Neviditelný pes

USA: Americké polámané mravní kompasy

24.10.2017

Takto se například představoval výtečně uvažující Walter E. Williams, profesor ekonomie na univerzitě ve Virginii, velmi plodný autor, s jehož názory stoprocentně souhlasím a navíc je to i stoprocentní černoch nenáviděný celou tou galerií oněch nesnesitelných „černochů z povolání“. Právě jsem horlivě přikyvoval při četbě čerstvého Williamsova eseje s názvem „Our Broken Moral Compasses“, Townhall, 11. října 2017.

Začíná odkazem na proslulý Orwellův povzdech o oněch nápadech natolik stupidních, že jim mohou uvěřit a plamenně je propagovat pouze západní intelektuálové. Takový druh myslitelů se neobtěžuje rozlišováním demokracie a totalitního systému,. kapitalismu a komunismu. Aniž by sečítání a porovnávání počtu mrtvol zanechávalo nějaký podstatný dojem. Například sovětský systém od svého vzniku v roce 1917 až do svého zániku začátkem devadesátých let minulého dvacátého století připravil o život odhadovaných 61 milionů lidí, vesměs svých vlastních občanů. Zde si věřící takové víry vypomáhají potřebnou ideologickou slepotou - slůvkem equivalence, čili údajnou rovnocenností. Sovětský výkon překonal Mao Ce-tung, jemuž se přičítá odpovědnost za horory kulturní revoluce a velkého skoku vpřed a zejména vzad, s odhadovaným počtem 78 milionů mrtvol převážně vlastního obyvatelstva.

Rozdíly existence takových dvou systémů může ovšem posoudit jen ten, jehož osud postihl zažít obě tak rozdílné zkušenosti. Pokud se někomu naskytla příležitost a osobní odvaha zvolit tu jednu ze dvou alternativ, řešení byla zřetelná - úprk jen jedním směrem, z Německa východního do západního, z Koreje severní to té jižní, v odhadovaném průměru se čtyřicetkrát vyšší životní úrovní.

Výchovné univerzitní prostředí je v posledních letech zaplaveno nesmysly v podobě tzv. multikulturalismu s nehoráznou premisou, že všechny kultury světa si jsou rovnocenné, že tedy není rozdílu mezi vegetariánem a kanibalem, mezi vzdělanci a permanentními negramoty.

- - -

Tito multikulturalisté v univerzitním výchovném prostředí si počínají způsobem snažícím se vytvořit dojem a tedy vlastně i pseudorealitu, že jak rasa, tak pohlaví jsou něčím, co si zaslouží vyhodnocení jako achievement - neboli úspěch, čin, výkon. Takový druh uvažování autor Williams posléze rozvíjí: „V mé knize Rasa a ekonomika příčinou mnoha našich problémů je skutečnost, že jsme pozbyli své mravní kompasy, mohli je pokládat za důvod k pořádným oslavám, za předpokladu, že tvor, který se narodil jako běloch mužského pohlaví, by se svým úsilím a pílí přeměnil v černošskou ženu.“

Zmíněný autor se poté zabývá fenoménem „white privilege“. Nejedna škola vyššího vzdělání nabízí kurzy a semináře zabývající se tématem „bělošství“ (whiteness) a jedna taková výchovná instituce má ve svém programu výuku s názvem „zrušení bělošství“ (abolition of whiteness). Jako by neexistovala privilegia Affirmative Action pro příslušníky menšin - ne všech, zejména však černochů a Hispanics a původních amerických Indiánů, pokud se kdy najde takový zájemce.

S použitím socio-ekonomických statistik Japanese-Americans mají víc bělošských privilegií než mají běloši. Černošský autor Williams přiznává, že jeho dcera má víc bělošských privilegií než 95 procent bělochů. Tato dcera získává vzdělání na soukromé škole, chodí do baletu, je obohacována hudebním vzděláním.

Autor se posléze věnuje jinému tématu, a sice násilným pohlavním aktům v univerzitním prostředí. Začíná zdánlivě matoucím nápadem – tím, že položí svou náprsní tašku s doklady a penězi na střechu svého automobilu, z místa odejde a po pár hodinách se ke svému vozidlu vrátí. Jeho náprsní taška na střeše vozu třeba bude nebo nebude stále ležet nedotčena. K tomu pak dodává eventualitu studentky, která se třeba zpije do němoty, dostane se do situace intimního sexuálního počínání, které se jí dodatečně znelíbí. Inu, počínala si nezodpovědně jako onen řidič, který nedbale zanechal své peníze a doklady na střeše vozu, odešel a po návratu již nenalezl.

Autor končí svou úvahu s realizací, že pro většinu lidí této doby většina našich problémů nemá nic společného s morálkou.

