EVROPA: Angela to dokázala (2)

V první části této úvahy jsem popsal, jak za Mutti Angely, tedy za její vlády a dirigování Bruselu, se začala rozpadat Evropská unie. Na „pracovitý Sever“ a „líný Jih“, jak říkají mainstreamová media. 

Dalším místem rozpadu je rozdělení na „vyspělý“ Západ a „zaostalý“ postkomunistický Východ. Který, ač podstatně chudší, odvádí penízky na Západ, a to hlavně „nadhodnotu“ z vlastních výrobků Německu. A část těchto peněz pak dostává za „přísných“ a většinou blbých a ponižujících podmínek, podle předpisů živících statisíce úředníků, zpět (zelená ekologie, cyklostezky, politická školení atd.). Budu-li parafrázovat Karla Marxe a také představitele klasické ekonomie, zejména Davida Ricarda, dochází k výsledku, že „nadhodnota označuje v kapitalismu rozdíl mezi hodnotou, kterou dělník (v tomto případě firma s českými dělníky na českém území) vytváří svou prací, a cenou, kterou za ni dostává od toho, kdo výrobek uvede na trh. „Nadhodnota“ je překlad německého „Mehrwert“, což znamená jednoduše výnosy z prodeje snížené o náklady. Majitel výrobních prostředků (v tomto případě třeba Volkswagen) si nadhodnotu v mimořádné míře přivlastňuje a tím původní výrobní firmu (Škodu Mladá Boleslav a její zaměstnance) mimořádně vykořisťuje. V životě by mne nenapadlo, když jsem se tohle musel učit při studiích, že realitu poznám v tak drsné praxi.

„Pracujícího“, v tomto případě lidi v bývalých socialistických státech, už to přestává bavit. Německo a Západ vůbec má naopak představu, že je to tak správně. Jak to „vyzkoumal“ profesor Ulsterské univerzity Richard Lynn a zveřejnil britský list The Times. Dle výzkumu pana profesora jsou Němci nejinteligentnějším národem Evropy zřetelně před Brity, o Francouzích či Řecích ani nemluvě.

Také studie univerzity v Lipsku o autoritativních sklonech Němců (ČTK, 7.11.1918) říká, že více než každý čtvrtý Němec by si otevřeně přál (nebo alespoň přímo neodmítá) možnost, aby spolková republika měla vůdce, který by zemi vládl pevnou rukou ku prospěchu všech (tedy i EU). Zkombinujme si to s přesvědčením, že více než 11 procent Němců je podle této práce z Lipska přesvědčeno o tom, že jsou od přírody nadřazeni ostatním národům, a dalších více než 16 % s tím v zásadě souhlasí.

V soukromí pak zastává tento názor většina Němců. Do dotazníků to nenapíšou a nahlas neřeknou. Žijí totiž v politicky korektním systému, v kterém je nemožné říci, co si vlastně skutečně myslí. Prakticky všichni Němci souhlasí s tím, že mají morální právo získávat daleko více „nadhodnoty“ než ti, co jsou nejsou tak „inteligentní“, pracovití, spořádaní a na vysoké morální úrovni jako oni. Snaha, aby je vlády Visegrádu a vůbec evropského východu přesvědčily, že už si nahrabali dost a měli by se o zisky více dělit, je marná, marná, marná. Doteď to přeci fungovalo, tak co? Mimochodem: stejně tak přemýšleli předáci v Berlíně a Vídni před první světovou válkou…

Něco se však přeci změnilo. Pomalu dvacet let se tvrdilo, že Západ a hlavně Němci Angelu milují. Což se ukázalo jako blud. Němci jsou jen nadměrně loajální a přesvědčení o velikosti svých vůdců, dá se říci, že jsou „klidnými fanatiky“. To dokládá také výsledek posledních voleb v Bavorsku, kde šílení Zelení získali 17,5 % voličů na heslo, že Wilkommen kultur, tedy vítání všech neevropských imigrantů, je budoucností Německa.

Fanatika si většinou představujeme jako někoho, kdo ječí, řve a rozbíjí věci kolem sebe a vraždí, koho ho napadne.

Takže použijeme příklad o nádraží, jak o něm mluvil ironicky Lenin na margo německých revolucionářů. Pravil, že Němci si nejprve koupí peronní lístek (kdo neví, co to je, najde na netu) a pak nádraží obsadí.

Naopak všichni vědí, že východní a jižní fanatici za vřeštění vtrhnou dovnitř, na nástupišti uřežou hlavy výpravčímu a telegrafistovi, pak hodí do čekárny plné lidí granát, vyvěsí prapory a rychle zničí fungující technický systém.

