Finské hlavní město – po dlouhých rozepřích – řeklo projektu „ne“.
Hlavou projektu byla místní konvertitka Pia Jardi. Pokusy o výstavbu svatostánku pro 1200 věřících se táhly zhruba dva roky. Podle přípravného výboru měla megamešita bránit radikalizaci finských muslimů a působit jako důležitý prvek jejich integrace do společnosti.
Skeptici to ovšem viděli jinak. Financování projektu – pěkných 140 milionů € – přislíbila bahrajnská vláda a detaily zůstávaly zamlžené. V Perském zálivu se vyznává spousta netolerantních podob islámu a s náboženskými centry, financovanými z ropných šajchátů, je ve zbytku světa dost špatných zkušeností. Finská ministryně vnitra Tarja Mankkinen označila megamešitu za potenciální bezpečnostní riziko.
(Mimochodem, tahle vizualizace, ta se docela povedla, i když pochybuji, že to tak autor zamýšlel. Podívám-li se na ni, vidím nikoliv duchovní stavbu, ale „fabriku na víru“, což asi taky má být.)
Na čtvrtečním zasedání plánovací komise helsinského magistrátu byl projekt jednohlasně odmítnut, čímž v Helsinkách končí. Je zajímavé, že návrh na odmítnutí formulovala členka strany Zelených. Paní Jardi se však nevzdává a ohlásila úmysl vybudovat svoji „Oázu“ (tak se projekt oficiálně jmenuje) v nějakém jiném finském městě.
Zamýšlená mešita přitom byla už v Helsinkách kritizována jako příliš velká. Její kapacita značně přesahovala rozměry běžných skupin, které se v Helsinkách scházejí k modlitbám. Jak by taková stavba měla fungovat v menších finských městech, kde je vyznavačů Alláha ještě podstatně méně, těžko říci.
Ale možná její bahrajnští fundátoři počítají s tím, že časem bude ve Finsku muslimů výrazně více. Ostatně – to bývá logický cíl každé misijní činnosti, ne?
*****************************
Hudební epilog
K megamešitě dnes doplníme megazáznam všech sedmi Sibeliových symfonií.
Převzato z Kechlibar.net se souhlasem autora