Prohrabuji se v pranostikách a dívám se, co říkají o máji. Studený máj – v stodole ráj.
Májová vlažička – naroste travička, a májový deštíček – poroste chlebíček. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
A letošní květen byl střídavě horký i studený a suchý i mokrý. Zmrzlým dědkům se u nás tak líbilo, že se ještě dvakrát vrátili. Ale jinak měsíc dostál svému jménu – všechno kolem kvetlo jak o závod a já nevěděla, co dřív fotit.
Co jsem letos nestihla (protože jsem si říkala, že zítra… zítra… zítra a pak bylo pozdě), to jsou rozkvetlé akáty. Mám je moc ráda a jejich vůně se nemohu nabažit, ale zkrátka tentokrát nejsou zachyceny. Nevadí, však na rok rozkvetou zase.
Takže tentokrát to bude hlavně o kytičkách. Najde se i nějaký ten brouček (a jsem na něj obzvlášť pyšna, neb je vzácný) a pohled do kraje. A opět okolí Lednice a Vrbice. Uvidíte, že je i květen u nás krásný.
až ze zelené květen zbělá
až prvně projde květem včela
vkřeše se třešeň do květu
a bílou sčeše k odletu (Hana Hadincová – Terra incognita)
K nahlédnutí zde: