MLSOTNÍK: Čím přispívá firma Bratří Zátkové k osvobození moderní hospodyně? (2.)

Jsou to těstoviny různého druhu, zejména nudle, flíčky a makarony, jež umožňují hospodyňce za krátkou dobu a málo peněz upraviti dobrý oběd nebo večeři. Všechny tyto těstoviny jsou vyrobeny z prvotřídních surovin a to z vajec a z jádra tvrdých, bílkovinami nejbohatších pšenic, jež dozrály pod teplým, jižním sluncem v Africe a Americe.

Továrna fy. Monopol Bří. Zátkové byla jednou z největších v bývalém mocnářství rakousko-uherském, a je nyní největší továrnou tohoto druhu v celé republice Československé. Tato veliká továrna vybavena je všemi moderními vymoženostmi, ve vzorně čistých místnostech vyrábějí stroje různé těstoviny, jež přicházejí do obchodu v původním balení, jež zaručuje naprostou čistotu.

Výhody těstovin hotově koupených jsou nespočetné, takže je moderní hospodyňka nemůže ani dost oceniti. Uspoří na nich čas, práci i peníze a při tom poskytne své rodině chutnou a výživnou potravu.

Těstoviny obsahují totiž velmi mnoho uhlovodanů, při tom dost bílkovin i tuk. Doplníme-li je vhodně přidáním sýru a omastku, nahradí nám úplně maso, jež je mnohem dražší.

Porovnáme-li Zátkovy těstoviny s brambory, vidíme podle vědeckých výzkumů, že jsou 4x výživnější, obsahují totiž velmi málo vody. Jsou dokonce 10x výživnější než zelenina, jež vydá ve 100 gr pouze 35 kalorií, těstoviny však 367, brambory pouze 95.

Značný obsah bílkovin a uhlohydrátů činí z těstovin pokrm velmi vydatný. Jelikož jsou při tom lehko stravitelné, jsou přímo ideální potravou v dnešní době intensivní, nervy vysilující práce. V cizině patří těstoviny, zejména makarony k všeobecně oblíbeným a rozšířeným jídlům.

Ve Francii činí spotřeba 70násobek spotřeby naší, Německo skonsumuje za 6 dní tolik, kolik československá industrie vyrobí za celý rok. V Italii, kde jsou makarony národním jídlem, jsou poměry ještě příznivější.

I naše české hospodyňky mohly by se dáti v tomto poučiti a připojiti se ke svým pokrokovějším družkám v cizině. Není třeba ustrnouti na obligátních knedlících, nýbrž je možno zpestřitit výhodně naše jídelníčky novými pokrmy ze Zátkových těstovin. Není pochyby, že tak budou české ženy činiti častěji a častěji tím spíše, že mají možnost kupovati prvotřídní výrobky našeho domácího průmyslu a nemusí posílati peníze do ciziny.

Úspory, o nichž jsme se výše zmínili, při používání koupených Zátkových těstovin jsou mnohé. Předně hospodyňka ušetří mnoho času a práce, vždyť dříve musila sama na nudle zadělati, těsto řádně propracovati, pak vyváleti placky, potom je opatrně sušiti a posléze úhledně nakrájeti. Když vyválené těsto řádně nedosušila, lepily se jí nudle dohromady a uvařené byly nevzhledné. Když zase těsto přesušila, lámalo se a nudle se nedaly hezky krájeti.

Nyní je vší této námahy a mnohých mrzutostí, s ní spojených, zbavena a volného času takto získaného může lépe použíti k tomu, aby si zacvičila, něco přečetla nebo vyšla s děckem na procházku. V poslední chvíli koupí si čtvrt nebo půl kg balíček těstovin, vhodí je do vařící vody, než se uvaří, ustrouhá sýr, useká kousek šunky nebo salám, přichystá hlávkový salát a má za 20 minut uchystanou dobrou večeři nebo oběd, s kterým by se byla mořila jinak aspoň 2 hodiny.

Uspoří také peníze, nejen proto, že dnes přepočítáváme podle amerického zvyku čas na peníze, nýbrž i proto, že Zátkovy těstoviny opravdu přijdou levněji než těstoviny doma zhotovené. Neboť veliká firma, která může ve velkém nakupovati, pracuje levněji. Všechny pokrokové ženy chválí si pohotovost Zátkových těstovin, z nichž lze v poslední chvíli upraviti výživné a chutné pokrmy a jimiž také lze výhodně zachrániti situaci, dostaneme-li nečekaného hosta.

Dnes se najde asi již jen málo žen, jež z předsudku nebo politováníhodné nevědomosti brání se nákupu hotových těstovin a raději se plahočí ve svůj vlastní neprospěch s domácí výrobou nudlí, strouhané housky a pod. Dnes již snad žádné hospodyňce, leda té, která je bydlením na samotě k tomu odkázaná, nenapadne časně ráno péci buchty ke kávě a pod., raději kupuje denně čerstvé pečivo od pekaře.

Tak také není daleká doba, že naše ženy budou kupovati nudle, flíčky, makarony a různé zavářky výhradně hotové a to od osvědčené, české firmy bří. Zátkové.