Minulí Hitlerovi němečtí fanatici si koupili onen peronní lístek, zatkli vedení nádraží, oloupili všechny cestující, vybrali ty, kteří se jim nelíbili, a nechali je spořádaně postřílet. Když je předem obrali o vše cenné, pak je nechali svléknout do naha, aby se nepoškodil jejich budoucí německý majetek. Náklaďáky-motoráky přestavěli na pojízdné plynové komory a výtopny na krematoria.

Současní fanatici – nejen němečtí, ale všichni, i naši „pokrokářští“ - jsou jiní. Angela Merkelová a její politika je ztělesněním jejich tužeb. Karikaturista si je představuje asi tak nějak:

Mohl by je také kreslit s dredy, jako jistého českého politika. Ono stačí ukázat jejich shromáždění na tzv. Klinice v Praze 3. Táborák z odpadu uprostřed bytové zástavby ve veřejném parku. Bordel s ideologickým krytím:

Ironií dějin se Angela stala političkou CDU, i když realizovala všechna přání moderních pomatenců všech druhů a odstínů. A Zelených zvláště. Merkelová je zářným příkladem politického populisty, pokud použijeme výklad z Akademického slovníku cizích slov: „Populistou se míní člověk prosazující rychlá a líbivá, ale těžko uskutečnitelná a často až škodlivá řešení na složité socio-ekonomické problémy.“

Příklady: Nařízení, která prosadila, jako je výroba nafty ze zemědělských plodin. Nafta z řepky je ekologicky škodlivější než skutečná nafta. Anebo šílený nápad Energiewende, tedy přechod Německa na nízkouhlíkovou, ekologickou, spolehlivou a cenově dostupnou dodávku energie, který se ukázal jako obrovský ekonomicko politický blud. Jako fyzik musela vědět, že pokud neumíme elektřinu skladovat, je každá nepravidelná výroba ztrátová a životní prostředí ekologicky zatěžující. Obrovské větrníky nikdy nevyprodukují tolik čisté energie, než kolik se té „špinavé“ použilo na jejich výstavbu a provoz. Solární panely jsou nevýkonné a jejich likvidace je časovanou ekologickou bombou. Za zastavené jaderné elektrárny musí dodávat elektřinu uhelné zdroje.

Prozatím to německý průmysl a německé banky, těžící zisky a dividendy z většiny Evropy, stačí ufinancovat. Hlasy všech fanatiků a pomatené mládeže se počítají, že. A peníze plynoucí z tohoto průmyslu směrem k Německu, potažmo k Angele.

Jsou věci, které se nedají odestát!

„Wir schaffen das“ je věta, kterou Merkelová proměnila svět. Není to ale „... a přece se točí“, ani „budiž světlo“. Neb po tomto výroku začal průser, chcete-li politická tma, kterou budou řešit, pokud přežijí, i naši vnuci. V historickém významu ta věta znamená: „My zničíme ideově zaostalé ´bělošské´ Německo a s ním celou Evropu! Dokážeme to!“

V rozvojových zemích probíhá neuvěřitelně druhá fáze demografické revoluce – kdy se obyvatelstvo nekontrolovatelně množí. Zmatený „rozvinutý“ svět tomu pomáhá dodáváním léků, zdravotnických zařízení, dodávkami potravin atd. Když je však něčeho moc, tak se s tím něco stane. Vývojová psychologie nás učí, že existuje „Zákon přechodu kvantity v kvalitu“. Na stránkách University Karlovy se dočteme:

- změny rostou a sumují se, takže porušují jednotnost kvantity a kvality, čímž vyvolávají změny kvalitativní;
- vzniká nová kvalita: předmět, děj nebo jev se mění;
- každá kvalita charakterizující předmět je zároveň vyznačena jistým stupněm kvantitativní velikosti, za níž by již přešla v předmět jiný.

Pak dochází logicky k „stěhování národů“. Popožene-li to navíc „pokrokářský“ Západ ideologickou implantací „revolučních dějů“ ve jménu tzv. liberální západní demokracie a světlých zítřků (jako „arabské jaro“), není divu, že se miliony chudých lidí vydaly do bohatého světa. Mimochodem, v Evropě dnes podle statistik žije 44 milionů muslimů.

Další přijali od Merkelové pozvání k cestě do Evropy, bohaté, hloupé, rozdávačné, plné rozkoší a bezpracných zisků. A žen, které jsou podle islámu vlastně všechny povolné kurvy. Vstřícné pozvání , vyslovila ve své nekonečné hlouposti právě Angela a nenašel se na „Západě“ nikdo, kdo by ji okřikl. A německá, švédská a další vlády ten ráj všem zajistily, svět, kde létají pečení holubi do huby, oblečení je zadarmo a je ho tolik, kolik kdo chce, policajti se jich bojí a nikde, ale nikde se nemusí pracovat.

Muslimové jdou a jdou, a přidávají se k nim Afričané a Evropa se nebrání a jen platí a „zachraňuje“ a blouzní o své spasitelské roli.

