Neviditelný Pes

EVROPA: Exprezident Klaus o Evropském parlamentu

15.2.2019

Pod titulkem Do Bruselu kandidují druhořadí politici se exprezident Václav Klaus vyjadřuje s despektem o kandidátech stran a hnutí do Evropského parlamentu. Má, či nemá pravdu?

K významu Evropského parlamentu jsem velmi skeptický. Většinou je to odkladiště druhořadých politiků, pro které není dostatečná role doma,“ říká známý euroskeptik Klaus. Kriticky se k názoru bývalého prezidenta vyjádřili stávající politici, Andrejem Babišem počínaje, Petrem Fialou a Ivanem Bartošem konče. Bartoš dokonce považuje eurovolby za „jedny z nejdůležitějších“.

Nejprve k významu Evropského parlamentu. Měla by to být vážená platforma názorů poslanců ze všech evropských států. Zdůrazňuji slůvko „měla“. V reálných podmínkách pravidel EU však Evropský parlament představuje jen jakousi platformu na vyřizování si různých „účtů“. Stále je totiž i přes platnost takzvané Lisabonské smlouvy nutné u nejpodstatnějších věcí souhlas Evropské rady, tj. stanovisko premiérů a prezidentů evropských států. Velmi často slýcháme z Bruselu či Štrasburku, že Evropský parlament přijal tu či onu rezoluci, ale že je pro Evropskou komisi, tj. evropskou vládu, právně nezávazná.

Evropský parlament se například vyjádřil k stavu právního státu v Maďarsku a navrhl, aby byl s Maďarskem zahájen proces kvůli nedodržování norem právního státu. I čeští europoslanci se k rezoluci europarlamentu stavěli kriticky, naštěstí všichni vědí, že k zahájení takového procesu je ještě dlouhá cesta a že stanovisko parlamentu je právně nezávazné.

Z pohledu českých snah o zamezení „dvojí kvality potravin“ se nyní objevila informace o tom, že „západní státy“ blokují snahu české eurokomisařky Věry Jourové, která s politikou „dvojí kvality“ přišla a dokonce přesvědčila předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera , který v nějakém svém projevu téma „dvojí kvality“ označil za velmi důležité. Nyní se ukazuje, že tato česká iniciativa skončí „pod stolem“ a do voleb v květnu už zřejmě parlament nic důležitého v tomto směru nepřijme. Stejně by to ale bylo zřejmě opět jenom doporučení bez právní závaznosti.

Problém posílání druhořadých politiků do Evropského parlamentu je tak v zásadě závislý na tom, že toto těleso je samo o sobě druhořadé svým postavením v dělbě moci. Teprve úplná federalizace EU by zřejmě vedla k posílení jeho role, federalizaci EU si však dnes velká část států EU nepřeje. Pokud se hovoří o „reformách EU“, spíše se jedná o snahu některých států potlačit nadnárodní roli EU a vrátit kompetence a pravomoci EU zpět národním státům.

Druhořadí a málo úspěšní politici tak kandidují do Evropského parlamentu proto, že toto těleso je z principu současné dělby moci málo významné a mnohem důležitější je mít „svého“ člověka v exekutivě EU, tj. v Evropské komisi.

Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz



zpět na článek