Vyrostla pánovi bradavice. Banalita, chtělo by se říci. Prkotina, co kvůli ní nepíšou slovutné spisovatelky rozhořčené dopisy hlavám státu, prezidenti nesvolávají odborné konference, natož aby se, nedej Bože, snad kvůli tomu uvažovalo o změně zdravotnického systému.
Jediný, komu vadila, byl její majitel. Zpočátku jen chvílemi zasvědil prst, čemuž ani nevěnoval pozornost. Posléze však, hned vedle nehtu, jalo se cosi pučet. Kulička, nejdříve malá, rostla a začínala překážet. Teprve v této chvíli pán zjistil, jak potřebným nástrojem je pravý ukazovák. Těžko se podepsat, když pero k bradavici nepřilne.Potřebný šroubek se viklá, namísto aby zajel na své místo.
„To chce lapis,“ zhodnotila zkušeně situaci babička. „Stojí dvacku a za chvíli je to pryč.“
Mladé dynamické magistře zvlnila se nad požadavkem ústa opovržením. „Lapis už se dááávno nevyrábí,“ protáhla a sjela ho pohledem, který jasně říkal: „Dědek jeden zavostalá, nejenže má bradavice, eště k tomu je blbej.“ Pán schlípl a pokorně vyplázl 230,-Kč za revoluční novinku, díky které se už na zeměkouli nebudou bradavice vyskytovat.
Téhle bradavici však zahraniční lék šel náramně k duhu, nehet však jaksi změknul, zežloutl a začal se sesouvat z prstu. Posléze kdos vyslovil podezření, že, věren babským pověrám, plácá si na prst lejno, což zejména v restauraci při obědě nepůsobí na kolegy esteticky. Poznámky o AIDS a syfilidě patřily k těm mírnějším. Nemůžete ukazovat na nešvary, když na prstu vám trůní scvrklá bobule, a každý se vyhne tomu, aby Vám podal ruku.
Uštván společenskou degradací, navštívil pán odborného lékaře. „To je virus,“ poučil ho pan doktor a předepsal jakousi žíravou tinkturu. Nehet odpadl první a po něm i kousky kůže, zbytek prstu pak se zbarvil do červena. „Doktor říkal, že to má mít vzduch,“ bránil se požadavkům, aby si ten hnus obvázal. Lžíci nutno držet prostředníkem, přičemž ukazovák s bradavicí trčí nepřehlédnutelně do prostoru . Při pití z hrnku pak možno bradavicí si vyšťouchnout oko.
Když žena, navzdory manželskému slibu, odmítla sdílet společné lože, odebral se pán k nejbližšímu šamanovi. Šaman se zachmuřil, uchopil virguli a jal se svou oběť obcházet v soustředných kruzích, při čemž si zřejmě mumlal zaklínadla. Virgule usoudila, že budou to játra, což šaman přetlumočil zároveň se skromným požadavkem honoráře 500,- Kč. Jelikož byl lidumil, přidal pánovi půl kila sušeného roští a nařídil užívat třikrát denně. Rozhodnut učinit cokoli pro záchranu manželství, pan statečně lokal odpornou břečku, leč po třech dnech v prstu začalo píchat a vedle staré bradavice vyrašily dvě další.
Zničen ploužil se ulicí, když za rohem vrazil do bývalého spolužáka, jenž v kapitalismu domohl se jmění plastickou chirurgií. Vrhl se k němu se šťastným výkřikem a prosbou o pomoc. Leč spolužák byl cynik.
„Amputace,“ pravil tvrdě. Pán se zapotácel: „A celej?“ dostal z přiškrceného hrdla. „Ale jen tu bradavici,“ chechtal se spolužák. „A nebude to bolet,“ staral se pán. „Bude,“ odvětil surovec. „Musí se to dostat ven i s kořenem.“ Pán usoudil, že takovou věc nutno si rozmyslet.
Podlehl nátlaku a prst si konečně zavázal. Bradavice tak sešla z očí, nikoli však z mysli, kde zhmotňovala se v nejnevhodnějších okamžicích. Rostla v záhonech, obrovitá jezdila po silnici, chlupatá štěkala za vraty, vnadné slečně pak na hrudníku pučely hned dvě. Jedl bradavice, pil bradavice a večer na něj jukala z obrazovky. „Hele,“ povídá najednou manželka, „bradavičník!“ „Ty ji tam taky vidíš,“ vyděsil se k smrti. „Wartner – bradavičník,“ usadila ho. „Reklama. Zejtra si dojdeš do lékárny!“
Nevlídný pohled ztepilé magistry rozzářil se představou zisku. „Na bázi tekutého dusíku,“ pravila odborně a přisunula mu lahvičku. Pán vzpomněl si, že v tekutém dusíku přechovávají se mrtvoly a spermie a trochu se polekal. A polekal se ještě víc, když magistra vztáhla ruku k jeho peněžence ve snaze uloupit mu 540,- Kč. „Já jaksi tolik u sebe, momentálně, nemám,“ koktal v rozpacích a chtělo se mu plakat. Pohled magistry opět potemněl a pán se tiše odplížil.
Toužil po zázraku a řešil akutní nedostatek zlatých rybek, kouzelných dědečků a lápisu za 20,- Kč. Kouzelný dědeček dostavil se v podobě zednického mistra. „Se na to vykašlete, to chce vlaštovičník. Támhle vám roste na zahradě!“
.