Neviditelný pes

USA: Nařvaný Trump a skvělá Amerika

29.1.2018

První rok Donalda Trumpa v Bílém domě naznačil, že i narcis může být úspěšný prezident

Neurvalý chaot, sebestředný provokatér a lhář, který kazí Americe pověst, anebo cílevědomý vůdce, který dělá Ameriku zase skvělou? V hodnocení Donalda Trumpa se Američané rozcházejí.

Ty druhé může potěšit video Donald J. Trump: Year One. Líčí příběh skvělé Trumpovy Ameriky. Obsahuje výčet prezidentových úspěchů a provázejí ho vlastenecké výroky typu „naše civilizace bude triumfovat“: 

Trumpovým odpůrcům se zase může zamlouvat kniha Michaela Wolffa Fire and Fury (volně přeloženo Ohnivá zloba, s podtitulem Uvnitř Trumpova Bílého domu), která se nedávno objevila v internetových obchodech a na pultech knihkupectví. Zpochybňuje Trumpovy politické i duševní schopnosti a prezidenta líčí jako dětinského a pologramotného outsidera.

Takový obraz Donalda Trumpa se liší od obrazu současné Ameriky. Amerika po roce „trumpování“ vypadá líp.

Báječná čísla

Poměřováno růstem HDP, který ve třetím čtvrtletí zrychlil na 3,2 procenta, tak především čísly burzovních indexů je Amerika skvělá.

Rok po volbách indexy zpravidla přidávají víc než v jiných letech. Za jejich vyšší výkonností je konec nejistoty, kterou na trzích vyvolávají volby. Přesto je loňský „Trumpův rok“ mimořádný.

Dow Jones Industrial Average, akciový index, který měří výkonnost třiceti hlavních amerických blue chips společností, za rok Trumpova prezidentství posílil o 31 procent. Pro srovnání: Od roku 1964 po prezidentských volbách dosud rostl v průměru o 16 procent.

Také další indikátor dění na akciovém trhu v USA, index S&P 500, se překonával. Ukazatel, který zahrnuje 80 procent tržní kapitalizace firem veřejně obchodovaných v Americe, posílil o 23 procent. Od roku 1932 po volbách přidával v průměru jen 6,6 procenta.

Trump se růstem na akciových trzích často ohání. „Tohle je agenda Udělejme Ameriku zase skvělou!“ tvítoval 5. ledna, kdy Dow Jones dosáhl rekordní hodnoty 25 075 bodů.

… čí zásluhou?

Bruce Bittles šéf investičních strategií v poradenské společnosti Beird, patří k těm, kteří Trumpovy zásluhy uznávají. Ekonomice podle něj pomáhá zejména snížení korporátní daně z 35 na 21 procent.

„Je to v politice. Máte nižší daně, méně regulací a vysokou důvěru v ekonomiku. Jedeme na všechny válce,“ cituje Bittlese web stanice CNBC.

Ed Yardeni, ředitel odboru investic v analytické společnosti Yardeni Research, ale ve stejném článku upozorňuje, že ekonomika roste globálně. Připomíná, že její růst byl nastartován už za Trumpova předchůdce Baracka Obamy.

„Podle našeho názoru je růst cen akcií během minulého roku především pokračováním býčího trhu, který začal v únoru 2016 (jedenáct měsíců před Trumpovým příchodem do Bílého domu),“ zdůrazňuje Yardeni.

Totéž lze říct o trhu práce. „Práce se vrací do Ameriky,“ opakuje Trump. Má pravdu. Jenže už za Obamy se do Ameriky začala vracet pracovní místa, vzniklo osm milionů nových pracovních příležitostí. Loni k nim přibylo dalších 1,8 milionu a nezaměstnanost klesla o 0,7 procentního bodu na 4,1 procenta. To je fakticky plná zaměstnanost.

Pořád v bažině

Výlučně Trumpovou zásluhou je ale pokles počtu zaměstnanců federální vlády. Loni jich ubylo o 14 tisíc. Za všech jeho předchůdců od pádu Berlínské zdi, jedno, jestli demokratů nebo republikánů, se přitom administrativa rozrůstala.

Důležitým Donaldovým počinem je také likvidace regulací. Na jednou novou regulaci připadá za Trumpa 22 zrušených (Tím nechci tvrdit, že byly všechny zbytečné.). K tomu Trump škrtal i rozpočet Bílého domu a některých vládních agentur.

