Neviditelný pes

PLAZI: Had na akademické půdě

17.2.2005 20:04

Štítek udával, že se jedná o užovku stromovou. V mých vzpomínkách to byl plaz statný, odhaduji metr a půl dlouhý. Tradovalo se, že již několikrát utekl. Jak to, že si někdo nevšiml hada, plazícího se po dlouhých, prázdných chodbách, si nedokážu představit, ale vyprávění o tom se vždy dobře poslouchalo.

Jednou dostal málem infarkt topič. Na hromadě uhlí u kotle uviděl klacek a chtěl ho odhodit. Co to s ním udělalo, když se klacek pohnul, si dokáži živě představit, také mám trochu labilnější nervovou soustavu.

Jindy sekretářka děkana náhle vylétla od svého stolu v předpokoji, prchala chodbou a schodištěm a jen ze sebe vyrážela: H, h, ha, ha, ha......! K smíchu to mělo ovšem daleko.

Pracovníci pak našli v šuplíku s papíry stočenou užovku, snad se tam vplazila zezadu. Mám v koupelně také tak udělanou skříňku, ze zadní strany nejsou zásuvky zcela uzavřené. Mně se tam zas na ručníkách usídlila kočka. Šuplík pak nešel vytáhnout a byl podivně těžký. Naštěstí na sebe zvíře upozornilo mňoukáním.

Poslední neočekávané setkání lidí z fakulty, o kterém jsem slyšela, mělo málem tragický konec. Pracovnice si odskočila na záchod. Sedla si na mísu a něco ji zalechtalo. Nadzvedla se a podívala pod sebe. Ten řev slyšeli snad všichni. Dveře místnůstky se otevíraly dovnitř. Nikdo je otevřít nedokázal. Vyděšená paní na nich byla zoufala přimáčknutá, bouchala pěstmi a křičela a křičela. Dveře se nakonec podařilo vyrazit. Léky na uklidnění také našli své použití.

Od té doby, pokud vím, utekli na fakultě jenom cvrčci. I to stálo za to. Sklenici jimi naplněnou pracovník upustil a ona se rozbila. Pokud jste pak vešli v pozdním letním odpoledni z rušné ulice do staré budovy, obrovské dveře bouchly a Vás obklopil chlad a ticho. To bylo ovšem velmi rychle přerušeno halasným cvrkotem. Byli snad všude. Ve skříních, pod koberci, v psacích stolech.

Nevím, zda se cvrčci tak rychle množí, ještě k tomu v uzavřené budově a nebo jen pár jedinců je schopno vytvořit tak velký hluk. Ten jsem zažila osobně. Aby bylo znovu nastoleno slušné akademické ticho, musela být nakonec pozvána speciální DDD firma.

Jiřina Sedláková


zpět na článek