Neviditelný pes

GLOSA: Zkoušky z logiky

24.9.2018

V Salcburku se ukázalo, jak se EU rozhádá v říjnu

O tom, že setkání unijních státníků v Salcburku nic nevyřeší, protože ani nic vyřešit nemá, se vědělo již předem. Ale leccos se bude řešit na oficiálním summitu v říjnu, takže teď šlo o jakýsi nácvik. Už proto se objevily webové titulky ve stylu „Státníci do noci řešili migraci“. Problémy jsou ale hlubší, než aby se daly uhladit nějakým nácvikem, lobbováním (na základě velkých ideálů či velkých peněz) či klasickou zákulisní diplomacií.

Podíváme-li se na třeskuté téma migrace i na výchozí postuláty státníků a jejich zemí, působí jako neslučitelné už z pohledu elementární logiky. Příklad, a to nikterak ideologicky vyhrocený, dal v neděli rakouský kancléř Kurz svými výroky pro média těsně před setkáním s kancléřkou Merkelovou. „Bez řádné ochrany vnější hranice EU nemohou existovat otevřené hranice uvnitř Evropy,“ ohlásil těžiště debaty a s tím přijel i do Salcburku. Toto že má být téma pro debatu? Vždyť jde o axiom, který je zřejmý i bez debaty a lze ho přiblížit na těch nejbanálnějších analogiích.

Třeba. Zkuste si představit, že bydlíte v nájemním domě, do kterého střechou zatéká. Jak to vyřešíte? Podle Kurze (a dalších) tím, že utěsníte střechu – a pak se s ostatními nájemníky můžete bavit o detailech. Podle Merkelové (a dalších) tím, že vsadíte na solidaritu nájemníků. Aby nenastala situace, že někteří jsou vytopeni zcela, jiní trochu a jiní skoro vůbec, prosakující vodu si budou přerozdělovat – a pak se můžete pustit do utěsnění střechy.

Nepochybně se teď ozvou hlasy, že tyto analogie jsou v případě lidí nepřípustné. Že ukazují snadné, tudíž populistické řešení. Dejme tomu. Ale jaká analogie je tedy přípustná a zároveň pochopitelná pro řadové voliče? Nebo jsou přípustná jen taková řešení, jež se vzpírají elementární logice i srozumitelnosti pro voliče?

Podobně vyznívá debata k Frontexu, pohraniční stráži EU. Ať už si kdokoliv myslí o premiéru Babišovi cokoliv, ať kritizuje jeho model „ani jednoho migranta“, měl by uznat, že v názoru na roli posíleného Frontexu má Babiš logickou pravdu: bude-li to „rezervní evropská policie“ zasahující v kalamitních situacích, kde je potřeba (jednou v Řecku, jednou Itálie, jednou ve Španělsku), nic proti tomu. Ale výstražný moment číhá už v tom, že i taková elementární věc se teprve bude řešit. Jisté je, že v říjnu bude dost veselo.

LN, 21.9.2018



zpět na článek