- - -

„Je Trump dědicem Reaganovým?“ takto se táže, Townhall, 13. října 2017, Pat Buchanan,někdejší neúspěšný uchazeč o nájemnictví v Bílém domě. Trumpův populismus je především nacionalismus ekonomický, v němž zájem americké prosperity je ten nejpřednější. Reagan mu byl užitečným precedentem. Ten sice zdůrazňoval prioritu volného trhu (free trade), ale když hrozilo značné nebezpečí americkému výrobci motocyklů Harley-Davidson návalem japonských výrobků na americké trhy, Reagan postihl japonské výrobky padesátiprocentním tarifem. Reagan sice byl filozoficky free trader, ale především to byl ekonomický patriot.

Akceptoval amnestii, tak jak ji zformuloval Kongres ve prospěch tří milionů ilegálních emigrantů. Reagan a Trump, oba se ztotožnili s Eisenhowerovou doktrinou „peace through strength“, což znamenalo hodně dbát na vylepšování armádní výzbroje. Oba se připravovali na eventualitu konfliktu se supermocností: Reagan se Sovětským svazem a Trump nyní na střet s Čínou. Hlavní město Washington s oběma prezidenty si počínalo s kosmopolitní blahosklonností, tuze se blížící stavu pohrdání. „Opovržení přívětivým hlupákem“, v takové situaci se Reagan nacházel..

Reagan ale vyhrál své volby v roce 1980 znamenitě a ještě víc se mu to povedlo o čtyři roky později. Porovnejme s Trumpovou situací: všeobecná nenávist sdělovacích prostředků a rovněž i takový postoj sjednocené opoziční Demokratické strany. Trump a jeho team se musí potýkat s vrchní vrstvou federální byrokracie - odhadovanou v počtu mnoha tisíc mocných, nekooperativních činitelů. Řada z nich například v IRS (Internal Revenue Service - daňový úřad) by si bohatě zasloužila vyhazov ze své funkce a zasloužený přesun do kriminálu. Takovou výtečnou kandidátkou se stala významná byrokratická funkcionářka Lois Lerner, značně vídána na televizních obrazovkách, s pravomocí rozhodovat, kterému žadateli o daňové osvobození vyhovět. (To třeba byl i případ nakladatelství Sixty-Eight manželů Škvoreckých, jehož dárci si příslušnou sumu mohli odečíst od své daňové povinnosti.) Tato Lois Lerner zásadně rozhodovala ke škodě žadatelů, o nichž předpokládala konzervativní motivaci. Jako svědkyně v Kongresu své předpojatosti se snažila zatajovat. Nikdy však žalována nebyla, odešla do důchodu se štědrým materiálním zajištěním.

. Velice podivně se například projevila Loreta Lynch, brooklynská černoška, Obamou do funkce Attorney General dosazená, svým téměř hodinu trvajícím setkáním a vyjednáváním s Billem Clintonem na tisíce kilometrů vzdáleném letišti ve Phoenixu, státě Arizony, v době, kdy jeho manželku Hillary vyšetřovala FBI pro všelijaké trestní počínání - 33.000 náhle ztracených emailů, zničených hard disků, její lživá interpretace okolnosti smrti čtyř Američanů včetně velvyslance v Benghází, její mnohamilionové dolarové machinace a mohutné obohacování z kapes šejků vládnoucích v poušti, kde kamenují neposlušné ženy a Hillary se pokládá za ochránkyni zájmů všech žen světa.

Podivně neboli všelijak nijak končí přemnohé snahy docílit kýženého trestního vyřešení. Například úděl dvanáctileté znásilněné dívky s doživotně zničeným zdravím: policie připravila veškeré náležitosti k zahájení stoprocentně prokázaného zločinu, jenže státní žalobce žalobu z důvodů nezřetelných nepodal, případ tedy permanentně uzavřen.

Nejposlednější superaféra se týká hollywoodského multimiliardáře, jímž je Harvey Weinstein, mnohonásobný chlípník, násilník, postava fyzicky nikterak půvabná.

Politika zahraniční: Zejména Írán a Severní Korea. Úspěšně se prosazující ekonomické sankce OSN. Jediným zdrojem pohonných hmot je Írán a Venezuela. Úspěšně prosazované sankce snad povedou k likvidaci režimu tohoto Kim Čong-una, s předpokladem, že nyní bude zasažená a citelně i postižená vrstva armádních generálů a je to právě v takových kruzích, v nichž ono ohnisko odporu by se mohlo prosadit.

Závěrem zpráva problematicky příznivá. Na rozdíl od církevní hierarchie anglikánské církve ve Velké Británii a její poslušnosti vyhovět islámským vlivům, leckde se již šíří očekávaná předposranost po evropském kontinentu.

Trump se již ale dal slyšet a vidět, že aspoň američtí křesťané o blížících Vánocích se k nim budou hlásit, blahopřáním MERRY CHRISTMAS se častovat, islamistům nikterak schlíple přikyvovat.

KONEC



zpět na článek