Čína vládne turistice. Chopí se i odpovědnosti?
O „břemenu bílého muže“ se raději nemluví. Připomíná Kiplinga a západní kolonialismus. Navrhne-li někdo – jako zmocněnec německé vlády Günter Nooke – výstavbu nových měst v Africe řízených Západem, aby se snížil tlak na migraci, schytá to za kolonialistické uvažování. Ale nejde jen o -ismy. Před sto lety, v Kiplingově éře, tvořili nositelé „břemene bílého muže“ 36 procent světové populace. Dnes je to nanejvýš 15 procent. Proč by těch 15 procent mělo nést odpovědnost za všechnu bídu světa?
Těžiště lidstva – místo, kam to mají všichni pozemšťané statisticky stejně daleko – leží v severní Indii. A teď se do Asie, ještě od Indie na východ, posunuje i těžiště lidských aktivit. Dokládají to čísla britského institutu Euromonitor o návštěvnosti velkoměst turisty. Z první desítky žebříčku patří jen tři místa centrům tradiční západní kultury. Na třetím místě je Londýn, na šestém místě Paříž a na osmém místě New York. „Zbytek“ tvoří centra asijská, přitažlivá hlavně pro Číňany.
Jaké je turisticky nejatraktivnější velkoměsto planety? Je to Hongkong s 28 miliony návštěv za rok 2017. Následuje Bangkok, Londýn, Singapur, Macao, Paříž, Dubaj, New York, Kuala Lumpur a čínský Šen-čen. Tušili jste, že do Dubaje přijede za rok stejně turistů (16 milionů) jako do Paříže? Tím není řečeno, že do Asie vyjíždí tolik bohatých Zápaďanů. Je tím doloženo spíše to, kam teď jezdí miliony bohatnoucích Číňanů.
Jestli z té statistiky něco pro Západ plyne, tak toto: „břemeno bílého muže“ nezmizelo, jen ho štafetově přebírá východ Asie. Je samozřejmě otázka, nakolik s ním převezme i příslušnou odpovědnost – třeba za snižování emisí či výstavbu ekonomicky úspěšných zón v Africe, kde především Čína ráda dělá byznys. Začne se v nějaké politicky korektní podobě mluvit o „břemenu žlutého muže“?
LN, 5.12.2018