Zajímavé a neobvyklé zavářky do polévek, a ještě něco navíc:

42. Ovesný svítek do polévky

4 lžíce Zátkových ovesných vloček, 3 lžíce mléka, 1 lžíce másla, 2 bílky, špetka soli, zázvoru a pažitky

4 lžíce Zátkových ovesných vloček a 3 lžíce mléka zamícháme a necháme as čtvrt hodiny státi. Na talíř dáme 1 lžíci másla, řádně utřeme, přidáme špetku strouhaného zázvoru a pažitky, špetku soli, ze dvou bílků tuhý sníh a spojíme to s těmi vločkami zlehka. Na pánev dáme kousek omastku a na rozpálený nalijeme těsto; osmažíme je do růžova a z vychladlého nakrájíme pak kostečky neb nudličky, které dáme napařiti do polévky, nežli ji neseme na stůl. Jest to chutný závar do polévky.

44. Knedlíčky z bramborové mouky

1/4 l mléka, 5 dkg másla, 6 dkg Zátkovy bramborové mouky, 2 dkg obyčejné pšeničné mouky, 2 vejde, sůl.

Mléko postavíme s máslem na oheň. Když vře, zavaříme do něho bramborovou mouku, rozkverlanou v trošce studené vody. Dobře mícháme a uvaříme hustou kaši, která se na rendlík nelepí. Kaši osolíme, a když vystydne, přimícháme do ní dvě celá vejce a jednu lžíci obyčejné mouky. Z těstíčka tvoříme malé knedlíčky, které zavařujeme do polévky. Vaří se asi 8-10 min.

46. Knedlíčky z makaronů

10 dkg Zátkových makaron, 4 1/2 dkg másla, 1 žloutek, 1 vejce, 3 dkg strouh. sýru, 2 lžíce Zátkovy smaženky (strouhanka), sůl, pepř, květ.

Makarony uvaříme do měkka ve slané vodě. Pak je dobře ocedíme a nakrájíme na malé kousky. Máslo utřeme do pěny, přidáme vejce, housku, strouhaný sýr, koření a sůl a vše dobře smícháme s makarony. Pak vykrajujeme lžičkou knedlíčky, které uvaříme v polévce.

47 Houskové knedlíčky

4 dkg másla, 1 vejce, 8 dkg Zátkovy smaženky, 3 lžíce mléka, sůl, pažitka nebo zel. petržel.

Máslo utřeme do pěny a strouhanou housku smočíme mlékem, pak přidáme vejce, sůl sekanou pažitku a vše dobře spolu rozmícháme. Tvoříme rukou malinké knedlíčky a zavařujeme je do vařící polévky. Vaří se asi 6 minut a hodí se zejména do polévky z drůbeže.

50. Zavářka z páleného těsta

6 dkg másla, 1/8 l vody, květ, 10 dkg mouky, 3 vejce, sůl.

Vodu s máslem postavíme do kuthanu na oheň. Když vře, zavaříme do ní opatrně mouku a mícháme tak dlouho na ohni, až se těsto od nádoby odděluje. Pak necháme těsto vychladnouti, osolíme je, okořeníme a do vychladlého vmícháme celá vejce a vše vřeme ještě 20 minut. Pak tvoříme na vymazaný a moukou vysypaný plech malé hromádky, velké jako ořech a pečeme je v troubě do zlata. Vkládáme je do polévky teprve v poslední chvíli, než se nese na stůl.

52. Brukev se smetanou (ruský předpis)

6 mladých brukví, 4dkg másla, sůl, 2 dkg cukru, 1/8 sladké smetany, 1 lžíce mouky, 1 lžíce sekané petržele, květ.

Mladé brukve oloupáme, nakrájíme na kostky a zalijeme vodou tak, aby byly potopeny. Do vody přidáme sůl, cukr a máslo. Pak je takto zakryté uvaříme do měkka. Když jsou dost, zalijeme je sladkou smetanou, v níž jsme rozkverlaly mouku, přidáme tlučený květ a sekanou zelenou petržílku. Necháme ještě povařiti a pak podáváme k uzenému masu spolu se Zátkovými spaghetti.

56. Černý kořen

je u nás již častým zjevem na trzích. Je po něm veliká poptávka, neboť je jakousi levnější náhradou za chřest. Hlavní výhodou je to, že přichází na trh v době zimní, kdy je malý výběr v zeleninách. Jmenuje se černý nejen proto, že kořen je na povrchu opravdu černý, nýbrž i proto, že oškrábán rychle zčerná. Černání, jež nechutně vypadá, zabráníme tím, že ho házíme ihned do okyselené vody. Rovněž ho z téhož důvodu vaříme v kyselé vodě. Černý kořen se nejčastěji upravuje jako chřest, t. j. uvařený se ocedí, polije máslem a podává s osmaženou Zátkovou smaženkou.

57. Černý kořen zapečený

10 dkg mouky, 6 dkg omastku, 1/2 l mléka, 1/2 kg černého kořene, 3-4 vejce, sůl.

Černý kořen oškrabeme, nakrájíme na kousky a uvaříme v okyselené vodě do měkka. Máslo s mlékem postavíme vařiti, a když vře, zavaříme do něho mouku. Za stálého míchání uvaříme hladkou kaši. Když se odděluje od stěn, je dosti vařená. Pak ji necháme vychladnouti. Do vychladlé přidáme sůl a žloutky, vždy jeden po druhém. Posléze vmícháme tuhý sníh z bílků. Vymažeme ohnivzdornou mísu máslem, dáme na ni okapaný černý kořen a zakryjeme ho kašičkou. Vše pečeme zvolna v mírné troubě asi ? hodiny.

***

Brukev - to je docela oříšek, možná kedlubna? Ale jen se dohaduji, kterou z brukví má vlastně na mysli tvůrce Zátkovy kuchařky, více třeba tady

Černý kořen, více třeba tady

(příště si představíme jednotlivé výrobky fy. Monopol Bří. Zátkové v Českých Budějovicích)