Neúspěch jednání o sestavení nové německé vlády na „jamajském“ půdorysu ukazuje hloubku krize, do jaké se dostal německý politický systém po létech navenek úspěšného vládnutí obdivované kancléřky Merkelové. Už samotná hlavní témata, na nichž jednání zkrachovala – zákaz dieselových motorů, rychlý útlum uhelné energetiky a neomezený příliv orientálních migrantů a spojování jejich rodin – ukazují, jak daleko se německá politika odtrhla od skutečných problémů a potřeb země a je ve vleku všeprostupující bizarní pokrokářské ideologie.
Spory o tyto umělé absurdity, které do života našeho souseda zavlekla zpovykaná politicky korektní ideologie vrstev, které ze samého blahobytu nevědí „co roupama“ a pálí je dobré bydlo, ukazují, jak je současná německá politika vzdálena zájmům a potřebám obyčejných pracujících občanů Německa.
Všechna tato témata jsou prioritou Zelených a je příznačné, že pro kancléřku Merkelovou nepředstavovala problém a byla ochotna jim maximálně ustoupit. Potvrdila, že ve skutečnosti vždy byla ideologicky „zelená“ a křesťanskou pravici v Německu prakticky zničila. Pro FDP, která jednání ukončila, a ještě více pro bavorskou CSU je krach jednání jedinou nadějí, jak si zachovat šanci na vlastní existenci a nestat se bezmocným nástrojem pro uskutečňování globalistických záměrů pokrokářské levice.
Do Německa se po letech merkelovského bezčasí vrací politika, Němci se začínají ptát, jaké jsou jejich skutečné zájmy a kteří politici je hájí. A to je jen dobře, i když to momentálně znamená politické zmatky a možná krize.