Předchozí díl najdete zde.
Dnešní uvažování o penězích se bude týkat situací, kdy jedinec buďto o peníze přijde, nebo naopak přijde k nim (ta čeština je stejně úžasná).
Znáte někoho:
1. kdo se stal obětí machinací s kartou?
Znám, i když ne přímo osobně, ostatně pracuju v oboru. Platí stará známá pravidla – hlavně si nepsat PIN na kartu (dodnes existují případy, kdy to tam lidi mají nalepené), ale nepsat si je ani nikam, kde to napadne hledat každého, třeba na papírek do peněženky. Před použitím aspoň zběžně zkouknout bankomat, jestli na něm neuvidím něco jiného než obvykle (znamená to si ten krám vůbec někdy v klidu prohlédnout). Nikdy nevybírat, když se na mne někdo tlačí nebo se tváří, že by si se mnou chtěl zrovna povídat.
Taky je nutno počítat s tím, že bezdotykové karty jsou úžasné, sama pípám všude, kde můžu, ale u menších částek (do 500 Kč) nepotřebujete při placení PIN. Takže když vám kartu někdo ukradne, nebude ho potřebovat ani on, čili zablokovat ji musíte honem rychle.
2. kdo přišel o peníze z účtu, nebo mu na účet přistály peníze omylem
Podobné. Tady se bavíme hlavně o zabezpečení internetového bankovnictví, už jsem o tom kdysi psala.
Používejte antivir, firewall, pořádná hesla. Existují programy, které jsou schopny prolomit desetiznakové heslo tvořené pouze obyčejnými znaky během jednoho dne. Obyčejné znaky = samá písmena. Uznejte, že není tak složité zapamatovat si dlouhé heslo např. „KdeDomovMuj-1918?“ Ještě o něco lepší jsou na pohled náhodné shluky znaků, které se dají vytvořit tak, aby to autora nebolelo.
Třeba: Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les – z toho vytvořím moc pěkné heslo Znkrst,kdnejele (první dvě písmena z každého slova, včetně čárky). Ještě by to šlo vylepšit číslicí – taková studánka je určitě jen jedna: Zn1krst,kdnejelE – ještě jsem z čiré rozmařilosti dala i na konec velké písmeno, je to takové souměrné.
Nepoužívejte diakritiku, pokud byste se někdy hlásili z jiného počítače, nemuselo by to dělat dobrotu. Nenechávejte si stejné heslo dlouho (je dobré si připravit „systém“ na generování hesel. Nepoužívejte heslo pro přístup k účtu pro jiné účely, třeba různé slevové servery apod. Uvědomte si, že heslo se dá ukrást i od nich.
Opatrně u bezpečnostních otázek na poslání nového hesla (viz nedávná aféra v novinách). Odpověď musí být zapamatovatelná, ale nemusí být primitivní (Jméno matky za svobodna: nikoliv „Potůčková“, ale „IvankaPotuckova“, „jmenovalasePotuckova“ apod.). Dokonce ani nemusí být pravdivá („cojetidotoho“).
Pozor na phishing – u mailů, kde neznáte odesilatele, platí presumpce viny! Neodpovídejte, neotevírejte přílohy.
3. přišel k velkým penězům nebo je ztratil
Asi bychom si museli definovat, co jsou velké peníze. V roce 1990 můj tehdejší zaměstnavatel usoudil, že musí trochu omezit davy svých pracovníků (byl to typický totáční kolos, opravdu bylo na místě s tím něco dělat). A já se poněkud dobrodružně rozhodla, že přejdu do bankovnictví a dobrovolně se nechala vyhodit pro nadbytečnost. Dostala jsem jako bolestné dvě měsíční výplaty. Tehdy jsem měla pocit, že jsem fakt přišla k penězům.
Co se týče ztrácení... Někdy tou dobou jeden můj známý měl nějaké volné peníze a dohodl se se svým kamarádem, který v jedné bance zrovna zakládal investiční bankovnictví, že mu je svěří, protože takhle se dají vydělat velké peníze. Bohužel ten známý byl poměrně začátečník, takže to nevyšlo.
4. vyhrál velké peníze
Ano! Mojí kamarádky manžel vyhrál za hlubokého totáče dvacet tisíc ve sportce. V době platů někde mezi patnácti stovkami a dvěma a půl tisíci to byly obrovské peníze.