Neviditelný pes

KOČKY: I zvěrolékaři dokážou divy

3.2.2010

Náš kocourek je nalezenec, který se přilepil, či snad doslova "spadl na hlavu" mé dceři. Protože a přesto, že jsme v té době měli v našem kočičím nalezeneckém stádu pět koček, přinesla ho dcera jednou večer coby tak dvouměsíční kotě domů. Abych se nenechal zahanbit, do týdne jsem přinesl od kontejnerů na plasty asi stejné staré kotě - kočku, které tam kdosi pohodil. Měli jsme pak o zábavu postaráno až do podzimu. Z kocourka vyrostl krásný velký mourovatý kocour. Bartoň - kocour Filip

Občas se stalo, že měl trávicí potíže, někdy nežral i několik dnů a potom se zase našel. Poprvé byl u zvěrolékaře asi ve dvou letech, kdy jsme opětovně hledali příčiny toho, že málo žere. Po několika dnech pozorování "na klinice" jsme si ho přinesli domů a kocour se zdál být v pořádku. Tak se to střídavě táhlo další rok až k letošním vánocům.

Kocour přestal žrát a po týdnu z něho byla už jen hromádka chlupů. Zajeli jsme proto po doporučení z brněnské veteriny na veterinární kliniku trochu dál od našeho města. Tam si ho vzal doktor do parády a zjistil po důkladném vyšetření, že kocour má vrozenou vadu břišní kýly a že v podstatě všechny střeva a játra se mu dostaly k plícím.

Následovala operace, poměrně složitá, a po ní týdenní pobyt kocoura na klinice s infuzemi a se vším, co k tomu patří. Kocour se začal pomalu zotavovat. Po vánocích jsme si ho vzali zpátky s tím, že pokud začne žrát, je vyhráno. A skutečně se tak stalo, kocour začal pomalu žrát a ožil.

Dnes, co píšu tyto řádku, už zase běhá jako dřív, honí se s kočkami. Evidentně přibral, venku se mu teď moc nelíbí nejen kvůli současným třeskutým mrazům, ale hlavně proto, že má celé břicho oholené a jenom velmi pomalu mu zarůstá. Venku je teď bez kožichu opravdu zima.

To, co se dříve u koček neřešilo, se v dnešní době, kdy žijí s člověkem, řeší. Veterináři tak získávají velkou praxi a chirurgie domácích mazlíčků, psů a koček, udělala obrovský krok kupředu. Dozvěděl jsem se, že se operují klouby psů, kteří už téměř nechodí a další psí a kočičí neduhy. A jeden postřeh či zamyšlení závěrem.

Péče o naše miláčky není zadarmo a vše se platí. Existují už i zdravotní pojišťovny pro naše domácí mazlíčky. Lidé jsou ochotni za zdraví svých domácích miláčků platit, a často jsou to velké peníze.

Je pro mne na druhou stranu nepochopitelné, že ti samí lidé, kteří jsou ochotní zaplatit za svého psa či kočku tisíce, dokáží kvůli třicetikoruně u doktora spustit litánie o drahotě a volit ty, kteří jim nabízejí zdravotnictví "zdarma". I to jsou paradoxy naší doby.

Jan Bartoň

*************************************************************************************************

Nezapomeňte sledovat novinky na zkušebních stránkách nového Zvířetníku:))

**************************************************************************************************

Jan Bartoň


zpět na článek