V. BRITÁNIE: Soudy šaría a sexuální zneužívání
Poslední skandál, který vypukl ohledně sexuálního vykořisťování muslimských žen britskými islámskými duchovními, je dalším důkazem toho, jak Británie předstírá slepotu před odpornými záležitostmi, které se jí dějí přímo před nosem.
„Halala“ je rituál, který rozvedené muslimské ženě umožňuje se vdát za předchozího manžela poté, co se vdala za někoho jiného, toto manželství sexuálně naplnila a pak se s tímto jiným mužem rozvedla. Zkoumání tohoto fenoménu stanicí BBC odhalilo, že britští imámové nejenže muslimy ve využívání tohoto obřadu povzbuzují, ale dokonce na něm vydělávají. Tato ohavnost vyústila v to, že mnoho žen je drženo jako rukojmí – ať obrazně, či doslova – muži, kterým zaplatily, aby se stali jejich druhými manžely.
Tento rituál je považovaný za mylný výklad islámského práva šaría dokonce i extrémistickými šííty a saúdskými salafisty. Nicméně je praktikován určitými islámskými frakcemi, jako například Hanafi, Barelvi a Deobandi. Pokud manžel před ženou zopakuje 3x arabské slovo pro rozvod talak, tyto frakce považují manželství za anulované a ukončené. Pokud se takto zapuzená žena chce vrátit k původnímu manželovi, musí se vdát za někoho jiného a před rozvodem musí mít s druhým manželem sex.
Tyto rozvodové rituály jsou bez ohledu na zákony toho kterého státu běžné v Indii, Bangladéši, Pákistánu a ostatních asijských zemích, ve kterých většina občanů náleží k frakcím Hanafi, Barelvi a Deobandi. I přes zákony státu je halala otevřeně nabízena a inzerována místními náboženskými školami, mešitami a online službami a protože je přijímána místní společností, státy ji zřídka sledují a netrestají ji.
Ve Velké Británii se z halaly stala rychle rostoucí obchodní činnost. Weby a sociální sítě nabízejí ženám dodání druhého manžela za přemrštěné částky. Jako by to nebylo už tak dost špatné, je tu ještě temnější stránka: Právo šaría neukládá druhému manželovi žádnou povinnost urychlit rozvod – to mu dává možnost držet si ženu jako sexuálního otroka tak dlouho, jak jen bude chtít.
BBC řekla jedna z muslimských žen, která změnila názor poté, co se seznámila s procedurou halaly, že zná ženy, které halalu zvolily a jejich druzí manželé – kterým zaplatily, aby si je vzali - je několik měsíců sexuálně zneužívali. Podle článku v The Guardian britský Soud šaría prohlásil, že se ročně zabývá stovkami rozvodů.
Tento neblaze známý soud je nepřímo odpovědný za to, co se v podstatě stalo pandemií znásilňování tím, že nedělá nic, aby halalu zastavil nebo alespoň odmítl. Soud dokonce prohlásil, že praktikování halaly je z pohledu šaríi zcela zákonné. Jeho jedinou námitkou bylo, že se imámové nedrží správných postupů, podle kterých druhé manželství a rozvod nemají být předem plánované, ale proběhnout spontánně.
Napadla-li vás otázka, jak je toto v souladu s britským právem, odpověď je: není. Ale mladí britští muslimové jsou muslimskými komunitami odrazováni od manželství uzavíraných podle práva Velké Británie a je jim doporučováno, aby svatby prováděl imám a manželství registroval některý ze soudů šaría. Páry, které s tím souhlasí, se vydávají napospas islámským institucím ohledně rodinných záležitostí, mezi které spadají i rozvody.
Soud šaría byl několikrát pod drobnohledem kvůli neetickým praktikám, které byly prováděny ve jménu náboženského práva. Například posledního listopadu britská nezisková organizace Síť muslimských žen (Muslim Women’s Network) sepsala otevřený dopis britské vládě a Zvláštnímu výboru pro vnitrostátní záležitosti (Home Affairs Select Committee), který podepsalo 100 muslimek. Dopis požaduje přešetření toho, zda postupy soudů šaría neodporují britskému právu.
Soud šaría v odpovědi označil dopis jako „islamofobní“ a obvinil Síť muslimských žen z toho, že jsou proti muslimům. K tomu ještě s obhajobou soudu šaríja přispěchala poslankyně Labouristické strany Naz Shahová, která odmítla myšlenku přešetření na základě toho, že uzavření podobných soudů by znamenalo, že by v násilných manželstvích zůstalo trčet více žen.
I když Shahová připustila, že tyto soudy mohou sloužit k tomu, aby ženám odpíraly jejich práva, prohlásila, že soudy kromě toho slouží jako cenní prostředníci v manželských rozepřích.
Její tvrzení nejsou podložená. Každý muslimský jednotlivec i manželský pár, stejně jako jakýkoliv jiný občan, je chráněn právem britským a ne právem šaría.
Haitham al-Haddad je soudcem britského soudu šaríja, a je členem sboru poradců organizace Islámské rady šaríja (Islamic Sharia Council). Ohledně řešení případů domácího násilí v rozhovoru prohlásil: „Muž nesmí být dotazován na důvod, proč uhodil svou ženu, protože je to soukromá záležitost mezi nimi. Nechte je na pokoji. Oni si to vyřeší mezi sebou.“ (Zdroj: snímek obrazovky z Channel 4 News)
Kdyby se britská vláda zabývala pochybeními Soudu šaría v době, kdy byly poprvé odhaleny, dnes bychom nemuseli čelit pandemii sexuálního násilí. Těžký úděl muslimských žen by měl být brán jako otázka lidských práv bez ohledu na to, co omlouvači této parodie na manželství říkají.
Britská vláda má nejvyšší čas, aby se probrala ze spánku a zaujala tvrdé stanovisko k tomuto neetickému a pravděpodobně nelegálnímu systému. A čím dříve, tím lépe, pro případ, že se celý systém soudů šaría stáhne „do podzemí“ a mimo dosah pro umožnění ochrany tisíce žen před zneužíváním.
Autorka je pákistánská novinářka a komentátorka
Překlad původního textu:Sharia Councils and Sexual Abuse in Britain
Překlad: Jiří Hradecký
Převzato z webu Gatestone Institute