Vytrestají evropští voliči i strany příbuzné FPÖ?
Představa, že se brzy dozvíme, kdo, kdy, proč a na čí zadání pořídil třeskutou nahrávku, která za dva dny smetla rakouskou vládu, bere za své. Což není jen otázka morálky, ale i věrohodnosti. Je skutečně důležité vědět, proč nahrávka, jež položila nejen vicekancléře Stracheho (toho moc lidí nelituje), ale i celou vládu kancléře Kurze, vznikla asi již v létě 2017, tedy půl roku před ustavením Kurzovy vlády. To nejsou otázky jen pro konspirátory, ale pro všechny, jimž vadí klesající věrohodnost ve světě. Nelze vše svádět na fake news, a právě proto, že megalomanské, obskurní a protidemokratické vystoupení Heinze-Christiana Stracheho vymyšlené nebylo, není ani důvod tajit okolnosti a důvody vzniku nahrávky.
První hodnotící laťkou budou víkendové volby do Evropského parlamentu. Že ztratí hlasy rakouští Svobodní (FPÖ), je nabíledni. Že ztratí i Kurzovi lidovci (ÖVP), je pravděpodobné. Ale pak jsou tu otázky zatím otevřené. Nakolik se rakouská aféra se stranou ucházející se o peníze z Ruska projeví na výsledcích stran jí podobných? Ztratí – respektive polepší si méně, než by se čekalo – Alternativa pro Německo? Nebo Národní sdružení Marine Le Penové?
V tomto smyslu budou evropské volby zajímavou sondáží. Jakousi zkumavkou, která ukáže, nakolik voliči vnímají tyto strany jako geneticky příbuzné, tudíž náchylné ke stejným chorobám. Posoudí přistižení a odchod Stracheho jako součást diagnózy, která – tu více, tu méně nápadně – postihuje i podobné party v Německu, Francii či Itálii? Budou u voleb zdrženlivější? Upřímně, na širší propad protestních stran je lépe nesázet. Podobně jako protestní strany nejsou s to vytvořit internacionálu, nemají-li společného nepřítele (EU), těžko si představit, že francouzští voliči zlomí hůl nad Le Penovou jen proto, že Strache se nechal nachytat.
LN, 21.5.2019