VíP: Víkendový pokec(ník)

Přišel mi půvabný email od Páji, mámy malého Olivera, která si často libuje, že má natolik hodné dítě, že ji nechá i vyspat. Tak si přečtěte, jak to u nich doopravdy chodí.

Jinak je VíPák samozřejmě otevřený všem tématům, nápadům a postřehům, o které se chcete podělit. Pěknou sobotu a neděli přeji, a ať vám to dobře spí :-)

Lika

Jak spíme

Dneska se Oli probudil v půl jedné na první ranní snídani, trošku brzo, ale zas šel večer dřív spát. Nasnídal se a spal dál. Pro jistotu jsem ho i přebalila. Loupl po mně okem, ale za chvilku usnul, a já se šla podívat na zvířectvo. 

Obývák plný zvěře, Frogi uprostřed na zemi, v každém křesle kočka, každá v jiné pozici, Linda si spala na uších v klubíčku, Mourek natažený přes křeslo. V ložnici u mě na polštáři – kde jinde – v klubíčku Nastěnka, v nohách mi ležel Terry opět ve své poloze na zádech, zadní nožky „do praku", přední krásně složené na hrudíku a hlava zalomená dozadu. S pocitem spokojené matky a paničky jsem mohla opět usnout do krásné šesté ranní.

Spokojená dvojka

A nebojte, Tom se taky vleze, má i svou vlastní postel. Někdy se musí dělit s Terrym a Nastěnka spinká mezi náma, takže tu máme společnou. 

A jestli protestuje proti zvířeně v posteli? Jasně, furt tvrdí, že pes patří na zem a v lepším případě na dvůr. Já mu vždy popřeju hodně úspěchů ve vyhazování :)  A pak večer si jde lehnout, a když se Nastěnka rozhodne, že se přitiskne k němu, jak je rád, že mu dala přednost :)