PRÁVO: Bye-bye Belgie
Kazatel Fouad Belkacem byl zbaven belgického občanství. Po odsezení dvanáctiletého trestu má být deportován do Maroka.
Fouad Belkacem alias „Abú Imrán“ je šestatřicetiletý rodák z belgického města Rumst. V mládí byl drobným kriminálníkem, třikrát soudně trestaným, např. za vloupání. Pak objevil Alláha, což se ve věznicích stává dost často. (Existuje ale i jiná informace, podle níž se Belkacem zradikalizoval až při pobytu v Londýně.)
Fouad Belkacem
V roce 2010 se poprvé dostal do povědomí širší veřejnosti, když založil organizaci jménem Sharia4Belgium. Jejím cílem bylo přebudovat Belgii na čistě islámský stát. Postupně vzniklo i několik poboček v cizině.
Aspoň jedno se musí těmto chlapíkům salafistickým přiznat. Neschovávají se za nebulózními názvy typu Spolek pro pěstování míru, spravedlnosti a ležení pod kvetoucí třešní a jdou rovnou k věci. Zde například otitulkovaný projev mladého mluvčího sesterské organizace Sharia4Holland. Kolem druhé minuty padne stěžejní věta jeho projevu: „Muslimové se postaví této rakovině zvané demokracie a zlikvidují ji.“
Belkacem byl v létě 2012 zatčen kvůli verbování džihádistů a celá Sharia4Belgium se postupně ocitla před soudem. Jelikož šlo o velkou organizaci mající prsty v kdečem, proces trval až do února 2015. Pak 43 obžalovaných vyfasovalo různě vysoké tresty. Sám Belkacem si odnesl dvanáct let.
(Přehled rozsudků v holandštině – prožeňte si článek pomocí Google Translate do angličtiny, výsledek je velmi dobře srozumitelný. Pěkná teroristická internacionála. Kouzelná je například Nora Verhoeven alias Oum Khatab, jež prosila svoji matku o 1000 eur na „malý kalašnikov, který by se vešel pod hidžáb“, nebo Abdelmajid Gharmaoui, džihádista tak líný, že jej za poflakování zavřeli i v samotném Islámském státě.)
*****************************
Poté, co tresty nabyly právní moci, začaly belgické úřady pracovat na odnětí Belkacemova občanství. Belkacem je totiž držitelem hned dvou státních příslušností: belgické a marocké. Maroko automaticky považuje všechny potomky Maročanů, včetně těch, kteří se narodili v cizině a žijí tam již x-tou generaci, za svoje občany a marockého občanství se v podstatě nejde vzdát.
Belgie je zavázána mezinárodní smlouvou o redukci bezdomovectví z roku 1961 (bezdomovectvím se v tomto případě myslí stav bez státního občanství), nemůže tedy člověku vzít „poslední občanství“. Odnětí belgického občanství však je možné u dvojích občanů, protože jim pak zůstane aspoň to druhé.
Uvězněný Belkacem proti odnětí občanství bojoval soudně, ale ani u odvolacího soudu neuspěl. Jeho advokátka Liliane Verjauw rozsudek kritizovala. „Jeho rodina zde žije už padesát let. Belgické občanství je součástí jeho identity.“
(Komentář MK: Možná by stálo za to natočit o Belkacemově kariéře film. Mohl by se jmenovat Vafle, pralinky a džihád.)
Maroko usiluje o Belkacemovo vydání kvůli drogovým trestným činům. Jako marocký občan by z Belgie po odsezení trestu za terorismus mohl být odsunut dosti snadno.
Jelikož do marockého žaláře se nikomu dvakrát nechce, můžeme očekávat, že se Belkacem proti odnětí občanství bude odvolávat nadále. V úvahu připadá buď nejvyšší belgický soud (Kasační dvůr), nebo Evropský soud pro lidská práva.
Doufejme, že i tam náš vousatý antihrdina „ostrouhá mrkvičku“.
*****************************
Hudební epilog
Přidáme-li občasné Alláhu Akbar, bude melodie jistě reprezentativní i dnes.
****************************************
ZAPOMENUTÉ PŘÍBĚHY
Toto je kniha nejen čtivá, ale hlavně chytrá. Škoda, že se nepředčítá na středních školách. Ve spoustě okamžiků stáli lidé jako my před složitými rozhodnutími. Jejich zapomenuté příběhy sepsal Marian Kechlibar a my se z nich můžeme poučit i dnes.
Objednat si ji můžete na této adrese.
Převzato z Kechlibar.net se souhlasem autora
P.S. Také se ukázalo, že jsem byl nominován na cenu Křišťálová lupa v kategorii One (wo)man show. Případným hlasem mě velmi potěšíte. Konkurence = samé těžké váhy, nevím, zda mezi ně vůbec patřím. Ale zabojovat můžu:-)