Stopy totalit lze najít všude. Těžko je zakázat
Mnozí si kupují červené víno. I odrůdu Zweigeltrebe. Patří k běžnému sortimentu a nabízí ji kdejaký obchod. Ale možná jsou dny jejího jména sečteny. Rakouští aktivisté, neboť odtamtud odrůda pochází, rozjeli akci „odzweigeltováno“. Říkají toto. Odrůda je nazvána po Friedrichu Zweigeltovi, jenž ji vyšlechtil v roce 1922, ale později se stal nacistou. Takže byť byla nazvána Zweigeltrebe (zkráceně Zweigelt) až roku 1975, dávno po pádu nacismu i smrti šlechtitele, je etické ji přejmenovat. Třeba na modré pondělí.
To téma přesahuje název vína. Týká se aktivistů prosazujících hyperkorektní dobro. I všeho, na čem ulpěl cejch totality. Loni Německo řešilo otázku, zda je etické, aby dráhy nazvaly rychlík Anna Franková, když dráhy vozily Židy do Osvětimi. Tehdy to shrnul novinář Henryk Broder, sám Žid: Německé dráhy jsou právním nástupcem Říšských drah a Spolková republika je právním nástupcem Třetí říše. Neexistuje žádná instituce a sotva nějaká firma, jež by tou historií nebyla zasažena, psal Broder v listu Die Welt: „Bylo by snadnější žít jako vegan v areálu bývalých jatek než jako důsledný antifašista ve Spolkové republice. Pak by bylo nutné bojkotovat nejenom Volkswagen, ale i obleky od firmy Hugo Boss.“
Když už jsme u firmy Hugo Boss, víte, že má prodejnu v Pařížské ulici v Praze? A že kdysi navrhovala uniformy pro wehrmacht i SS? Je to těžké. Firmy přímo spjaté s genocidou byly po válce zrušeny. Třeba IG Farben, vyrábějící cyklon B. Ale totalitní režim už z definice obsáhl úplně vše a zrušit úplně vše je sice hyperkorektní, ale nepraktické. To už by bylo snadnější žít jako vegan v areálu bývalých jatek.
LN, 14.12.2018