TURECKO: Říše na Bosporu XI.

Turecká lira hledá dno

Pokles hodnoty měny na mezinárodních trzích se závratně zrychluje.

Je tomu právě měsíc, co staronový turecký prezident Recep Tayyip Erdogan jmenoval svého zetě Berata Albayraka ministrem financí. „Začínáme nanovo,“ pronesl přitom.

Jmenovat své příbuzné do vysokých státních funkcí, to je typické spíše pro sousední arabský svět, než pro Turecko, které je kulturně více pozápadněné. Příklad: dokud fungoval v sousedním Iráku Husajnův režim, byla to v podstatě klika zeťů, strýců, bratranců a sešvagřenců. Do nejužšího vedení země byli přednostně vybíráni lidé z Husajnova rodného města Tikrít, s diktátorem spříznění.

(V arabském světě je rozsah pojmu „rodina“ poněkud širší než u nás, spíše odpovídá „kmeni“ a může čítat několik set lidí, v případě vrcholných jedinců s více manželkami i tisíce. Královská rodina Saúdů má 15 tisíc členů; jeden ze saúdských králů (Ibn Saúd) měl kolem stovky dětí. Z takového množství lidí si poskládáte vládních kabinetů, kolik chcete.)

Smysl takového počínání bývá hlavně v tom, že „krev není voda“ a nižší odbornost protežovaných jedinců je bohatě vyvážena jejich příbuzenskou loajalitou: nehrozí od nich takové nebezpečí, že proti vám jednoho dne provedou palácový převrat. O to možná šlo i Erdoganovi v případě jeho zetě.

Mezinárodní společenství ovšem v hospodářské kvality nové turecké vlády moc nevěří. Už před volbami se pozice turecké liry poněkud otřásla, než ji dočasně stabilizoval zásah turecké centrální banky. Nyní je lira opět na skluzavce, dávno prorazila psychologickou hranici pěti lir za americký dolar a blíží se šestce. V pátek ráno šlo o „sešup“ viditelný v řádu minut.

Tureckého prezidenta ovšem jen tak něco z míry nevyvede.

„Ať si mají svoje dolary – my máme Alláha,“ pronesl k davu svých příznivců ve městě Güneysu.

Jedním z efektů tohoto cenového pádu je nárůst turistiky včetně last minute zájezdů, které jsou nyní pro západní spotřebitele rekordně levné. Inu, mají dolary a ne Alláha…

Odložím-li na chvíli ironii, nemám ze situace vůbec radost. Jedna věc je, že ten režim je hnusný; druhá, že nějaké vnitřní nepokoje a chaos plynoucí z hospodářské nestability by pro Evropu mohly být ještě horší.

*****************************

Hudební epilog
Nevěděl jsem, co sem dát. YouTube na mě vyhodil toto, tož se podělím.

Převzato z Kechlibar.net se souhlasem autora