Neviditelný Pes

SÝRIE: Spojenecká operace a omyl pana Ovčáčka

16.4.2018

Probudili jsme se do rána, v němž americký prezident splnil svůj slib. A sliby se mají plnit. Slovo prezidenta je jako slovo krále.

Ve čtvrtek (12/4) obletěl svět Trumpův tweet adresovaný Sýrii: „Could be very soon or not so soon at all!“ Vnitřně jsem byl přesvědčen – a doufal jsem -, že bude platit jeho první polovina: zaútočíme velmi brzy. (Nemýlil jsem se.)

Neboť to má svůj smysl. Železo je třeba kout, dokud je žhavé.

Útočit chemickými prostředky kdekoli a kohokoliv, vojáky, exagenty, civilisty, musí být absolutní tabu. Kdo tak přesto činí, zaslouží trest. Tvrdý, nekompromisní. Irácký diktátor Husajn útočil plynem na Kurdy – a po právu skončil na oprátce.

Musíme říci jasné ne tomu, co se stalo v anglickém Salisbury, syrské Ghútě 2013a Dúmě 2018 i jinde a jindy v té zemi. Po barbarském chemickém zločinu nemůže přijít nic jiného než trest. Pokud jde o Sýrii, bylo tomu tak loni v dubnu a je tomu tak i dnes. A je to správné: Trumpovu politiku jasné odpovědi je zapotřebí uvítat a podpořit.

Skončila politika řečí, slov bez činů, politika planých výzev. Diktátoři rozumějí jen síle. A ti, kdo je podporují, ať si sami se sebou srovnají, na čí straně vlastně stojí.

Před WWII západní společenství nedostatečně čelilo nacistické hrozbě – a jak to dopadlo, ví dnes každý školák. Opakovat podobnou chybu může jen pošetilec.

Proto jsem zprávu o operaci v Sýrii proti tamním vojenským cílům přijal s uspokojením. A doufám, že si z ní nejen v Damašku, ale také v Teheránu vezmou poučení.

Mluvčí českého prezidenta Jiří Ovčáček v reakci na události v Sýrii v sobotu ráno napsal: „Vojenské řešení je vždy až to poslední.“

Omyl, hluboký omyl.

Pozoruhodné je, že tento Ovčáčkův tweet je umístěn nad jiným jeho sdělením na jeho Twitteru, které má tuto podobu:

ovcacek

Protože s prezidentem Zemanem a jeho mluvčím sdílím upřímný pozitivní vztah k Izraeli, chtěl bych panu Ovčáčkovi připomenout, že kdyby v červnu 1967 bylo vojenské řešení ze strany Izraele až tím posledním (dle Ovčáčkovy rady), není vyloučeno, že v nadcházejících dnech by nebylo ve Španělském sále co slavit. Připomeňme, že tehdy bylo vojenské řešení z izraelského pohledu zákonitě tím prvním, které jediné mohlo Izraeli zajistit vítězství a pokračování jeho existence.

Hlásíme-li se k západním spojencům, pak musíme konstatovat, že Trump, Mayová a Macron udělali správnou věc. Do Washingtonu DC, Londýna a Paříže míří má gratulace.

P.S. Souběžně s aktuálními akcemi kolem Sýrie máme unikátní možnost sledovat, o kolik čitelnější je česká proruská fronta. Na mysli mám nedávný článek Ladislava Jakla Zastavte to!, který vyjadřuje stanovisko celého Klausova institutu (článek datovaný 11/4/2018), stejně tak jako výše citovaný tweet Jiřího Ovčáčka. Ptám se, nakolik zohledňují podobné názory zájmu Kremlu a nakolik hodnoty obecně sdílené západním společenstvím.

Putin je prý uražen. Zdá se, že s ním také mnozí v politické množině jeho podporovatelů. Jak poučné.

Stejskal.estranky.cz



zpět na článek