Neviditelný pes

USA: Kdo je vlastně rasista

26.10.2017

Thomas Sowell, znamenitý ekonom a autor, navíc i stoprocentní americký černoch, v současné době politicky korektně přejmenovaný na Afro-American stvoření, je přesně můj dávný ročník, který se ze svého dávného mládí pamatuje na dobu, kdy mezi rasisty převažovali, de facto dominovali běloši s prstem namířeným k rase černošské.

Takové časy už ale důkladně pominuly. Autor Sowell ve svém textu s názvem „Who Is Racist?“, Townhall, 9.7.2013, upozorňuje na čerstvý průzkum veřejného mínění - výsledek solidního Rasmussenova ústavu, že 31 % černochů jsou rasisté, čili víc, než je procento (22 %) takto se vyjadřujících o nynějším bělošském obyvatelstvu.

Cosi se tedy pohnulo, pozměnilo v černošských řadách, a sice důkladný posun, přeměna v druhu, kvalitě černošských, do značné míry sebepovýšených mluvčích. Starší generace poctivých představitelů vesměs pominula, na jejich uvolněná místa se nezřídka dostali ambiciozní nepoctivci deroucí se před televizní kamery, kázající výsledky ještě před možností se seznámit se skutečnou realitou. Ve sporných případech nerozhoduje autentická vina nebo nevina, ale rasová identita, ta se stane tím nejzávaznějším kritériem. Však proto převládne přesvědčení o nevině O.J. Simpsona nebo naopak o údajné vině studentského sportovního teamu na univerzitě Duke.

Již zmíněný Rasmussenův průzkum veřejného mínění mezi tázanými bělochy zjistil, že 38 % černochů pokládají za největší rasisty. Černošské obyvatelstvo nejpřísněji hodnotí téměř celá polovina (49 %) republikánů, takto se negativně vyjadřuje 36 % občanů pokládajících se za politicky nezávislé a 29 % demokratů. Nejvíce pesimistické bylo zjištění toto: nynější situace mezirasových stavů je taková, jako by bývalých bojů a úsilí o získání potřebného mezirasového porozumění vlastně nikdy nebylo. Pouze necelá jedna třetina (29 %) všeho amerického obyvatelstva pokládá stav mezirasových vztahů za vylepšující, kdežto vyšší procento (32 %) dochází k opačnému, negativnímu závěru.

Co se nepovedlo? Nelze se shodnout na dominantní přičině takového neúspěchu.

Nejčastěji se tak jeví úpadek kvality a všeobecné motivace oněch vpřed se hrnoucích černošských postav, zřetelně víc oportunistů než idealistů.. Chybějí noblesní charaktery bývalých generací, na jejichž uvolněná místa se hrne příliš mnoho ambiciozních šarlatánů.

Nezdá se to ovšem být nedostatek postihující jen tuto americkou čerrnošskou menšinu - zkušenost to spíš bude všeobecnější. Vůdcové skupin obyvatelstva pokulhávajícího ekonomicky a též výchovně za většinou společnosti, nevidí příčinu svého handicapu ve vlastních řadách, vždy najdou nějaké jinačí viníky. Takové sklony v minulosti značně přispívaly k rozkvětu antisemitismu v některých částech Evropy s důkladným tragickým dopadem.

- - -

Jedním z mých učitelů v jinošském mládí byl pedagog, zdevastovaný upláchnutím jeho manželky. Jmenovala se Božena.

„Všechny Boženy jsou mrchy,“ takto nám při výchově zdůrazňoval takové generalizující nehoráznosti.

Právě jsme teď v prvním roce Trumpova prezidentování, s přemnoha překážkami v cestě. V běhu je velké úsilí ho z Bílého domu vypudit a při té příležitosti pořádně zacloumat dějinami. Nejvíc destruktivní pozornosti je věnována sochám, památníkům z doby občanské války v druhé polovině devatenáctého století (1861-1865). Válka Jihu proti Severu, jenže též máme památníky na Západě, kam občanská válka nikdy nepronikla. V Kalifornii v San Francisku v roce 1894 došlo k odhalení mohutného památníku - výtvor z žuly a bronzu. Tři postavy - bronzoví muži, a sice kovboj, Indián a duchovní, takové sousoší zdobící vchod do tamější radnice. Nyní se má rozhodnout či snad už k rozhodnutí došlo, zbavovat se takového dědictví vlastních dějin..

