Rezoluce VS OSN o Jeruzalému je bezvýznamná, ale může mít následky
Situace před čtvrtečním hlasováním Valného shromáždění OSN o Trumpově uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele dělala dojem, že v sázce je snad budoucnost celého lidstva. Izrael přísahal, že na jeho postoji k Jeruzalému se nikdy nic nezmění, Spojené státy vyhrožovaly všem, kdo rezoluci podpoří, snížením finanční pomoci a turecký prezident Erdogan nabádal svět, aby se „nedal koupit mrzkým dolarem“. Palestinci přesvědčovali jednotlivé státy, aby ruku zvedly, a Izrael, aby nezvedly. Nakonec rezoluci podpořilo 128 zemí, 35 se hlasování zdrželo a proti jich bylo pouze devět. Text prohlásil Trumpovo oznámení za „politováníhodné“, aniž prezidenta výslovně jmenoval, a vyzval všechny členské státy, aby do Jeruzaléma nestěhovaly velvyslanectví. Rovněž zdůraznil, že „každé rozhodnutí či krok, jež by měnily charakter, status nebo demografické složení Jeruzaléma, nemají právní platnost“, jako by Trump něco takového udělal.
Česko se pouze zdrželo hlasování a odvahu postavit se zbytečné a především nezávazné rezoluci našly kromě Izraele a Spojených států jen Guatemala, Honduras, Marshallovy ostrovy, Mikronésie, Nauru, Palau a Togo. Dalších 21 zemí nehlasovalo vůbec, například Ukrajina, Myanmar nebo Keňa. Pro byly naopak všechny arabské státy, z nichž některým, jako třeba Bahrajnu, se do hlasování ani trochu nechtělo. Bahrajnský ministr zahraničí před ním na Twitteru napsal, že „nemá smysl pouštět se do boje s Amerikou kvůli okrajovým záležitostem“, ale porušit tradiční arabský propalestinský postoj se neodvážil. Proti Trumpovi hlasovala i řada zemí, které od Spojených států dostávají velkou finanční podporu, jako Afghánistán, Pákistán, Etiopie nebo Jižní Afrika.
Oheň a síra, kterou od Trumpova prohlášení dští Palestinci a muslimové v čele s Tureckem, jsou přitom zcela zbytečné. Čtvrtek ukázal, že si je 128 zemí nepřečetlo, včetně Británie, Francie nebo Německa. Trump záměrně uznal Jeruzalém za izraelskou metropoli jen vágně, bez adjektiv jako „nedělitelný“ nebo „sjednocený“, a zdůraznil, že hranice města si musí obě strany dohodnout samy. Neřekl nic, co by vylučovalo budoucí jednání nebo dohodu, že východní Jeruzalém bude zároveň metropolí Palestiny. A americké velvyslanectví se do města nepřestěhovalo a ani k tomu hned tak nedojde. Zrovna předkladatel rezoluce Turecko přitom týmž způsobem uznalo „Tureckou republiku severního Kypru“, kam navíc podniklo vojenskou invazi; a stejně tak Trumpovo prohlášení odsoudilo Rusko, které uznalo Abcházii a Jižní Osetii po válce, kterou vyvolalo – a to nemluvíme o anexi Krymu.
„Naléhavé“ zasedání Valného shromáždění svolané Tureckem a Jemenem bylo trucovitou reakcí na pondělní americké veto podobné rezoluce v Radě bezpečnosti. Erdogana rozběsnil fakt, že Američané nehlasovali sami proti sobě; kromě nich zvedli pro pondělní text ruku všichni členové rady.
Palestinci ve čtvrtek jásali, jako by právě získali vlastní stát, a Erdogan pošetile zadoufal, že Trump teď velvyslanectví do Jeruzaléma nepřestěhuje. Izraelští politici sice rezoluci odsoudili, ale ministerstvo zahraničí zklamané není. Považuje počet odpůrců a nehlasujících zemí za poměrně vysoký – Trumpa odmítlo odsoudit 65 států.
Přesto OSN nevybočila ze své tradiční protiizraelské linie, jejíž existenci uznal i nový generální tajemník António Guterres. Od chvíle, kdy tato organizace rozdělila britskou mandátní Palestinu na židovský a arabský stát a Arabové ten svůj odmítli, přijala stovky protizraelských rezolucí a Izrael je každoročně nejodsuzovanější členskou zemí. I tento týden už Valné shromáždění stihlo schválit dva takové dokumenty, z nichž jeden například vyzývá Izrael, aby „odškodnil Palestince“ za údajné využívání jejich přírodních zdrojů, třebaže ten jim vodu nikoli bere, ale dodává, a oni za její spotřebu odmítají platit.
Hlasování v OSN ukázalo, že mezinárodní společenství není nakloněno izraelským požadavkům na řešení blízkovýchodního konfliktu. A přestože čtvrteční rezoluce nemá žádný význam, může povzbudit Palestince k dalším protestům, k jejichž vystupňování hned vyzval Hamás a Islámský džihád. Intenzita i návštěvnost demonstrací už přitom do čtvrtka značně zeslábly, i když stále pokračují a počet zabitých Palestinců od minulého týdne stoupl na deset.
Rezoluce mohla umožnit palestinské samosprávě, aby couvla od svých kategorických výroků a pohrůžek, které její představitelé po Trumpově uznání Jeruzaléma vyřkli na adresu Spojených států, ale Mahmúd Abbás příležitosti nevyužil. V pátek zopakoval, že Palestinci už Američany nepovažují za nestranného prostředníka mírového procesu a žádný jejich mírový plán nepřijmou. Lze očekávat, že se místo na jednání s Izraelem soustředí na získání vlastního státu prostřednictvím mezinárodních organizací.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus