Kam se hrabe pražská kavárna se svými pár tisícovkami demonstrantů v jednodenním protestu na francouzské žluté vesty s milionem demonstrantů řádících po celé Francii tři týdny. Kam se hrabe vyhazování kytek na rozžehávání pouličních požárů. Kam se hrabe pražské nulové zatýkání na tři sta zatčených v Paříži jen za jeden víkend. Kam se hrabe pár stovek pražských strážníků na 37 tisíc ozbrojenců střetávajících se s demonstranty tváří v tvář a pendrek s pendrekem. Kam se hrabe české nulové fyzické napadení na francouzské tři mrtvé a stovky raněných. Kam se hrabe pár českých umělců na Brigitte Bardotovou, oděnou do žluté vesty se vztyčeným dvouprstím na znamení vítězství. Kam se hrabou bezhumorná česká hesla na francouzské „Zastavte růst ceny nafty na ceně zlata“. Kam se hrabe skandování „Babiš odstoupit“ na „Macron do Bastilly“. A na podobná hesla evokující francouzskou revoluci, jako „Už jsme stínali hlavy za míň“. Jsou ti Francouzi holt na demonstrace kabrňáci a Češi čučkaři (dík českému prezidentovi za vzkříšení zapomenutého slova).
Ale taky kam se hrabe Babišova neodstupná chucpe s 33procentní popularitou na neodstupnou chucpe Macronovu s popularitou spadlou na 18 % a potýkající se s pouliční a internetovou rebelií zvíci několika milionů hodně naštvaných francouzských pracujících. Zde to socialistické slůvko „pracující“ skutečně sedí, protože revoltuje dělnická a nižší střední třída, jejíž životní úroveň se už léta scvrkává pod neustálým zvyšováním daní.
Třebaže se jako obvykle k demonstracím přidávají provokatéři, aby je zdiskreditovali, lokálním organizátorům se daří je izolovat jasným varováním: „Maskovaným lidem a skupinám s transparenty se vyhýbejte, nejsou to naši.“ Dojímá na internetu běžící video, na němž je vidět do boje připravené okuklované policisty, jak před mírumilovnou skupinou zpívající hymnu své plexisklové přilby jeden po druhém uctivě smekají. Policejní odbory už doporučily proti demonstrantům nezasahovat. Podpořili je už hasiči, dopraváci, záchrankáři a několik odborových svazů. A 72 % občanů.
A to vše kvůli procentíčku daně na naftu. (Tak dobře, 23 procentíčka).
Nebo že by?
Macron už naftovou daň zrušil, ale protesty pokračují. O co jim tedy jde?
Francouzští komentátoři se už snaží vypočítávat, co všechno pod povrchem doutnalo, než explodovalo, a co ještě na povrch vyplave. Kromě vzteku, o kolik se všem prodraží cesta do práce, protože venkov už dávno přišel o efektivní veřejnou dopravu, který se stal bezprostřední spouští protestu, Francouzům dochází trpělivost i s jinými prvky Macronova vládnutí.
Začínají ho vnímat jako anti-národního vladaře globalismu a symbol politického systému zbavujícího francouzské občany zastoupení v zastupitelské demokracii. Sledují ho, jak zrychluje odevzdávání národní suverenity a individuálních svobod Evropské unii. Začínají pociťovat jeho reformy důchodů, nezaměstnanecké podpory a zaměstnaneckých práv, které je oberou o další peníze a uberou jim pracovních příležitostí. Snaží se představit si, kolik z jejich daní půjde na nový imigrační zákon zajišťující „řízenou migraci a efektivní právo na azyl a úspěšnou integraci nových příchozích“, vydaný nad hlavami občanů, jichž dnes 79 % s pokračující imigrací včetně „uprchlíků“ nesouhlasí (sondáž agentury IFOP). Jeho násilný křečovitý úsměv si vykládají jako arogantní pohrdlivý výsměch představitele povýšené technokratické elity.
Ale samotnou rozbušku žlutovestové revoluce dodal nemehlo Mark Zuckeberg zavedením algoritmových změn, které budou „upřednostňovat zprávy, které jsou věrohodné, informativní a lokální“. Prý to je v rámci „boje proti senzacionalismu, dezinformacím a politické polarizaci“. A nechal svého mluvčího doplnit to takto:
„Zdvojnásobili jsme úsilí o prevenci šíření falešných informací na naší platformě a o vzdělávání lidi, jak identifikovat a upozorňovat na tento typ obsahu.“ A ještě taky takto: „Založili jsme také robustní partnerství s francouzskými fakta ověřujícími organizacemi na potírání dezinformací a ověřování informací na naší platformě.“
V čem tedy spočívala ta Zuckerbergova nemehlovitost? Technicky se nám to vysvětlit nepodaří, ale algoritmy zřejmě zafandily „přátelské“ a ne snadno vymazatelné výměně „přátelských“ informací. Výsledkem byl bumerang. Totiž bleskurychlé vyrašení („jako hub po dešti“, ať tu máme i nějaké klišé) nejméně čtyř set lokálních venkovských facebookových účtů zvaných Groupe Colere, „skupina naštvanců“, nabalujících na sebe husté skupiny lokálních fandů organizujících lokální demonstrace. Ironicky se skoro dá říct, že revoluce žlutých vest je další Zuckerbergovo geniální dítě. Jeho genialitu potvrzuje i to, jak rychle se šíří do sousedních zemí (zatím Belgie a Holandsko, ale určitě nebudou poslední). A jen tak hned to nikdo nezastaví. On totiž nikdo neví, koho a jak zastavit.
Že by začínala lidová revoluce osvobozují Evropu od byrokratických utopií?
A že by to tak Zuckerberg nastavil schválně, aby se evropským elitám pomstil za všechny ty svěrací kazajky, ke kterým ho donutily nařízením pod tvrdými pokutami do 24 hodin vymazávat kdejakou prkotinu, která by se mohla vládnoucím evropským elitám nelíbit?
Tak za tohle by zasloužil Nobelovu cenu míru.
Převzato z https://prima.iprima.cz/komentare
Kurasovy knihy jsou k dostání ZDE.