Čím víc na východ, tím většího úsilí je docilováno, kácení vytesaných generálů, nejspíš na koni. Takto jejich zánik získá na pravděpodobnosti.

Jestliže ničitelům došla energie, trpělivost, tedy se prozatím museli spokojit zhyzděním všelijakého sousoší rudou, hodně bolševickou barvou. V letošním srpnu, za pořádného vedra, značné pozornosti se dostalo univerzitnímu centru Charlottesville, stát Virginie. V Durhamu, stát Severní Karolina, došlo k vandalizování sochy velícího jižanského generála Roberta Lee v univerzitní kapli. Na hřbitově v Columbusu, stát Ohio, překocen byl památník na hřbitově padlých bojovníků oné tristní doby. V Baltimore, stát Maryland, primátor či primátorka této dost zpustošené metropole, nařídil(a) půlnoční útok na zkácení konfederativních soch z „důvodů veřejné bezpečnosti“.

Seznam zásahů proti dějinám devatenáctého století se podstatně rozrůstá: Bradenton (oblíbená adresa současných českých zájemců), St.Petersburg, West Palm Beach, toť vše stát Florida, Annapolis, Maryland, Kansas City, Missouri, Franklin, Ohio, Austin a San Antonio v Texasu, seznam by ještě hodně dlouho mohl pokračovat.

Notného dodatečného potrestání se dostává údajnému objeviteli Ameriky: toť ovšem Kolumbus.. Pokud jsem stačil postřehnout, donedávna Columbus Day, v roce 1892 učiněn národním svátkem, tím nyní již není, aspoň nic o takové poctě jsem letos nepostřehl.

V univerzitních prostorách dochází k nemilých nepříjemnostem. Například nejen na proslulém kalifornském učilišti v Berkeley dochází k řádění ultraradikálů vydávajících se za jakési ANTIFA, což by mělo znamenat jejich nemilý vztah k fašismu.

A každý je fašista, kdo s nimi nesouhlasí. Pobíhají ozbrojeni, v černých pyžamech, tváře, hlavy černě zabalené, různými zbraněmi mávají. Již se utkali se svými odpůrci, někteří se prezentují s jménem „Patriots“, s heslem „No to Marxism“. Obhajují právo svobody projevu. Někteří oprávněně pochybují o dosažení takové svobody v tamějších podmínkách. Na otázku, co že toho kterého dne že se jim asi dostane, odpovidají s nadějí „nebýt toho dne zabiti“ (“Not Dying“).

Značné celonárodní pozornosti se dostalo hollywoodskému miliardáři s jménem Harvey Weinstein: producent, mecenáš a zejména chlípník, násilník, postava nikterak půvabná. Zájemcům doporučuji seznámit se s publikací týdeníku Time, s datem 23. října 2017, jeho portrét na obálce.. Vydání víc než stostránkové, na obálce jeho nijak přitažlivá tvář. Lze se seznámit s portréty tuctů hollywoodských krasavic a jejich dost morbidními zkušenostmi s tímto značně náročným sexuálním labužníkem.

Dalším důkladným tématem této doby je probíhající konflikt mezi útvarem NFL, National Football League, druh sportovního utkání, které neamerický pozorovatel jen s obtíženími pochopí, aniž by dovedl příliš ocenit.

Tato Liga má 32 soupeřících klubů. Každý z nich má k dispozici 53 hráčů..

Celkem tedy 1696. Vesměs to jsou černoši, z nich 871 jsou kriminálníci s pestrým trestním rejstříkem. Což znamená, že 825 hráčů nemá žádný criminal record.

Všichni pobírají milionové platy. Momentálně mají podstatný konflikt s prezidentem Trumpem, při zahájení utkání a zvuků národní hymny odmítají vstát, snad z protestu proti jejich nedostatečně multimilionovým příjmům.

KONEC



zpět na článek