Z našeho hlediska se situace nebezpečně mění. Náš největší soused, který nás často napadal, ale od kterého jsme také brali modernitu a vědomosti – křesťanství i osídlení pohraničí –, se pojednou změnil. Máme s ním dost drsnou zkušenost, počítáme-li za Proto Germány i Franky, snažili se nás zničit prvně za Sáma, pak u Wogastisburgu, u Canburgu jsme porazili vojska císaře Karla Velikého a tak to šlo mezi námi dál. Někdy spolu, většinou proti sobě. Rakušané v roce 1920 sice nebyli „Němci“, ale Germány ano, a to, co předvedli v Čechách, by se dnes označovalo jako genocida,. Na Hitlerův plán vyhubení Čechů jsme naštěstí nezapomněli, i když existuje hromada kolaborantů, co to popírají a relativizují.

Ale jak říkal major Terazky: „Čo bolo, to bolo!“ Terazky se během pár let stane z Německa, pokud nedojde k nějakému zvratu, cosi jako Germanistán. Adorovaná menšina muslimů bude chtít svá práva. Na úkor práv Evropanů. A rozhodně ani náhodou se nebude chtít vrátit tam, odkud přišla. Tady jim je přeci tak blaze….

O tom svědčí už dnešní realita. Každá ideologie, která dobude nějaké území, tam vztyčí své chrámy a zavede svá pravidla. Mešita v Kolíně nad Rýnem je stejným či větším symbolem vítězného islámu než u nás katolický chrám svatého Víta. Je ukázkou, kdo tady přebírá vládu. S přihlédnutím k tomu, že Němci nedokázali asimilovat ani za padesát let svoje Turky, je jasné, že to nedokáží ani s dnešními islamisty, proti nimž jsou dnešní Turci nevinná jehňátka a ukázka snesitelné civilizace.

Německo prostě přestane být Německem Germánů, ale stane se nejprve státem ovládaným levicovými „progresivisty“ a pak islamisty.

Následně islamisté zlikvidují, a to většinou fyzicky a skutečným terorem, podřadné a koránu odporující genderistky, dále zlikvidují podle islámu odporné a zvrhlé členy komunity LGBT, židy, demokraty a věřící. A zavedou právo šaría, včetně usekávání rukou i hlav, kamenování žen, bičování provinilců, zabíjení „buzerantů“ shazováním z věží, jak je u nich zvykem, a všechno to, co jsme viděli v Islámském státě. Pak teprve se budeme divit, co máme najednou za západními hranicemi.

Nevykládejte mi o tom, že to islamisté nebudou dělat. Že islamisté budou jednat dle začátku každé súry koránu: „ Ve jménu Boha milosrdného a slitovného.“

Civilizovaní a vzdělaní Němci házeli ve jménu ideologie zaživa malé děti do pecí, dokázali zavraždit z rasových důvodů 35 tisíc lidí, žen a dětí během několika dní v Babím Jaru, v koncentráku v Osvětimi jeden a půl milionu lidí atd. atd.

Co vznikne na základě mesaliance vnitřního pocitu Němců o jejich nadřazenosti s kombinací levicové pokrokářské ideologie a islámského džihádu, to vše odstartované šíleným výrokem Merkelové, v Německu dnes a zítra?

Pak budou státy Visegrádské skupiny, Rumunsko, Bulharsko, Srbsko a také pobaltské státy před dějinnou otázkou: Co dělat? S kým se spojit? Co když v USA vyhrají příště pomatení tzv. liberální demokraté, vlastně milovníci progresivistické totality, a objeví se další Obama? Který bude vykládat o své lásce k islámu?

Co budeme dělat pak? To nás bude čekat budoucnost, proti které budou germánsko-české spory od dob Sáma, sv. Václava, husitství, Bílé hory a nakonec pokusu navždy třetinu Čechů zlikvidovat a zbytek pogermánštit vypadat jako nevinné hrátky starých milých sousedů.

Angela Merkel změnila Německo, změnila Evropu a vše, co bude po ní, už bude jiný svět. Tak, jako když zemřel Flavius Aetius, zvaný „poslední Říman“. Řím se zhroutil. Poslední „císařík“, jak se mu posměšně říkalo, Romulus Augustus byl už jen loutka. Říši nevládl mocný císař, ale loutky vojenských velitelů, skutečnou mocí nad říší nikdo nedisponoval. Nikdo nebránil její hranice. Do jejího středu se valily nezastavitelné masy barbarských kmenů, tehdy Hunů a Germánů, přicházejících z východu v rámci takzvaného stěhování národů. Dnes to jsou z východu valící se muslimové a z jihu Afričané. Co nám zbývá?

Možná jen Lutherovo: Zachraň se, kdo můžeš! Anebo dojde na anglické heslo: Every man for himself – každý sám za sebe.

KONEC