Ztroskotal ovšem na Obamacare. Nepodařilo se ji zrušit, což byla jedna z Trumpových programových priorit, ba ani výrazně pozměnit. Do nového daňového zákona nicméně prezident prosadil paragraf, který postupně odbourá povinnost Američanů mít zdravotní pojištění.

Nejistý je osud dalších velkých projektů Donalda Trumpa – obnovy americké infrastruktury a stavby zdi na hranici s Mexikem. A na slib, že „vysuší bažinu“ ve Washingtonu a na Wall Street Trump patrně použil Cimrmanovu pedagogickou metodu separace průtokových poznatků. Přeřadil ho ze skupiny „pomněnek“ (hodných zapamatování) mezi „zapomněnky“ (učené k zapomnění) a do své administrativy najal bankéře z banky Goldman Sachs.

Zůstal Trumpem

Krátce po Trumpově nástupu do Bílého domu napsal analytik Edward Isaac Dovere v magazínu Politico: „Pokud hledáte odpověď na otázku, jaký bude Trump prezident, připomeňte si, co říkal ve volební kampani.“

Byla to prorocká slova. Trump opravdu zůstal Trumpem – velkohubým a narcistním. A nebyl by to Trump, kdyby si za první rok v Bílém domě sám nevystavil hodnocení. Ze všech, která se kde objevila, je bezkonkurenčně nejlepší.

V několika po sobě následujících tvítech ve zjevné narážce na Wolffovu knihu sdělil vrchní velitel Americe i světu: „Byl jsem velmi úspěšný podnikatel, potom špičková televizní hvězda, pak jsem se stal prezidentem Spojených států (na první pokus)... Myslím, že z toho se dá vyvodit ne to, že jsem chytrý, ale to, že jsem génius… a velmi vyrovnaný génius!“

Jak jinak. Vždyť už na startu volební kampaně Americe oznámil, že bude „nejlepším prezidentem, jakého kdy Bůh stvořil“.

Jenže „nejlepšímu prezidentovi“ po roce důvěřuje jen 38 až 42 procent obyvatel. To je míň než měli ve stejné fázi úřadu oba Bushové, Bill Clinton i Barack Obama. Trumpovi stoupenci ale za svým vůdcem pevně stojí, a to americkému prezidentovi s pořadovým číslem 45 dává naději do dalších voleb, do kterých půjde (dá se to předpokládat) jako obhájce.

Jak vyladit formu

Magazín National Reviewpíše, že Donald Trump může úřad obhájit – za několika předpokladů: Růst americké ekonomiky se udrží nad třemi procenty, nezaměstnanost na čtyřech procentech a investorská i spotřebitelská důvěra zůstane na současné vysoké úrovní.

Trump sází na deregulace, daňové škrty a také – na daňovou amnestii. Pokud americké korporace letos převedou z ciziny do USA hotovost a další likvidní aktiva, zaplatí z nich jednorázovou sníženou daň 15,5 procenta. Firma Apple, která má v zahraničí zaparkováno přes 252 miliard dolarů, už dala najevo, že se chystá v Americe repatriovat podstatnou část hotovostních rezerv.

Zmíněná kombinace deregulací a daňových pobídek by měla vytvořit nová pracovní místa a podpořit růst. Obojím by se Trump mohl pochlubit v příští prezidentské kampani v roce 2020.

Profesor ekonomie na Sternově obchodní fakultě Newyorské univerzity Nouriel Roubini na Project Syndicatepředpovídá: „Je možné očekávat, že ekonomický stimul spojený s daňovými škrty dosáhne vrcholu v roce 2019, právě před příštími prezidentskými volbami – a dávno předtím, než nastane čas zaplatit účet.“ (… než dočasné daňové úlevy rodinám vyprší a než bude nutné zalátat deficity způsobené daňovými škrty.)

Všechno ukazuje na to, že Donald Trump načasoval formu Ameriky správně a v příštích volbách nebude bez šancí. Tím spíš, že Amerika je zemí neomezených možností. Můžete v ní vyhrát prezidentské volby, byť v nich od voličů dostanete o miliony hlasů míň než váš soupeř (vaše soupeřka).

Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce



zpět na článek