Neviditelný Pes

GLOSA: Náš Kurz?

20.9.2018

Model „ani jednoho“ odrazuje i naše spojence v EU

Existuje-li nějaká členská země „staré EU“, na kterou se státy z východu Unie mohou spoléhat, pak je to Rakousko. Když vyhrál volby Sebastian Kurz, psali jsme, že František Palacký by měl radost. V Kurzovi jako by se zrcadlilo Palackého Rakousko, které „kdyby nebylo, musili bychom ho vytvořit“. Rakousko, které představuje protiváhu Berlína v EU. Rakousko, které se přátelí s následnickými státy monarchie (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), s Bavorskem i německým ministrem vnitra Seehoferem (CSU) a často působí jako opozice vůči krokům Angely Merkelové. Takového spojence potřebujeme, mohli si říkat mnozí. Dokládá, že odpor k masové migraci nevychází jen z postkomunistických zemí, ale i ze „staré EU“. Je to tak ale skutečně a spolehlivě?

Upřímně, jen z části. Kancléř Kurz coby lídr země předsedající Unii navštívil kancléřku Merkelovou, aby podebatovali před čtvrteční schůzkou EU v Salcburku. Ale z toho, co se objevilo v médiích, není zřejmé, že by Kurz „kopal za státy Visegrádu“. Dokládají to témata ochrany vnější hranice EU a zavedení celoevropského horního limitu pro příjem uprchlíků.

Za prvé: pokud se Kurz s Merkelovou shodli, že je třeba zlepšit ostrahu vnější hranice EU, je to něco, co říká úplně každý. Ale rozhodující je něco jiného: zda je ochrana vnější hranice prioritou, nebo až luxusem, který se odvíjí od důležitějších věcí, jako je naplňování solidarity (rozuměj: přerozdělování běženců mezi státy). V tom se musí udělat jasno.

Za druhé. Co se týče celoevropského horního limitu pro příjem běženců, Sebastian Kurz ho možná pokládá za pěkný kompromis a úspěch, ale... Pro pokrokářské Německo je to příliš málo, kdežto pro státy V4 příliš mnoho. Od doby, kdy premiér Babiš prohlašuje, že nepřijmeme „ani jednoho uprchlíka“, je jakýkoliv kompromis nemožný. Premiér to nedělá ideologicky, nýbrž pro volební kampaň. Ale je to postoj nekompatibilní nejen s Merkelovou i Kurzem, ale i s logikou byznysmena, jímž premiér v duši stále je. Trvá-li na formulaci „ani jednoho“, je to veličina, kterou nelze podběhnout ani obejít. Skutečný byznysmen by to řekl jinak.

LN, 18.9.2018



zpět na článek