíc polívku salámovku nesnáším.

Vařič na lodi. Vlevo jachtařské rukavice, vpředu pevné madlo.

Jakmile mrkev získá zlatohnědé lemování, na barvičku cibule nečekám a vše popráším špetkou mletého kmínu, trochu posolím, bryskně přihodím všechnu zbylou zeleninu – tj. brambory, fazolky, rajče, taky bobkový list, který jsme tu kdesi natrhali a klinká se mi na provázku nad hlavou, a pořádně ode dna promíchnu, ale nezdržuju se s tím. Ráz dva, do rytmu lodě.

Hned zaliji studenou vodou (přiměřeně), znovu lehce promíchnu, přivedu k varu a v tu chvíli tam přihodím hrst či dvě červené čočky. Té stačí ve varu pět minut, rozvaří se a krásně polévku zahustí. Pokud natrefíte na konzervovanou cizrnu, tak do téhle polévky se báječně hodí (suchá by se musela uvařit předem, trvá jí to dost dlouho), krásně chrupe neboli chrumká. V Chorvatsku a vůbec na jihu je cizrna běžnější než u nás čočka, se mi zdálo.

Na trhu v Chorvatsku

Vycvičila jsem se tak, že jsem měla polévku pro čtyři hotovou za deset minut (s přípravou možná za patnáct, když nebyl pomocník – to víte, jednou rukou loupat brambory a okrajovat šušně fazolových lusků, zatímco druhou se křečovitě držím madla, to se trochu protáhne). A výsledkem byla hustá, voňavá, chutná polévka.

Poprášila jsem ji nakonec spoustou majoránky a zvlášť do misky nasypala i ty osmažené kostky salámu, abych vyhověla chlupatým jazykům v posádce – ať si ho sami nasypou do talíře nebo kam chtějí, do hrnce mi tenhle uzurpátor chuti nesmí :-)

Doma si do téhle polévky ráda přihodím kousky syrového zázvoru a/nebo čili papričku. Takže zahřátí, pokud nemám po ruce dostatek slunce, je pojištěno a zajištěno.

Po obědě v zátoce

Koukám, že jsem se nějak rozepsala, takže polévka s crcáním bude někdy příště.

Dobrou chuť, ať už si uvaříte cokoliv!

Foto: Z. a V. Novákovi a Lika