Netanjahu nepřesvědčil evropské signatáře o nutnosti změnit íránskou jadernou dohodu
Izraelský premiér Binjamin Netanjahu přednesl v pondělí dramatický projev, v němž předvedl, že Teherán lhal světu o svém jaderném programu. Ukázal to na řadě autentických dokumentů, které z Íránu odvezl Mosad.
Šlo zjevně o jednu z nejtroufalejších, nejobtížnějších a nejúspěšnějších operací izraelské tajné služby. Její agenti objevili v únoru 2016 v Teheránu přísně tajné skladiště vládních archivních materiálů, které patřilo Revolučním gardám. Letos v lednu do něj pronikli a půl tuny dokumentů propašovali ze země. Od té doby je studovali izraelští i američtí odborníci; Izrael o operaci Bílý dům informoval. Archiv má 55 000 stránek na papíře a stejné množství souborů na 183 CD, včetně fotografií, videonahrávek a podrobností o pěti tajných testovacích továrnách. Podle nejmenovaného zpravodajského důstojníka Mosad ještě nikdy nezískal tolik důležitých originálů najednou.
Izrael hodlá celý archiv předat Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE). Podle Netanjahua dokazuje, že Írán lhal, když tvrdil, že jeho jaderný program má výhradně mírové využití; ve skutečnosti vyvíjel od samého začátku atomové zbraně. Dokumenty navíc odhalují, že od svých ambicí dodnes neupustil a dál vylepšuje své schopnosti v tomto oboru, aby je v budoucnu mohl použít.
Írán Netanjahuovo vystoupení označil za „směšné a dětinské“. Podle něj je izraelský premiér koordinoval s Donaldem Trumpem, který má už brzy rozhodnout, zda potvrdí platnost mezinárodní dohody o omezení íránského jaderného programu anebo od ní odstoupí. Trump chce smlouvu upravit tak, aby měla trvalou platnost a týkala se i íránského programu balistických raket, jak si to přeje také Izrael.
Donald Trump byl nepochybně hlavním publikem Netanjahua. Izraelská vláda považuje dohodu už od jejího podpisu Francií, Německem, Británií, Spojenými státy, Čínou a Ruskem před třemi lety za nedostatečnou, protože Íránu po jejím vypršení v roce 2025 umožňuje v jaderném programu nerušeně a bez omezení pokračovat. Smlouva mu ponechala celou jadernou infrastrukturu, jen mu mimo jiné snížila počet odstředivek na obohacování uranu a zásoby vysoce obohaceného uranu a povolila mu obohacování jen na velmi nízkou úroveň. Za to Západ zrušil většinu tvrdých protiíránských hospodářských sankcí. Izrael rovněž kritizuje fakt, že podmínky kontrol umožňují Íránu podvádět a smlouva se vůbec nezabývá íránským programem balistických raket ani íránskou podporou terorismu ve světě.
Donald Trump má rozhodnout do 12. května. I on dohodu dlouhodobě kritizuje, přestože ji už několikrát potvrdil – musí ji posuzovat každých 120 dní. Jeho poradci mezitím s evropskými signatáři vymýšlejí, jak ji vylepšit. Jestli se to nepovede, Spojené státy od ní možná odstoupí a Kongres na Írán znovu uvalí hospodářské sankce.
Británie, Francie, Německo ani Rusko a Čína se však ke změnám nemají; považují smlouvu za nejlepší způsob, jak Teheránu zabránit v získání atomových zbraní a předejít závodům v jaderném zbrojení na Blízkém východě, které by po zrušení dohody nejspíš propukly. Jakékoli změny odmítá i Teherán, protože stávající text je pro něj výhodný – stačí, aby si pár let počkal, a pak mu ve výrobě atomové zbraně nebude už nic stát v cestě. A MAAE po Netanjahuově vystoupení uvedla, že nemá žádné hmatatelné důkazy, že by Írán v jaderném programu pokračoval po roce 2009.
To byl největší nedostatek Netanjahuova projevu – neřekl světu nic, co by už nevěděl. O tom, že Írán neplánuje mírové využití svého jaderného programu, věděla MAAE už v roce 2011, jen k tomu neměla tolik podkladů jako teď Izrael. A Netanjahu nepředložil žádný důkaz o porušování současné dohody. Toho se chytili západní signatáři – podle nich se vždycky vědělo, že Írán lže, a proto má smlouva pojistky jako konkrétní závazky a ověřovací a monitorovací mechanismy. A MAAE už nejméně desetkrát potvrdila, že Írán dohodu plní. Krátkozrakou Evropu zkrátka Netanjahu nepřesvědčil a změny dohody z této strany nejsou pravděpodobné. Izraelský premiér však nejspíš ani nedoufal, že evropský názor změní – mířil na Trumpa a ten jeho odhalení ocenil.
Podle amerických představitelů by porušení dohody mohla představovat skutečnost, že Írán nezničil návody k výrobě jaderné zbraně a tajně je skladoval. Smlouva totiž obsahuje paragraf, v němž se Teherán zavazuje, že se „nebude podílet na žádné činnosti, jež by mohla přispět k vývoji jaderného výbušného zařízení“. A k tomu patří i počítačové simulační modely nalezené ve skladišti.
Co se stane, jestli Trump od smlouvy odstoupí? Írán už připustil, že Teherán může v jaderné činnosti okamžitě pokračovat; potvrdil to i prezident Hasan Rouhání. Pokud to udělá, vzroste pravděpodobnost izraelského vojenského útoku na jeho jaderná zařízení; stávající smlouva ho prakticky znemožnila a za současných podmínek by ho Jeruzalém těžko ospravedlnil. A opětovné uvalení sankcí by Írán oslabilo, vyvinulo na něj nový tlak a zbrzdilo jeho mocenské ambice v regionu.
Netanjahu nevyzval svět ke zrušení dohody; jen mu ukázal, že Íránu umožňuje cestu k získání jaderných zbraní a ten se po ní pustí, jakmile smlouva vyprší. Jeho vystoupení přišlo v tentýž den jako další útok na íránskou základnu v Sýrii připisovaný Izraeli, který zničil na 200 střel typu země-vzduch a zabil až 38 lidí, včetně nejméně 11 Íránců. Bez ohledu na případný dopad Netanjahuova projevu na jadernou dohodu zasazuje Izrael Íránu jednu velkou ránu za druhou.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus